Diskuse
Reakce na příspěvek
Postup při žádosti o informace
29.4.2008 15:53 vložil Helena okopírováno pro info
Postup při žádosti o informace
Minule jsme si naznačili, že státní orgány (i jiné povinné subjekty) mají povinnost poskytnou určité informace a to buď jejich zveřejněním (tedy zpřístupněním všem subjektům) nebo formou odpovědi na žádost o informace pouze žadateli. Podívejme se tedy na postup, jak o tyto informace žádat.
Datum: 16.04.2008 Autor: Zbyněk Bouda Rubrika: Právo - Správní právo Diskuze: 0
--------------------------------------------------------------------------------
Nejprve co se týče formy žádosti, pak platí, že žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (tedy např. elektronickou poštou).
Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně. Taková žádost je považována za podanou dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt.
Zásadní otázkou pak je, co musí taková žádost obsahovat, aby byla posuzována dle zákona o informacích a nejen jako prostá žádost (kde není tak vstřícný režim jejího vyřizování). Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Je-li pak žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu. Do jisté míry lze říci, že toto jsou jediné formální náležitosti žádosti. Nejsou náročné, proto neobsahuje-li je žádost, není žádostí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.
Povinný subjekt s žádostí naloží různě podle odlišných situací. Povinný subjekt posoudí žádost po formální stránce a:
a) brání-li nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
d) pokud není žádost odmítnuta, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.
Z určitých závažných důvodů může povinný subjekt lhůtu prodloužit až o deset dní.
Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části s výjimkou případů, kdy se žádost odloží(jak bylo naznačeno v předchozím odstavci). Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle, musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa.
Takový postup orgánu musí být samozřejmě přezkoumatelný. Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání a nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze v tomto případě prodloužit. V krajním případě poté lze odmítnutí žádosti soudně přezkoumat. Při takovém přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.
Jinou možností je podání stížnosti na postup orgánu při vyřizování žádost o informace k orgánu nadřízenému a to písemně či ústně a to do 30 dnů od doručení sdělení nebo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání informace. Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že postup povinného subjektu potvrdí, nebo povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, nebo usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Tento postup však nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.
Závěrem jedno upozornění. Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Pokud takovou informační povinnost nesplní, ztrácí povinný subjekt nárok na náhradu nákladů. Poskytnutí informace je však podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. Toto opatření má omezit nedůvodné, šikanózní a kverulantské žádosti o informace.
