Prodej Paláce Akropolis zastupiteli za ODS Pavlu Hurdovi v roce 2000.

Zde naleznete informace o okolnostech a způsobu prodeje Paláce Akropolis, které byly podrobně popsány v tisku.

Jak obrat občana aneb Adieu Akropoli

PRAHA - Zastupitelé žižkovské radnice nebyli ochotni odhlasovat program svého úterního zasedání, protože zástupci klubů KSČM, ČSSD, ale i jednotlivci z ODS, US a KDU-ČSL odmítli projednávat smlouvy ohledně prodeje třináctimiliónové pohledávky vzniklé mezi Žižkovskou divadelní a hudební agenturou, s. r. o., (ŽDHA) a Českou spořitelnou, kterou Městská část Praha 3 na začátku t. r. od České spořitelny odkoupila. Kupcem pohledávky je majoritní společník ŽDHA Pavel Hurda (zastupitel místní ODS a ředitel Správy komunálního majetku, a. s.).

Agentura v roce 1991 koupila Palác Akropolis za odhadní cenu 4,5 miliónu Kč od městské části a po té si ještě vzala úvěr 64 miliónů Kč u České spořitelny. Tento úvěr čerpala dosud do výše 59 miliónů, v posledních třech letech jej přitom splácela pouze částkou 10 000 Kč měsíčně (předtím vůbec). Proto asi České spořitelně došla trpělivost. Z vybraných 59 miliónů + penále totiž vznikl celkový dluh 115 miliónů.

Mezi zastupiteli existuje nedůvěra, zda by P. Hurda byl schopen finančně "utáhnout" probíhající kulturní projekt Paláce Akropolis, neboť ŽDHA se podle všeho nachází na prahu totálního krachu.

Předseda Klubu zastupitelů za KSČM Pavel Ambrož k tomu Haló novinám řekl: "V situaci, kdy pohledávka je v rukou radnice, všichni chceme udržet kulturní projekt Paláce Akropolis a pan Hurda též, vidím jediné řešení. Jde o to, aby zaplatil za pohledávku samotnou nemovitostí a aby ŽDHA opustila prostory Akropole. V kulturním projektu může pokračovat Junior klub, organizace městské části, který se stejně v současnosti podílí na programu Paláce Akropolis. Nejednalo by se o znárodňování, jak tvrdí radní O. Pecha z ODS, ale jde o získání majetku městskou částí, za který jsme vlastně již zaplatili 13 miliónů korun. V celé kauze jde v podstatě o to, že by v případě schválení smlouvy pravicovými zastupiteli 102 dlužných miliónů za ŽDHA, tedy i za P. Hurdu, zaplatili klienti České spořitelny, ale i ostatní daňoví poplatníci. Klub KSČM šedou ekonomiku v České republice rozhodně podporovat nebude!"

