Panoptikon Barikáda se již tento čtvrtek otevře veřejnosti Na Žižkově bude uvedeno do provozu první pražské otáčivé hlediště

Samotný princip otočného divadla je znám již několik století a stal se významným mezníkem v dějinách "moderního" divadla. V českém prostředí přišel s touto myšlenkou český architekt a scénograf Joan Brehms. Pomocí otočného systému transformoval scénu i hlediště a odhalil tak nový druh divadelního prostoru, který již striktně nekladl překážky mezi diváka a herce. V Čechách nalezneme dva exempláře přírodního plenérového divadla, kterými je otáčivé hlediště v Českém Krumlově a v Týně nad Vltavou. Ten třetí, menšího rozsahu, avšak neméně originální, bude představen veřejnosti tento čtvrtek 18. prosince v hlavním sále budovy žižkovského Husitského kostela na Náměstí Barikád č. 1.

V nedávno uvedeném článku o kulturním, sociálním a duchovním projektu s názvem Žižkostel, jsme zmínili stavbu divadelního otáčivého hlediště, která v těchto dnech prochází úspěšnou realizací. Divadelní projekt Panoptikon Barikáda má za cíl vytvořit specifickou platformu k uskutečnění uměleckých i neuměleckých experimentálních výtvorů dramatického, hudebního, tanečního či výtvarného charakteru. „Jedná se o scénu využívající principu zdvojeného a převráceného amfiteátru“, jak popisují autoři projektu. Jeviště je ve tvaru uzavřeného mnohoúhelníku simulujícího kruh o průměru 12,7 m, jehož obsahem je hlediště, složené z devadesáti kancelářských židlí. Tímto způsobem se mohou diváci nezávisle otáčet a sledovat tak ve výšce očí jakékoli místo na jevišti.

Panoptikon (z řec. pan – vše, optikos – viděný) je původní označení pro koncept budovy, vytvořený anglickým filozofem Jeremy Benthamem (2. pol 18. stol.), který umožňuje trvalý dohled nad jejími obyvateli. Divák je tímto způsobem zcela obklopen scénou, která na něj může působit ze všech stran. Je tedy čistě jen jeho volbou, jakou část jeviště bude sledovat. Samotné jeviště je složeno z 18 segmentů, přičemž každý segment se skládá z 10 europalet a 3 OSB desek a spojovacích materiálů.

Hlavou celého projektu je Václav Šindelář, který strávil tři roky života hledáním prostoru, materiálu i lidí, kteří by mu s jeho nápadem pomohli. Samotní členové projektu Panoptikon Barikáda se popisují těmito slovy: „V našem týmu jsou osoby rozličných dovedností, povolání, zaměření a vzdělání. Co nás spojuje je láska k divadlu a touha experimentovat a dát divákům možnost zažít něco netradičního“.

Panoptikon Barikáda, jenž má být v činnosti až do konce dubna příštího roku, naleznete v hlavním sále Husitského kostela, který byl za tímto účelem zapůjčen Církví československou husitskou. Je tak částečně vyřešen i zimní provoz kostela a bohulibé využití jeho prostoru. Na programu budou koncerty nejrůznějšího žánrového charakteru, autorská čtení, přednášky, ale i projekce panoramatického kina (Husinema) a mnohé další aktivity. Mobilní vlastnosti jeviště mohou pak v letních měsících vytvořit příznivé podmínky pro vytvoření letní open air scény.

Slavnostní otevření s bohatým kulturním programem se uskuteční ve čtvrtek 18. prosince. Na konci ledna nadcházejícího roku sehraje umělecký soubor Panoptikonu Barikáda více než 40 let neuvedenou hru Egona Bondyho Nic jsem si nemyslel, která bude současně prvním celovečerním divadelním představením realizovaným v této originální jevištní formě.

Projekt můžete také finančně podpořit v crowdfundingové sbírce na webu Katalyzátor.

Adresa: Náměstí Barikád 1, Praha 3, 130 00
Internetové stránky: www.panoptikon.cz
Facebook
Kontakt: panoptikonbarikada@gmail.com nebo na info@panoptikon.cz

Fotografie: Šárka Lebedová

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.