Žižkov platí podnikání svému zastupiteli

Žižkov platí podnikání svému zastupiteli

Pražské středisko nezávislé kultury - Palác Akropolis, se stalo v posledních letech výmluvným příkladem stále užšího propojování komunální politiky s podnikatelskou sférou, o němž nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová v rozhovoru pro HN nedávno prohlásila, že je "prostě šílené".
Jediným akcionářem firmy, vlastnící Palác Akropolis, je totiž člen rady Městské části Praha 3 Pavel Hurdy z Občanské demokratické strany. Tomuto politikovi žižkovská radnice, v níž vládne ODS společně s ČSSD, odpouští miliónové dluhy a zároveň mu různými kanály poskytuje další a další peníze.
Jen letos poteče do Paláce Akropolis přes granty, výhodné půjčky na rekonstrukci, ale i vysoké nájmy, které platí příspěvková organizace třetí městské části Junior klub, téměř čtrnáct miliónů korun. To je o tři milióny více, než vydá žižkovská radnice na financování mateřských škol. A o jedenáct miliónů korun více, než dostává Divadlo Járy Cimrmana.
Radní Pavel Hurda ale odmítá, že by se jakkoliv ocitl v konfliktu zájmů. "Podporu nezávislé kultury nepovažuji za konflikt zájmů, ale za podporu rozvoje svobody a demokracie," uvedl. Podle zastupitele Městské části Prahy 3 Igora Zemana (člena strany Demokraté Jana Kasla) však Pavel Hurda "pod pláštíkem kultury čile podniká za obecní peníze".

Obec platí víc než soukromník

Před dvěma lety uzavřela Žižkovská divadelní a hudební agentura dodatek ke smlouvě s příspěvkovou organizací radnice Junior klub, který pořádá v Akropoli asi čtyřicet procent koncertů. Nájemné za jednu akci se zvýšilo z původních 13 tisíc 234 korun na 34 tisíc za jeden den. Letos již zaplatí radnice Hurdově společnosti za pětaosmdesát koncertů tři a půl miliónu korun, což znamená jedenačtyřicet tisíc korun za den.
Na otázku pro starostu žižkovské radnice Milana Českého (ODS), proč městská část akceptuje takovéto výdaje z rozpočtu, odpověděl jeho mluvčí Petr Blažek: "Pan Český se domnívá, že současná cena je srovnatelná s cenami za jiné pronájmy."
Tato cena je však nesrovnatelná se sazbami, které Hurdova firma účtuje soukromým společnostem, pořádajícím v Akropoli daleko méně koncertů než "obecní" Junior klub.
Například firma Key Produktion, která zde loni uspořádala deset akcí, platila dvacet tisíc korun za den "Radnice si mohla prosadit přinejmenším stejné podmínky. Nikdy se o to nepokusila. Hurdovu společnost tak přes Junior klub štědře dotujeme," soudí zastupitel Igor Zeman.

Tučná polovina pro Hurdu

Otevřenou podporu radnímu Hurdovi poskytuje i grantová komise Městské části Prahy 3. Jen pro letošek odsouhlasila Paláci Akropolis nebo s ním spřízněným společnostem dotace na projekty ve výši tří miliónů 680 tisíc korun. Jde o více než polovinu částky, které na granty utratí radnice v roce 2004. Čtyřmiliónovou dotaci letos přiklepl Pavlu Hurdovi i pražský magistrát, v jehož zastupitelstvu po minulých volbách poprvé usedli Pavel Hurda i se starostou Milanem Českým.
Mezi dotacemi, které proudí z Městské části Prahy 3 do Paláce Akropolis, je i 350 tisíc korun na vystoupení Pekingské opery v Praze. Tento grant získal Hurda loni, koncert však neproběhl. Co se s penězi stalo? "Peníze zůstaly a podpora byla navýšena o další částku v rámci grantů letošního roku," říká mluvčí radnice Petr Blažek.
Bývalý šéf žižkovského odboru kultury Dan Merta však takovýto přesun považuje za protiprávní. "Pokud nebyl grant vyčerpán, smlouva se měla rozvázat a peníze vrátit na konci roku do městské pokladny," tvrdí Merta, který z radnice odešel kvůli nesouhlasu s markantním zvýšením financí pro Palác Akropolis.
"Než  Hurda ovládl Akropolis, stačily na provoz Junior klubu dva milióny korun a částka na granty se pohybovala kolem půl miliónu. Teď už jde o tunel z radnice, jímž plynule proudí milióny do kapes jejího radního."

