Procházka Žižkovem v roce 1848

Kniha Průwodce po Praze patří do kategorie turistických průvodců. Neobvyklé je, že vyšla roku 1848, kdy na území dnešního Žižkova bylo jen pár zemědělských usedlostí. Originální text jsem doplnil mapou také z roku 1848 a vysvětlivkami. Projďete se Žižkovem tak, jak ho neznáte...

Legenda:

Schüttelsberkova zahrada nebo také Neubergová a nebo také Sakrabonka se nacházela v místech dnešního Hlavního nádraží. Stával tu letohrádek s věžičkou obklopený zahradou, parkem a hospodářskými budovami. Baron Schüttelsberk zde vybudoval výletní hostinec s nejmodernějším kuželníkem široko daleko. V létě roku 1871 zde vypukl požár a celý zámeček lehl popelem.

Vídeňská ulice je dnešní Husitská. 

Umístění Krenowských sadů na mapce pouze hádám, ale pravděpodobně to bude souviset elektrárenskou měnírnou Křenovka, jejíž budova poblíž stále stojí.

Pojmenování Žižkov označuje v textu i na mapce dnešní vrch Vítkov.

Boční cesta, která nás dovedla k Bezovému mlýnu, by měla být Prokopova ulice. Tehdy byla tato cesta zahnuta zhruba v dnešní polovině, na křižovatce s Rokycanovou totiž kdysi stávala Bezovka. Původ tohoto názvu je nejasný, ale zřejmě tu stávala stará hospoda. Bližší informace máme až z poloviny 19. století, kdy zde stál výletní hostinec s mlýnem na rybníce. Roku 1876 zde byla po vzoru vídeňských a berlínských zábavních podniků vybudována nová Bezovka – hlavní kulturní a společenský dům Žižkova. Zbourána byla v roce 1936.

Použitá literatura:

Zap, Karel Vladislav: Průvodce po Praze, 1848.

Laštovková, Barbora: Pražské usedlosti, Libri, 2007.

Bývalé pražské brány