Mikrosvět žižkovských dvorků a vnitrobloků. Možnosti funkčního využití městského prostoru
Skladiště, všemožné harampádí či místo pro uskladnění popelnic, i k tomu se využíval a někde ještě stále slouží prostor ve vnitroblocích žižkovských domů. O městský dvorek se kdysi staral domovník, jehož profese však už dávno vymizela a tak tento prostor zůstal odkázán sám na sebe. Přitom kouzlo žižkovských domů tkví právě ve dvorcích a pavlačích, které jsou do nich zpravidla orientovány. V poslední době některým nájemníkům dochází trpělivost a dvorky se rozhodli začít proměňovat do krásy a využívat jako prostor pro odpočinek a relaxaci, stejně jako je tomu v jiných evropských zemích.
Využití dvorků má svou jasnou minulost, ale co dál…
Původní funkce vnitrobloků byla hospodářská. Dříve se na dvorcích sušilo prádlo, klepaly koberce a opravovaly drobné či větší věci z domácností... Jednalo se o pracovní a zároveň sociální prostor, kde se obyvatelé domů pravidelně potkávali při běžných činnostech. Pro pavlačové domy bylo charakteristické, že na společném dvoře bývala pumpa nebo kanál, kam se vylévaly kuchyňské splašky. Největší boom zažil tento typ domů ve druhé polovině 19. století díky velké poptávce po ekonomicky nenáročném bydlení, v době přílivu obyvatelstva do větších měst za prací. Druhá světová válka a principy funkcionalismu výstavbu vnitrobloků ukončily. Za minulého režimu došlo k devalvaci těchto prostor a jelikož sloužily převážně jako technická zázemí činžovních domů, tak nám tu do dnešní doby zůstaly nevyužité a často vybetonované větší nebo menší prostory, se kterými si často nikdo neví rady. Někteří majitelé a nájemníci jsou ke stavu vnitrobloků lhostejní a mnohdy ani nemají motivaci, protože jich mnoho bylo necitlivým způsobem zastavěno a původní využití prostoru už je takřka nemožné. Jinde jsou zase vnitrobloky či dvorky využívány jako parkoviště.
Na dvorcích dříve bývaly veřejné pumpy. Zájem o vnitrobloky a dvorky v poslední době stoupá, avšak stále nejsou tyto prostory využity naplno, jako to bývá v jiných evropských metropolích.
Většina dvorků v oblasti Dolního Žižkova byla zalita betonem. Dvorky slouží častokrát jako parkoviště
Dvorky a jejich funkční potenciál
Najdou se však tací, kteří se dožadují změny. Život nemusí nutně probíhat jen na ulici, v parku či v kavárně, to vše si totiž můžete vzít při troše snahy domů. Vnitrobloky tvoří potenciál městského prostoru, který nabízí velké množství způsobů využití. Je to takový malý uzavřený svět, který je protipólem ulice a může plnit funkci oddechové zóny. Zároveň zde svým způsobem probíhá sociální kontrola - prostor je sdílen s některými uživateli, ale ne s širokou veřejností. Dá se tedy říci, že se jedná o pomyslnou hranici soukromého a veřejného prostoru. Vnitrobloky umožňují svobodné doplnění městského života rozmanitými funkcemi
- mají ekologický, rekreační, sociální, kulturní a produkční význam. Ve vnitroblocích tak můžete nalézt pracovní dílny, kavárny či restaurační zařízení se zahrádkami, galerie, koncertní pódia nebo divadla. V přístupných vnitroblocích mohou být vytvářena veřejná dětská hřiště. Popularita komunitních zahrádek stále stoupá a posezení, společné grilování nebo relaxace v klidném vnitrobloku jsou v současnosti jednou z mnoha atraktivních možností využití, které tyto prostory nabízí.
Dvorky lze využít taktéž společensky a kulturně (foto: Sylwia Hacieja). Čím více relaxačních zón, tím lépe se nám bude ve městech žít
Komunitní zahrádky jsou v současnosti velmi populární
Kavárny ve vnitroblocích bývají protipólem rušné ulice. Při nedostatku místa je možné pěstovat zeleninu i v takovýchto pytlích
Zájem o kultivaci vnitrobloků by měl být společný
Vnitrobloky mohou dělat město prostupnějším nebo naopak sloužit jako alternativa rušné ulice. V každé případě to jsou místa, která díky své ohraničenosti nabízí neobvyklou zkušenost a přestože často přiléhají k rušné ulici, zůstávají klidnými. Ve světě je fenomén vnitrobloků velmi populární a snaha o jejich kultivaci je podporována radnicemi i samotnými místními obyvateli. V našich podmínkách není příliš běžné tyto prostory využívat a nezájem lze pozorovat jak ze strany správy a majitelů domů, tak i potenciálních uživatelů. Určitá snaha tu ale přesto je a proto MČ Praha 7 a MČ Praha 10 vyhlašují soutěže o nejhezčí dvorek roku, jejichž cílem je motivovat k údržbě a zvelebování vlastních vnitrobloků, prohlubovat sousedské vztahy a přispívat k tomu, aby město bylo příjemnějším místem pro život.
V zahraničí je údržba vnitrobloků samozřejmostí. Uzavřený vnitroblok, jižní Španělsko
Vzhled a využití města je v našich rukou
I MČ Praha 3 ze svých grantových a podpůrných fondů finančně přispívá ke zlepšení stavu prostředí obytného území, včetně vnitrobloků. Na základě zpracovaného projektu je možné získat finanční prostředky pro rekonstrukci a obnovu dvorků či vnitrobloků. Žádost mohou podat jak právnické, tak fyzické osoby. Každá pražská čtvrť má pochopitelně jiné prostorové možnosti, které buď podpoříme či ne. Nenechme žižkovské vnitrobloky již dále zastavovat a využívejme je k tomu, k čemu původně sloužily – k životu. Plnohodnotné využití města jako veřejného i soukromého prostoru má prokazatelně na člověka pozitivní vliv. Byla by velká chyba neustále striktně oddělovat město a přírodu jako tomu bývalo ještě nedávno, zvláště když území Prahy 3 nabízí tolik alternativních možností jak tyto dvě oblasti přirozeně propojit.
Dvorek jako přechod mezi obytnou částí a parkem
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
