Žižkovská tržnice - jak to doopravdy bylo?

8.4.2019 Michal Vronský, zastupitel MČ Praha 3 zvolený za TOPSTAN 0

Dnešní návštěvník Prahy 3 si může povšimnout dodnes zřetelného nápisu Tržnice na jednom z domů na Koněvově naproti ústí Rokycanovy. Stále existuje mnoho pamětníků, kteří na tržnici vzpomínají s nostalgií. Jaký je ale skutečný příběh trhů na Dolním Žižkově?

Hlavní a nejpopulárnější tržiště bylo vždy na Prokopově náměstí. Trh zde býval už někdy kolem roku 1880 a býval velmi populární. Trhovci se rozlézali do okolních ulic i na blízké Tachovské náměstí, kde stála městská váha sloužící k vážení nákladu a placení trhové daně. Šlo však o tržiště starého typu, a tak vedení Prahy rozhodlo o vybudování nové tržnice, která měla lépe vyhovovat hygienickým standardům.

Tržnice na Poděbradově ulici (dnes Koněvově) byla otevřena 26. října 1931 a vznikla adaptací prostor bývalé elektrárny, šlo o kombinaci venkovního tržiště a zastřešené tržnice. Uvnitř bylo k dispozici 12 řeznických stánků, 13 zvěřinářských, 41 máslařských a také dva stánky pro prodej mouky, 38 stánků pro ovoce a zeleninu, 8 stánků pro prodej ryb v samostatné zasklené pasáži a asi 28 stánků potravinářských. Tržnice byla plně elektrifikována, pod zemí se nacházely nechlazené sklepy i chladírny, jejichž teplota byla řízena automaticky. Součástí byla rovněž administrativní a obytná budova, v níž se nacházela restaurace.

Když byla nová tržnice v roce 1932 otevřena, došlo k velkým protestům trhovců z Prokopova náměstí, šlo zejména o požadavek na snížení tržních poplatků. V květnu předložili trhovci své požadavky, ale nedostali včasnou odpověď, takže se kvůli průtahům vrátili zpět na Prokopovo náměstí, protože nová tržnice podle nich nevyhovovala jejich potřebám. V srpnu 1932 se trhovci sešli v Bezovce a sepsali společnou rezoluci, kde kritizovali chybějící záchody, úzké uličky, použití betonu a nevhodné umístění tržnice vůbec. Do vyřešeí těchto námitek se rozhodli zůstat na Prokopáku.

V reakci na tyto události si radnice nechala vypracovat zprávu o nové tržnici od Ing. Paula, který vyvracel obavu nízké návštěvnosti: V sobotu 3.9.1932 přišlo více než 14.000 nakupujících, přičemž šlo především o matky od rodin, takže konzumentů bylo toho dne až 50.000. Ve všední den přicházelo do tržnice jen asi 4.000 nakupujících. Námitky na špatné umístění, kanalizaci a průchody Ing. Paul vyvracel, akceptoval jen jedinou námitku, že tržnice je obtěžována kouřem z projíždějících vlaků. Při výběru místa se počítalo s elektrifikací tratě, ke které však ještě nedošlo. Ing. Paul je toho názoru, že trhovci obecně nelibě nesou, jsou-li vykazováni z volných prostranství do uzavřených tržnic.

Trhovci byli starostou následně vyzváni k opuštění Prokopova náměstí s pohrůžkou, že místa v nové tržnici budou pronajata jiným trhovcům, ale ani po uklidnění situace se nové tržnici příliš nedařilo. Sice se výnosnost stánků později zvýšila, ale některé stánky zůstávaly trvale prázdné.

Nepatřím k žádným letitým pamětníkům a fungující tržnici jsem nezažil, ale na víkendové trhy se zeleninou na Prokopáku si pamatuji, fungovaly ještě v 80. letech, zanikly až začátkem 90. let.

Průčelí nové tržnice do Koněvovy ulice (1931)