28. července 2000, Roman Janouch

Tajnosti žižkovského podsvětí

Respekt   Tajnosti žižkovského podsvětí   07.08.2000
Domov - Autor: Jan Kovalík

Kdo zaplatí slávu a úspěch Paláce Akropolis
Krachující banky vysály z kapes českých občanů přes 200 miliard korun a za IPB zaplatíme podle odhadu zástupců parlamentní vyšetřovací komise nejméně dalších 100 miliard. "Kam se ty peníze vlastně ztrácejí?" zamyslí se daňový poplatník. Jako čítankový příklad nevráceného úvěru může posloužit osud Paláce Akropolis v pražské čtvrti Žižkov. Obsahuje totiž zřejmě všechny běžné aspekty nesplácených dluhů - nereálný projekt dlužníka, využití peněz na něco jiného, než sliboval, i politické kontakty, které umožnily, aby se dluh nemusel nakonec vracet.
Zachránce kultury
V roce 1991 založila skupina nadšenců Žižkovskou divadelní a hudební agenturu (ŽDHA). Agentura měla jasný cíl: provozovat v Paláci Akropolis nezávislou kulturu. Na tento ušlechtilý záměr si agentura půjčila šedesát čtyři milionů u České spořitelny. Objekt dnešní Akropole koupila agentura od žižkovské radnice za 4,5 milionu korun. Pro uskutečnění kulturního záměru bylo nutné vystěhovat nájemníky z 21 bytů - na to prasklo 20 milionů. Rekonstrukce divadelního sálu a restaurace stála podle zástupců agentury i jimi předložených faktur čtyřicet milionů korun. Palác Akropolis se poté skutečně stal jedním z center pražské kultury a získal prestiž i v zahraničí. Například při nedávném festivalu Respect navštívil koncert slavných Taraf de Haidouks i hollywoodský herec Johnny Depp. Potud by bylo všechno v pořádku. Jenže v roce 1995, když se projekt blížil dokončení, došly nadšencům v agentuře peníze. Neměli ani na splátky úvěru. Obrátili se tedy s žádostí o pomoc na úředníka městské části a člena ODS Pavla Hurdu. "Rekonstrukce divadla se dost prodražila. Už jsme to nezvládali. Nejsme manažeři, a tak jsme požádali o pomoc," vysvětluje jeden ze zakladatelů agentury Tomáš Klíma. Právě on (spolu s kolegy Vladimírem Váňou a Jaroslavem Raušerem) podepsal úvěrovou smlouvu s Českou spořitelnou. Odpovědnost za to, že agentura úvěr dodnes nesplatila, ale odmítá: "Za mojí působnosti v ŽDHA se nic protizákonného nedělo, za to ručím." Pavel Hurda shrnuje svůj vstup do agentury jedinou větou: "Dostal jsem jedenapadesátiprocentní podíl v ŽDHA za slib, že je dostanu z bryndy." Hurda se ani nepokoušel úvěr splatit (pomineme-li nevýznamnou částku půl milionu). Místo toho znovu pronajal vyklizené byty, tentokrát za tržní cenu. Tím znovu porušil úvěrové podmínky (projekt, který banka schválila, počítal s tím, že se v domě nebude bydlet). "Nešlo to jinak, už nebyly peníze na to, abychom byty předělali na nebytové prostory," vysvětluje Hurda . V roce 1999 se dluh i s úroky vyšplhal na 115 milionů. Hurda ale mezitím spořitelnu přesvědčil, že pohledávka je tak jako tak "nedobytná", a přinesl bankéřům nabídku od žižkovského zastupitelstva: radnice ji odkoupí za 13 milionů korun. Letos v červnu pak zastupitelé odhlasovali, že pohledávku prodají za stejnou částku Hurdovi. Zachránce tak nakonec uspěl lépe, než sám mohl doufat: za třináct milionů přišel k domu, do jehož úprav se investovalo pětkrát víc. Cenu nemovitostí, jako je Palác Akropolis, odhaduje realitní kancelář Asset Management Company zhruba na 40 milionů korun. Odpovědnost za nesplacený úvěr Hurda  odmítá: "Přece jsem do agentury vstoupil až v době, kdy byl úvěr vyčerpán."
Dobráci na radnici
Červnové hlasování žižkovského zastupitelstva ale Hurdovu akci přece jen trochu zkomplikovalo. Proti odstoupení pohledávky se postavil Hurdův stranický kolega, radní Pavel  Augusta: "Prodejem by došlo k oddlužení soukromé firmy pomocí městské části." Upozornil na celý případ média a rezignoval na svou funkci. Starosta Milan Český pak přeložil poslední jednání o prodejní smlouvě na září. Někteří radní ale zatím transakci hájí. "Pro mě bylo nejdůležitější najít řešení, které zajistí zachování kulturního projektu Paláce Akropolis," říká například Ondřej Pecha (ODS), který transakci zastupitelstvu navrhl. Ani žižkovským radním se prý nelíbí, když někdo nevrací dluhy a ještě tím přijde ke slušnému majetku - tím spíše, když za něj musí platit daňoví poplatníci. U Akropole ale žádají výjimku. "V tomto případě se jedná o zcela výjimečný projekt, který by bylo škoda zašlapat," říká Ondřej Pecha. Odvážné řešení kulturního problému umožnila Česká spořitelna. Nejdříve vydala šedesát milionů na nereálý projekt, poté se příliš nesnažila získat peníze nazpět. Nevýhodnou úvěrovou smlouvu za pobočku spořitelny v Praze 2 podepisovaly úřednice Eva Matějková a Jarmila Vesecká. Dnes už tam ale nepracují a žádné informace o nich prý nemá ani personální oddělení banky. Tiskový mluvčí spořitelny Milan Maňák se k případu odmítá vyjádřit s poukazem na bankovní tajemství. Na otázku, jestli mu nevadí, že sto milionů budou muset spořitelně místo skutečných dlužníků vrátit daňoví poplatníci, odpovídá: "Nezlobte se, já teď opravdu nemám čas, musím řešit naléhavější věci." Maňáka lze chápat. Podobných úvěrů poskytla spořitelna stovky a státní pokladna ji musela sanovat již padesáti miliardami korun

