Diskuse

Při prodeji majetku obce pod tržní cenou od r. 2003 poskytuje úřad Pha 3 veřejnou podporu. Na tuto podporu se vztahuje toto nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES. Nově se upravují podmínky, za kterých lze poskytnout podporu de minimis. Uvedené Nařízení je na webové adrese:
http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_379/l_37920061228cs00050010.pdf. Před tím platilo totéž nařízení, jen částka byla 100 000 EUR.
Podporou de minimis je nutno rozumět podporu malého rozsahu (stanovenou prahovou hodnotou), která neovlivní obchod mezi členskými státy nebo nenaruší hospodářskou soutěž, která proto nesplňuje všechna kritéria článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES a jako taková nepodléhá oznamovacímu postupu podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.
Podpora de minimis tedy může být poskytnuta bez dalšího, a to v případě, že její celková výše poskytnutá jednomu příjemci nepřesáhne částku 200 000 EUR (v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Evropskou centrální bankou platným ke dni prvního poskytnutí veřejné podpory) v období tří let. Za tříleté období se považují fiskální roky, používané k daňovým účelům v příslušném členském státě, nikoliv již tedy kalendářní roky. Toto tříleté období je nutno posuzovat individuálně u každého daňového subjektu, tedy buď kalendářní rok nebo hospodářský rok. Podporu de minimis není možné kumulovat s jinou veřejnou podporou, pokud by touto kumulací došlo k poskytnutí podpory ve vyšší míře, než je uvedena v nařízeních o blokových výjimkách nebo v rozhodnutí Evropské komise, v případech individuálního rozhodnutí ve věci veřejné podpory. Poskytovatel – tedy Úřad Pha 3 - je povinen uchovávat záznamy o poskytnuté podpoře de minimis po dobu 10 let od data, kdy byla poskytnuta poslední individuální podpora de minimis. Ministerstvo financí v pokynu č. D – 307 MF uvádí podmínky týkající se poskytování veřejné podpory útvary zabývajícími se správou daní a poplatků. Jde o totéž. Orgány veřejné správy ČR poskytují od vstupu ČR do EU veřejnou podporu občanům i podnikatelským subjektům při prodeji obecního majetku v rámci tzv. privatizace svého nemovitého majetku. Jedná se o prodej domů, bytů, nebytových prostor a pozemků ze netržní cenu nebo za cenu, které není obvyklá. V případě právní nejistoty - nevědí co činí - se mají orgány veřejné správy obracet na správní orgány unie. Dotaz: jakpak se vyrovnává se s tímto předpisem radnice?

prodej za cenu ktera neni obvykla? A spekulativni ceny na trhu, kde se obchoduje zlomek z celkoveho poctu bytu maji nejakou vypovidajici hodnotu? Je snad skutecna koupeschopnost obcanu v milionech Kc, za ktere se ten zlomek bytu na trhu prodava, nebo pouze v desetitisich ci stotisicich korunach, ktere maji lide prumerne na uctech. Jakpak asi pri trznich rozumeji nejvyssich moznych prodejnich cenach by byly zohledny investice najemniku do bytu, ktere behem trvani najemni smlouvy , casto za cela desetileti, provedli? Kam by se asi propadla trzni cena, pane Karle IV., kdyby vsechny obecni byty byly prodavany naraz na trhu? Tak tu prosim nepovidejte neco o trznich cenach clovece?

Karle čtvrtý, při veškeré úctě k tomu, co jste pro Země České vykonal ve své době, teď poněkud matete pojmy. Ona směrnice EU se vztahuje na právní subjekty (tedy bytová družstva) a nikoliv na jednotlivce/občany. Pokud si nevíte s interpretací rady, obraťte se na MMR, kde Vám jistě poskytnou kvalifikované vysvětlení. Ovšem, legální je i prodej/privatizace družstvům nájemníků, provádí-li se na základě znaleckého posudku. A to se dnes provádí u všech forem privatizace bytového fondu.