CHAT: Odpovědi Ondřeje Pechy

Jsem dnes trochu aktivní člen ODS se zájmem o komunální politiku.

 

Staré rčení radí“ Nikdy neříkej nikdy“, ale myslím, že spíš ne. Čtvrt století aktivního politického života mi prozatím stačilo.

 

Naštěstí jsem svoji původní profesi nikdy zcela neopustil, takže se stále zabývám výtvarnou činností, ale především svou hlavní profesí, kterou je kreslená animace. Uplynulých pět měsíců jsem se například převážně věnoval animaci maskotů Boba a Bobka pro hokejový šampionát.

 

Kdyby měl Pavel Hurda Facebookový profil, určitě bych jej měl mezi přáteli.

 

Jednoznačně Milana Českého. Uměl spravovat obec bez zbytečných řečí. Je ho škoda.

 

Vezmu to od konce. Vzhledem k tomu, že v demokratické společnosti většinou rozhoduje nějaká kvalifikovaná většina, je podle Vás většina zastupitelů buď hlupáků, nebo lotrů?

Částečný otsourcing IT na Praze 3 nebyl v žádném případě o nahrazení dvou zaměstnanců. Byla to jediná / a myslím si, že správná / cesta k zachování a zásadnímu zlepšení funkčnosti IT služeb v době zavádění nových, velmi komplikovaných SW aplikací a byli jsme v té době na jednom z předních míst v celé Praze s ohledem na kvalitu IT jako celku. Nevím, kdo vymyslel, že podzemní kontejnery byly 3x předražené. Já si to nemyslím, a jsem rád, že jsme tento projekt zahájili a Praha 3 se stává stejně kultivovanou městskou částí, jako jsou v jiných metropolích na západ od našich hranic. Vzhledem k tomu, že neznám skutečnosti, z jakých vycházíte při hodnocení investice do komplexu Lupáčova, mohu se vyjádřit v okamžiku, kdy bude tato skutečnost nějak prokázána. A na první otázku neumím odpovědět, to si odpovězte sám.

 

Pamatuju Michala Borse velmi dobře. Byla to velmi rychlá doba, která bleskově vynesla do vysokých funkcí spoustu lidí, u kterých se nadšení a entuziasmus nepotkal se schopnostmi tyto funkce zastávat, což se vlastně děje pořád, ale myslím si, že zpětně hodnoceno, udělali jsme tenkrát, jako političtí amatéři neuvěřitelné množství práce, mnohem víc, než drtivá většina dnešních profesionálů.

 

Myslím, že jsme se natolik personálně vyčerpali a sami na sebe nakydali tolik hnoje, že se voličům ani nedivím, že nás přestali mít rádi. /nepočítaje v to samozřejmě řadu chybných rozhodnutí a skandálů/.

O tom, jaký mám na tom podíl já sám osobně, přemýšlím dost často. I když jsem se vždy snažil stát na té „správné straně“, upozorňoval na chyby, které děláme, nehlasoval pro lídry, kteří dle mého názoru selhali, a dokonce jsem stál na straně Slávka Svobody při jeho snaze o očistu ODS, stejně jsme na té šikmé ploše padali čím dál hlouběji. Takže na závěr, dělal jsem, co jsem mohl.


V roce 2014 za ODS kandidovali samí nováčci. Stará parta zmizela. Proč?

Jsem rád, že se na Praze 3 vytvořil nový, mladý tým, kterému držím palce, a kterému jsem mohl předat ten pomyslný štafetový kolík. Myslím, že by něco takového potřebovala ODS v daleko širším měřítku.

 

Obávám se, že vás zklamu. Nevím o tom, že bych měl na Praze 3, kromě roku tuším 1995 – 96 nějakou placenou funkci, nepočítaje v to běžné náhrady za výkon mandátu ve výši cca 3 – 5 000,- měsíčně. Za svou činnost ve společnostech s majetkovým podílem hl.m.Prahy jsem obdržel odměnu dle pravidel té či oné firmy, kterou jsem řádně zdanil a ještě řádně uvedl ve svém daňovém přiznání. Protože se má odměna nikterak nelišila od odměny ostatních členů orgánů společností, včetně zástupců zahraničních akcionářů, považuji tuto odměnu za přiměřenou. Jinak si myslím, že v tomto ohledu byli i úspěšnější politici, než jsem byl já, jenom se o tom náhodou nepsalo…




Přiznávám se, že nevím. Jsem člověk, který o každém svém kroku hodně přemýšlí, stejně tak mě při každém rozhodování provází pochybnosti o správnosti toho, co jsem udělal. Takže stručně řečeno, nevím, jestli jsem byl úspěšný politik. Možná z vnějšího pohledu ano, já si to o sobě nemyslím. Nemám představu, jak mám zhodnotit úspěšného politika.

 

Nenapadlo. Nemám se za co omlouvat a vracet peníze, které jsem sice získal díky politickému obsazení, ale také díky svým manažerským schopnostem a tvrdou prací mě taky nenapadlo. Spíš mě častokrát napadlo, že kdybych se víc než politice, věnoval svému podnikání, vydělal bych mnohem více, stálo by mě to mnohem menší úsilí a nikdo by mě neobtěžoval hloupými otázkami.

 

Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se vším spokojený, ale konkrétní projekt vám neřeknu. Spíš lituju některých projektů, které se nerealizovali, nebo se jejich realizace neúměrně vleče.

 

Nevím, politik je taky jenom normální člověk, a když na to nezapomene, měla by i veřejnost jeho chování ocenit. Žádný návod nemám, kdybych ho znal, měl bych asi Nobelovu cenu a kandidoval na prezidenta.

 

Určitě existují i v komunální politice pravicové a levicové pohledy na tu či onu problematiku, ať to je otázka vlastnictví nemovitého majetku – či jak chcete třeba privatizace domovního fondu, otázky většího či menšího podílu na financování služeb atp. Socialistické koncepty vždy zavání větší touhou o všem rozhodovat a pravicové, rozhodovat za občany co nejméně. Určitě se na Praze 3 privatizuje dle našeho pravicového konceptu.