Pavel Hurda: ODS dlužím za to, že jsem se z topiče stal uznávaný muž
V časopise Respekt vyšel článek od redaktorky Ivany Svobodové s názvem "Prostě to přehnali". V článku je téměř celý velký odstavec s nadpisem "Pojmenovat čest" věnován žižkovskému zastupiteli Pavlu Hurdovi. Nás tento text velmi zaujal, někteří z nás vytáhli i kapesník...
Pojmenovat čest
Mezi lidmi, kteří v rozpolceném zastupitelstvu od počátku koalice stáli za Bohuslavem Svobodou a jeho radními, byl i městský zastupitel a šéf ODS v Praze 3 Pavel Hurda. Za zmínku stojí tento politik především proto, že to bylo spojenectví překvapivé. Pan Hurda totiž nemá dobrou pověst, a kdyby si zasvěcený pozorovatel na počátku tipoval, kam se v rozdělené ODS na magistrátu přikloní, zařadil by jej na druhou stranu k ostříleným matadorům strany.
Byla o něm napsána už spousta článků mapujících jeho podezřelé obchody v Praze 3, sepětí s developery podnikajícími na Žižkově a pozoruhodnou transakci vedoucí přes žižkovskou radnici, v níž se dostal ke koupi Paláce Akropolis. Policie podezření z nečistých obchodů několikrát prověřovala a Pavel Hurda zůstal podle zákona čistý a dodnes se soudí za pomluvu, přesto i mnozí občanští demokraté na ně hledí s mírným despektem. „Brzo mi došlo, že to primátor Svoboda myslí všechno vážně. Povídali jsme si mezi čtyřma očima a já si uvědomil, že to od něj nejsou jen kecy,“ vysvětluje ve své pracovně zastupitele sportovně oblečený muž. O primátorovi mluví s obdivem v hlase jako o „muži, který prokázal velkou odvahu vyslyšet společenskou poptávku a zastavit propad tohoto města“.
Z úst politika, který je v městském zastupitelstvu už druhé období a v tom minulém proti tehdejším zvyklostem vedoucím ke korupci rozhodně neprotestoval, to zní zvláštně. „Mě to dřív štvalo, jaké to tady je,“ tvrdí Hurda, „ale chodit do bitvy, kterou nemůžete vyhrát, to zase ne. Měli jsme v minulém období za Pavla Béma víc než padesát procent voličských hlasů, to by se nedalo zevnitř přetlačit.“ Navíc prý uplatňovat na minulost nároky dneška nelze, teď už s odlivem přízně Pražanů panuje v ODS obava, kam až může strana spadnout, pokud se sebou něco neudělá, a tak je příhodný čas i zájem se za lidi kolem Svobody postavit. „V roce 2007 vypadalo všechno jinak a méně věcí se taky vědělo.“ Pavla Hurdu, zakládajícího člena ODS, navíc tlačí k rozhodným postojům čas. Letos mu bude šestašedesát, peněz má tento majitel dvacítky obchodních firem nad hlavu, a co mu ještě chybí ke klidnému odchodu, je zásluha na zlepšení ODS. Rád by prostě v politice končil se ctí, jak říká, a Svoboda mu k tomu dává příležitost. „ODS hodně dlužím, za to, že se z topiče stal uznávaný muž, vděčím jí. Chtěl bych tu značku odevzdat v dobré kondici,“ říká téměř zjihle.
Ačkoli to zní příliš pohádkově, motiv Pavla Hurdy, dá-li se mu věřit, není v ODS ojedinělý. V oblastních základnách pražské ODS je spousta zakládajících a dlouholetých členů, kteří jsou se stranou silně ideologicky spjati, a i když se v minulosti ze základen žádný protikorupční povyk neozýval, rádi se teď vydávají za tím, kdo ho spustil. „Na veřejnosti panuje mylná představa, že ODS představují lidé jako Tomáš Hrdlička a lobbisté, to jsou jen viditelné vrcholky,“ říká Tomáš Portlík, zastupitel z Prahy 9. „V členské základně převažují lidé, kteří tu jsou kvůli svým pravicovým názorům a nelíbí se jim, že si z politiky někdo dělá byznys.“
Důležité podle něj je to, že se Pražané o dění na magistrátě a v zákulisí ODS dozvídali v přímém přenosu. „Poprvé se tady začalo o těch věcech mluvit, primátor Svoboda je pojmenoval veřejně. A když je problém viditelný, lidi dokáže spojit,“ vysvětluje Portlík masivní podporu Svobody na předsedu pražské organizace, jež minulý týden přicházela ze všech koutů Prahy. Důležitou roli hrál i velký zásah premiéra a předsedy strany Petra Nečase, který Svobodu podpořil, i když dlouho nebylo jasné, jak o něm vlastně smýšlí, a podle informací Respektu se neuměl rozhodnout, zda se k němu přikloní. Našeptávači z Prahy mu totiž do Strakovy akademie posílali zvěsti, že se primátor vnitrostranicky spřáhl s těmi, kdo byli zrovna u Nečase v nemilosti – třeba s poslancem Petrem Tluchořem –, a premiér nějakou dobu sondoval, zda mu Svoboda nemůže být nebezpečný.
ZDROJ: Respekt.cz