 Obec prodá pohledávku dlužníkovi Robert Keil

Zastupitelstvo Prahy 3 rozhodlo, že pohledávku vůči Žižkovské divadelní a hudební agentuře prodá jednomu z jejích majitelů. Ten si tak výhodně odepíše velkou část svých dluhů.

Praha - Radnice Prahy 3 patrně odprodá svou pohledávku vůči Žižkovské divadelní a hudební agentuře jednomu z jejích majitelů. Rozhodlo o tom včera obvodní zastupitelstvo. Radnice teď připraví smlouvu, na jejímž základě pohledávku nabídne. Společnost Žižkovská hudební a divadelní agentura, která v minulosti dlužila České spořitelně přes sto milionů korun za rekonstrukci paláce Akropolis, ve kterém sídlí, si tak výhodně odepsala velkou část svých dluhů. Česká spořitelna totiž v minulosti postoupila svou nedobytnou pohledávku ve výši kolem 115milionů korun právě městské části za třináct milionů korun. Městská část ji nyní prodá přímo majiteli za stejnou částku. Ten bude tedy muset splácet pouze třináct milionů. Celou věc komplikuje to, že jeden ze členů zastupitelstva Pavel Hurda je současným majitelem agentury a možným kupcem pohledávky. "Myslím si, že prodat pohledávku za přesně stanovených podmínek splácení a vytvoření dozorčí rady nad divadelní a hudební agenturou je jediné možné východisko. Jiné možnosti by vedly buď k velkému riziku, které by musel obvod podstoupit, nebo k ukončení kulturních akcí v paláci," řekla radní Dana Mušková. Členové zastupitelstva, kteří s tímto návrhem odprodání nesouhlasili, poukazovali na možný střet zájmů a na malé záruky splácení, které jim může agentura poskytnout "Dá se říci, že pro člena zastupitelstva Pavla Hurdu je dosavadní průběh této kauzy šťastnou shodou náhod," řekl zástupce starosty Vladimír Holzknecht. Dodal, že kdyby v minulosti radnice závazky nynější Hurdovy agentury neodkoupila, zcela jistě by všechna kulturní vystoupení v Akropoli již dávno skončila. "Můj postoj v zastupitelstvu není neetický. O pomoc jsem radnici požádal před mnoha lety, v době, kdy jsme ještě nebyl členem zastupitelstva. Nejde o firmu, nýbrž o umělecký projekt celopražského a celoevropského významu," řekl Pavel Hurda. Dodal, že nikdy svou podnikatelskou pozici v této agentuře neskrýval. Jedním z dalších z řešení, které zastupitelstvo neschválilo, byl návrh, aby městská část do agentury vstoupila a stala se jejím spoluvlastníkem. "Z právního i ekonomického hlediska je to velmi složité. Tlačí nás čas. Do doby, než by se vše vyřešilo, kulturní provoz by již jistě skončil," řekl Jaroslav Raušer z Žižkovské divadelní a hudební agentury.

