Pražský deník: Stížnosti k zónám zaměstnávají úřady napříč republikou

Několik desítek stížností stačili lidé od prázdnin do listopadu, kdy v Praze začaly fungovat další zóny placeného stání, rozeslat na různé úřady v České republice. Námitkami se zabývá pražský magistrát, ombudsman nebo i úřad na ochranu osobních údajů.

Někteří lidé totiž považují zóny za diskriminační, protože v ní většinou mohou parkovat jen lidé s trvalým pobytem nebo podnikatelé, kteří v dané městské části mají sídlo.) Zóny způsobily ale nejen zmatek mezi lidmi, úřady si otázky a připomínky posílaly i vzájemně mezi sebou.

Úřad na ochranu osobních údajů obdržel několik stížnosti o prázdninách a v září od lidí, kteří se obávali o zabezpečení svých osobních údajů. Měli strach, že k osobním údajům nutným pro výdej karty placeného stání, bude mít přístup také správcovská firma. „V říjnu začala kontrola na magistrátu a úřadech Prahy 1, 2, 3  a 7, která trvá až dosud,“ řekla mluvčí úřadu Hana Štěpánková. Podle ní zatím nelze předjímat, kdy kontroly skončí a lhůty pro kontrolu nejsou zákonem dány. Pokud by při nich bylo zjištěno pochybení, úřad by s Prahou zahájil správní řízení. V něm je možné uložit úřadům maximální pokutu 10  milionů. „Kvalifikace ale musí být vždy v souladu s tím, co zjistí inspektor,“ dodala Štěpánková.

Zóny prověřuje také antimonopolní úřad. Správní řízení je vedeno ve výběrových řízeních v Praze 3 a 7 na základě podnětu společnosti .A. S. A., která v těchto dvou městských částech napadla výběrové řízení na správce zóny. Nelíbily se jí v něm evropské normy, které musely splňovat parkovací automaty. Další podnět byl od sdružení Oživení, které se mimo jiné zabývá střety zájmů. Týkal se služební cesty úředníka magistrátu do Madridu na pozvání výrobce parkovacích automatů, které budou montovány také v Praze.

Další podněty se dostaly v listopadu do brněnské kanceláře veřejného ochránce práv. „Některé stížnosti se týkaly například diskriminace majitelů více aut, o diskriminaci v souvislosti s tím, že parkovací kartu mohou získat pouze osoby, které mají v placené zóně trvalý pobyt a jsou současně vlastníky vozidla, pro něž je karta vystavována a podobně,“ uvedla mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková. Podle kanceláře ale zóny mají oporu v zákoně. „Obecně v systému zpoplatnění nespatřuje veřejný ochránce práv nezákonnost a tedy ani zóny placeného stání podle jeho názoru nepředstavují problém,“ dodala Hrazdílková. Podle ombudsmana totiž vznik zón placeného stání umožňuje zákon o pozemních komunikacích.

Lidé se obraceli také na pražský magistrát. „V centrální evidenci  jsou  dvě stížnosti a jedno jiné podání - podle názoru stěžovatele se jednalo o údajné porušení Listiny práv a svobod a neúměrnou výši poplatků pro podnikatele. V odboru dopravy byly řešeny řádově desítky dotazů k zónám placeného stání - písemných, mailových a telefonických,“ sdělila za magistrát Eva Kubátová. Stěžovatelé se totiž domnívali, že stáním pouze pro rezidenty je omezena svoboda a právo lidí, kteří v místě nemají trvalý pobyt. Podnikatelé pak nesouhlasili s rozdílem mezi poplatky pro fyzickou a právnickou osobu. Ty byly na základě doporučení antimonopolního úřadu později magistrátem přehodnoceny.

Připomínky občanů a sdružení se v září dostaly i k České obchodní inspekci. Podle ní však o poškození spotřebitele nejde. „Zóny placeného stání totiž nejsou službou, na kterou by se vztahoval zákon o ochraně spotřebitelů,“ informovala ředitelka Ústředního inspektorátu České obchodní inspekce Jana  Příhodová.

Nejasnostmi kolem zón se nakonec zabývala také některá ministerstva. „Poskytovali jsme odpovědi na dvě otázky a jednu stížnost. Jednalo se o dotazy živnostníků a občanského sdružení, které pocházely od úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a z české obchodní inspekce,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková. Otázky se týkaly především toho, zda je zóna služba a zda její vznik české zákony umožňují.