Střet zájmů? Ale kdeže

Situaci Pavlu Hurdovi těžko zkomplikuje nový zákon o střetu zájmů, který připravuje vláda. Ten ukládá zastupitelům oznámit, pokud mají na nějaké projednávané věci osobní prospěch. S něčím takovým se však Hurda nikdy netajil.
Ani povinnost přiznat příjmy a další majetek podle Davida Ondráčky z české pobočky Transparency International radního Hurdu nezaskočí. "Proč by je nepřiznal, vždyť nový zákon soukromé podnikání zastupitelům nezakazuje. Tady může pomoci jen veřejný tlak, vytvářející společenské ovzduší, v němž by se Městská část musela chovat jako řádný hospodář a ODS si nedovolila kandidovat Pavla Hurdu do voleb," soudí Ondráčka.

Na počátku byly dluhy

Když někdejší topič a pozdější ředitel Správy komunálního majetku Praha 3 Pavel Hurda koupil v roce 1997 jedenapadesátiprocentní podíl v Žižkovské divadelní a hudební agentuře (ŽDHA), spravující Palác Akropolis, topila se ŽDHA v dluzích. Za prvé dlužila 115 miliónů korun České spořitelně. Za druhé nesplácela půjčku z radničního fondu obnovy ve výši jednoho miliónu korun. Ani jeden z úvěrů se však Pavel Hurda nepokoušel splatit. A to ani poté, co byl zvolen do zastupitelstva Městské části Prahy 3. Místo toho přesvědčil většinu zastupitelů i vedení České spořitelny, aby radnice odkoupila dluh České spořitelny za pouhých třináct miliónů korun.
Za stejnou částku pak třetí městská část prodala v roce 2000 pohledávku majiteli Paláce Akropolis Pavlu Hurdovi. Pro toto usnesení hlasovala většina zastupitelů ODS (včetně Pavla Hurdy), unionisté a dva členové ČSSD. Podle tehdejších odhadů makléřů by v konkurzu mohla radnice získat za Palác Akropolis až pětačtyřicet miliónů korun.
"Městská část sehrála roli nastrčeného prostředníka v transakci, při níž byl dluh za pakatel prodán dlužníkovi," říká bývalý pražský primátor Jan Kasl a dodává: "Mohli jsme jen bezmocně přihlížet. Magistrát může zrušit usnesení městského zastupitelstva, jen je-li v rozporu se zákonem."

Druhý dluh zapomenut

Právě při rozhodování o prodeji Paláce Akropolis Pavlu Hurdovi vyšla najevo i výše zmíněná miliónová půjčka z radničního fondu obnovy. ŽDHA ji nesplácela od roku 1995 a penále narostlo na pět a půl miliónu korun. Hurda, aby uchlácholil kritiky, splatil do konce roku 2000 původní milión. A penále? "Žádné penále v této souvislosti nebylo vyměřeno," stroze sděluje mluvčí Petr Blažek. Jakýkoliv dluh však může odpustit jen zastupitelstvo svým usnesením. Jak však Blažek připustil, zastupitelé nikdy o dluhu ŽDHA nejednali.
"V takovém případě by radnice měla penále vymáhat. Pokud tak nečiní, porušuje povinnost řádně hospodařit se svěřeným majetkem," soudí právník Martin Elger z organizace pro rozvoj právní kultury AAetB.
V době, kdy ŽDHA neplatila věřitelům, putovaly peníze, které získávala z pronájmů čtyř barů a restaurací v Paláci Akropolis, mimo agenturu. Jak potvrdili HN někdejší provozovatelé těchto zařízení, přes tři roky posílali platby za nájem ve výši třicet až čtyřicet korun měsíčně mimo jiné firmě Smabik, jejímž majitelem je Pavel Hurda.
Další peníze odtékaly do společnosti Hurdovy přítelkyně Marcely Graciasové. Ta dnes pracuje jako správkyně Paláce Akropolis, působí za ODS v zastupitelstvu Městské části Praha 3 a je členkou grantové komise, kde hlasuje o přidělování dotací mimo jiné i pro Hurdovu společnost.