 Robert Keil

 Akropolis: Hurdův sen o slávě

 29.10.2001 - JIŘÍ KUBÍK, zpravodajové MF DNES - str. 01

Ž i ž k o v - Snad žádnému žižkovskému politikovi se dosud nestalo, aby na něj někdo pravidelně téměř ob rok podával trestní oznámení a pokaždé skončilo odložené ad acta. Mezi členy žižkovského zastupitelstva nicméně jeden takový politik existuje. Často užívaným se však jméno Pavla Hurdy stalo až v posledních týdnech v souvislosti s Palácem Akropolis, když Hurdovi kolegové ze zastupitelstva mu umožnili oddlužit palác zastavený ve prospěch České spořitelny. Proč to udělali? O tom se dodnes na Žižkově spekuluje. Hurdova momentální sláva je totiž dvousečná: mnoho lidí slovo zachránce kultury v Akropoli nahrazuje slovem tunelář či mafián. Pro svá tvrzení však nemají žádné důkazy. Kdo vlastně je onen čtyřiapadesátiletý muž, že v lidech vzbuzuje tak vyhraněné emoce? On sám je přesvědčen, že bez jeho vstupu do projektu, který byl od počátku chimérou, by už žádná kultura v Kubelíkově ulici dávno neexistovala. "Pro mě je Pavel Hurda zajímavý dobrodruh. Do Akropole ho přivedli Tomáš Klíma, s kterým se znal z dětských táborů, s režisérem Tomášem Vorlem. Odkoupil jejich podíly v okamžiku, kdy nám banka zastavila čerpání úvěru a vypadalo to, že je po všem. Dal do toho své vlastní peníze. Chápu, že řada lidí ho vnímá jako typ arogantního manažera, ale pro mě zůstává dobrodruhem," líčí Hurdu umělecký šéf Akropole Jaroslav Raušer. Hurdovi kritici se vyjadřují spíš je n v náznacích. "Do Klubu gentlemanů bychom Pavla Hurdu nikdy nevzali. Mezi zásady klubu patří nelhat, nekrást a chovat se slušně k vdovám a sirotkům," prohlásil člen klubu a bývalý žižkovský radní Pavel Augusta (ODS). "Vždycky se oháněl vůči mně jakýmsi vyšším principem mravním, ale nikdy ho blíže nespecifikoval. Jsem nad takové věci povznesený. Dotklo se mě ale, když mě lidé začali pomlouvat s tím, že jsem byl za minulého režimu vekslák. To není pravda," reagoval na to Hurda, který stejně jako Augusta má byt v Paláci Akropolis. Žižkov zůstává dodnes svéráznou čtvrtí spíše Pražanů než turistů, kde se lidé navzájem stýkají a dobře znají. V případě Paláce Akropolis to však objektivní pohled na problém spíš komplikuje. A předvolební atmosféra kampaně jednotlivých kandidátů do Senátu vybičovaným emocím jen nahrává.

AKROPOLE - TÉMA VOLEBNÍHO BOJE

Největším kritikem Pavla Hurdy a postupu žižkovské radnice, která od spořitelny odkoupila pohledávku a vzápětí ji prodala dlužníkovi, tedy Hurdovi, je senátor Vladimír Zeman, který se opět uchází o křeslo v druhé komoře parlamentu. Senátor je přesvědčen, že jde o příklad prorůstání politické moci s ekonomickou. Hurda byl deset let ředitelem Správy komunálního majetku, která v třetí městské části spravuje obecní i soukromé byty. Zároveň byl společníkem několika soukromých společností. Ačkoliv pro komunální politiky zákon o střetu zájmu neplatí, Zeman, Augusta a další politikové takové počínání označují za amorální. Hurdovo jméno se také objevuje na Zemanově volebním letáčku jako příklad arogantní přezíravosti politika vůči řadovému občanovi. Hurda si vůči Zemanovi nebere žádné servítky: "To... (následuje nepublikovatelné slovo - pozn. red.) se chce dostat po mých zádech do Senátu." - "Nemá žádné volební téma. Nic pro Prahu 3 neudělal, nechodil na zastupitelstva, Akropolis přišla právě vhod," reagoval Hurda, který byl podle svých slov v minulosti dokonce členem Zemanovy volební kampaně. V té době byli oba členové ODS, Zeman později přešel do řad Unie svobody. Hurda to dodnes vnímá jako zradu. Patrik Nacher, který se stará o průběh volební kampaně kandidátů za Unii svobody, označil Hurdova slova za nehoráznost: "Nikdy jsme kvůli Akropoli nesvolali mimořádnou tiskovku ani nic podobného. To je naprosto neskutečné. Být na místě pana Hurdy, byl bych někde v koutku a hodně zticha," prohlásil Nacher. Nahrává mu i fakt, že za nešťastný označila postup žižkovské radnice i kandidátka do Senátu za ODS, architektka Daniela Filipiová.