Vyhrazená místa ke stání? Jak pro koho!
Zatímco se zónami postupně z centra mizí většina původních míst pro vyhrazená stání, ředitelé divadel na Žižkově mohou zůstat v klidu. Radnice Prahy 3 jim totiž udělila výjimku. Pravidla magistrátu ale s takovým postupem nepočítají.

V Praze 1 a 2 měly kromě pár výjimek zmizet všechny značky do konce října. Praha 3 a 7 kvůli oddalování spuštění zón zatím místa „resérvé“ nezrušila. Praha 3 již dala najevo, že s rezervovanými místy pro divadla počítá i pro zóny placeného stání.

O pět vyhrazených míst před palácem Akropolis tak například nepřijde jeho majitel a zároveň zdejší radní Pavel Hurda (ODS). Zakoupení parkovacích karet na místo, kam se vejde až pět automobilů, by vyšlo až na 156 tisíc korun ročně. Nyní je ale ohraničují dopravní značky zákaz vjezdu s doplňkovou tabulkou „Mimo vozidla divadla“. Odbor dopravy Prahy 3 je povolil před pěti lety a platit budou i po zavedení zón. „V Akropoli se hrají snad obden koncerty. Místo je tam právě kvůli tomu, aby mohl přijet kamion s aparaturou. „Podobnou výjimku má i Žižkovské divadlo Járy Cimrmana,“ argumentoval mluvčí radnice Jan Sotona. Doplnil, že o upřednostňování radního v žádném případě nejde. Stejný názor má také Pavel Hurda. „Jsem pouze majitelem objektu, divadlo provozuje někdo jiný,“ dodal Hurda, který odmítá, že by divadlu k rezervovaným místům nějak dopomohl.

Praha 2 je přísnější
V Praze 2 si ale divadelníci musejí poradit jinak. Zdejší radnice totiž výjimky neuděluje. „Pokud nás o vyhrazení parkovacích stání někdo požádá, jedeme se tam podívat a umístění značek zvažujeme. Vyhrazená místa udělujeme je v nezbytných případech, a to pokud se majitel provozovny nemá šanci k objektu dostat. Je to ale výjimečné. Třeba to, že někdo vlastní obchod a nemá kde zaparkovat, není dostatečný důvod,“ řekl vedoucí odboru dopravy Josef Gál.

S parkováním pro kulturní instituce nepočítá ale ani magistrát, který stanovil pravidla vyhrazeného stání pro zóny po celé Praze. Podle něj mohou kromě institucí, které mají výjimku, požádat o vyhrazená stání pouze instituce se specifickou činností, jakou je například převoz pacientů, krve či eskorty vězňů. Dalším případem jsou pak místa vyplývající z mezinárodních úmluv, tedy například rezervace pro ambasády nebo jiné zastupitelské úřady.

„Jestliže Praha 3 přijala pravidla, dovolit by si to neměla. Pokud po zavedení zón vyhrazená místa pro divadla skutečně zachovala, budeme ji nutit k tomu, aby pravidla sjednotila s ostatními městskými částmi,“ uvedl ředitel oboru dopravy magistrátu Jan Heroudek. O změně pravidel zatím magistrát neuvažuje.

Praha 3 tak přišla s ponecháním rezervovaných míst pro divadla v době, kdy je v ulicích nedostatek míst pro rezidenty a město je řeší tak, že pro zóny využívá i míst těsně před přechody nebo v křižovatkách.

Související články

Palác Akropolis: Jak parkovat s fištrónem?

19.10.2007   Martin Viktorín   6

Problémy s parkováním a plánovaná regulace v podobě zón placeného stání se staly bezmála nejfrekventovanějšími tématy regionálních zpráv z Prahy. Současně s blížící se revolucí v parkování se čím dál častěji ozývají nářky podnikatelů a živnostníků, kterých se poplatky za parkování dotknou nejvíce. Vždyť podle aktuálního ceníku zaplatí právnické ...pokračování

Palác Akropolis svou zónu placeného stání již spustil

6.11.2007   Martin Viktorín   19

Před 14ti dny jsme zveřejnili krátký článeček, jak Palác Akropolis k pěknému parkování zdarma přišel a zdá se, že zde svůj systém firemního parkování dovedli k naprosté dokonalosti. Akropole začala vydávat pro takto „získaná“ parkovací místa vlastní parkovací karty.pokračování