HURDA POLITICKÝM ARISTOKRATEM NENÍ

Diplomatická noblesa Hurdovi určitě chybí. Jeho politický styl se dá označit za brutální přímočarost. Spoustě lidí tím musí být nepříjemný. Například o komunistech tvrdí: "Vždycky jsem byl antikomunista, i za minulého režimu. Po revoluci jsem vstoupil do KAN, až později do ODS. Komunistickou stranu bych jednou provždy zakázal," tvrdí bez rozmýšlení. Pokud by se někdo zabýval snem o předčasných volbách na žižkovské radnici, byli by to patrně právě komunisté. Ti byli před časem vyloučeni ze všech komisí. Ohledně Paláce Akropolis však ani jeden politický klub nehlasoval jednotně. "Nikdy bych neudělala to, co Pavel Hurda, nepodnikala bych v soukromých společnostech. Prostě by mi vadil pocit, že lidé by mohli pochybovat, co je za tím, i kdyby všechno bylo čisté. Hlasovala jsem ale nakonec pro něj. Pro mě zachování kultury v Akropoli představují lidé jako Jaroslav Raušer a ti jsou právě kolem Hurdy," řekla členka obvodní rady Dana Mušková (US). Raušer se domnívá, že za nebývale silnou vlnou kritiky postupu žižkovské radnice jsou zájmy několika skupin lidí, například kolem kulturního odboru obvodního úřadu, kteří projekt chtěli převzít. "Je to ale to samé, jako by někdo řekl: Mám rád Rakousko, ale bez Rakušanů," říká Raušer, který stál u zrodu projektu a za uplynulých devět let byl mnohdy na pokraji sil. "Platit za soukromé peníze rekonstrukci divadla a jeho provoz označili všichni mí známí umělci ze zahraničí za šílenost," dodal Raušer. Dům koupený od městské části s téměř dvacítkou bytů chtěla Raušerova a Hurdova společnost odbydlet tak, že nájemníkům poskytne jiné byty a prázdné byty pak předělá na nebytové prostory. Komerční pronájem měl hradit i provoz divadla. Projekt se však nikdy nedotáhl do konce a v šesti bytech dosud bydlí původní nájemníci za regulované nájemné. "Prostě už na ně nezbyly peníze," řekl Raušer. Zda právě to mělo rozhodující význam na nereálnost projektu, a tím i nesplácení dluhu spořitelně, který i s úroky přesáhl sto milionů, není podstatné. Spořitelna nakonec pohledávku odepsala jako nedobytnou, prodala ji žižkovské radnici za třináct milionů a ta ji za stejnou částku postoupila Hurdovi. Radnice tak podle starosty Milana Českého chtěla zachránit kulturu v Akropoli.

ROZPAKY KOLEM HLASOVÁNÍ TRVAJÍ

Skutečným Hurdovým lapsem tak zůstává něco jiného: fakt, že při hlasování o Akropoli, kde je majoritním vlastníkem, neodešel ze sálu ani se nezdržel hlasování. Takový postup je například běžný i při jednáních poradního sboru primátora Kasla, jehož role je pouze konzultativní. Když nedávno Kaslovi poradci projednávali kontroverzní případ přestavby domu na Babě, kde figuroval člen sboru architekt Cígler, hlasovali za jeho nepřítomnosti. Hurda však při hlasování žižkovského zastupitelstva jako jeho člen zvedl ruku pro sebe. Hurda, jehož životním krédem je přesvědčení, že muž má být především chlap, a ne "srágora", má pro to jediné vysvětlení: "Prostě mě ani nenapadlo, že bych měl jít ven. Chtěl jsem to tak moc, že jsem přirozeně zvedl ruku pro a neposlouchal své rádce. Nechtěl jsem nic předstírat."

Co řekli o Hurdovi...

Je to zajímavý dobrodruh
Umělecký šéf Akropole Jaroslav Raušer

Do klubu gentlemanů bychom ho nevzali
radní Pavel Augusta

Chce se po mých zádech dostat do Senátu
senátor Vladimír Zeman

Být na jeho místě, byl bych někde v koutku a hodně zticha
Patrik Nacher, vede kampaň kandidátů US

Na Akropolis doplatí dva poslanci

 Ž i ž k o v - Dva žižkovští sociální demokraté se mají vzdát svých mandátů v zastupitelstvu, jinak budou vyloučeni z poslaneckého klubu radnice Prahy 3. Obvodní výkonný výbor jim vyčítá, že minulý týden hlasovali jinak než většina jejich stranických kolegů o kauze paláce Akropolis. Ten vlastní Žižkovská divadelní a hudební agentura (ŽDHA) a během několika let se zadlužila u České spořitelny částkou 116 milionů korun. Za dosud nejasných okolností celý tento dluh letos na jaře spořitelna prodala třetí městské části, ovšem za pouhých 13 milionů. Ačkoli mohla žižkovská radnice například poslat ŽDHA do konkursu, namísto toho se před týdnem rozhodla odprodat dluh Pavlu Hurdovi, který je spolumajitelem ŽDHA, ale také členem zastupitelstva třetí městské části. To vzbudilo v Praze 3 nebývale silné politické reakce. Senátor Vladimír Zeman (Unie svobody) se například domnívá, že být to někdo jiný než Hurda, například nějaký radnici neznámý žižkovský občan, zachovali by se zastupitelé jinak. "Kdyby takový občan privatizoval byt, vzal si úvěr a nesplácel ho, radnice by se asi nesnažila ho oddlužit. Vadí mi praktiky žižkovské radnice, která k různým subjektům přistupuje jinak," vysvětluje senátor, proč se jednání zastupitelstva zúčastnil, a opakovaně ho kritizuje. "Do hlasování ve prospěch zadlužené společnosti se zamíchali i lidé z jiných politických stran. Ale stěžejní v tomto případu je spojenectví ODS," dodal v narážce na to, že mezi členy ODS patří starosta Milan Český, místostarostové Tomáš Mikeska a Milena Kozumplíková a rovněž Pavel Hurda. Ani poslanci za ODS, ani žádný jiný politický klub ovšem při hlasování žižkovského zastupitelstva nebyli jednotní. Šéf pražské ODS Jan Bürgermeister a starosta Prahy 1 vidí v názorové roztříštěnosti celého politického spektra důkaz toho, že nejde o politickou kauzu, ale věcný problém. "V pražském klubu ODS je klid. Nebudeme zasahovat do vnitřních věcí třetí městské části," prohlásil Bürgermeister. Zato má případ politickou dohru v sociálnědemokratických kruzích. Jejich žižkovští poslanci totiž předložili při jednání zastupitelstva protinávrh, který těsně neprošel.Týkal se například upřesnění záruk, že v paláci bude i nadále kulturní provoz, který je podle Českého hlavní motivací prodeje dluhu právě ŽDHA. Do nadpoloviční většiny hlasů, nezbytných pro přijetí protinávrhu, chyběly dva hlasy. Josef Straka a Karel Kupka (oba ČSSD) totiž hlasovali ve prospěch původního návrhu. "Právě jejich hlasy rozhodly o výsledku hlasování," sdělil předseda klubu ČSSD na žižkovské radnici Michal Kucián. Podle Kupky však výbor svým usnesením porušil jeho právo na svobodné hlasování v zastupitelstvu.

Kauza Akropolis - typický český tunel  Tisková zpráva ze dne 13. 9. 2002

 Žižkovská divadelní a hudební agentura (ŽDHA) byla jako s. r. o. založena v roce 1991. Jejími  společníky byli vedle Tomáše Klímy (jenž byl zároveň jednatelem) Vladimír Váňa, Luděk Majer, Tomáš Vorel a Jaroslav Raušer. Téhož roku prodala Městská část Praha 3 žižkovské agentuře Palác Akropolis za cenu čtyř a půl miliónu korun. Agentura se zavázala zachovat stávající bytový fond a v nebytových prostorách provozovat kulturní činnost.
V roce 1992 si ŽDHA vzala proti zástavě Paláce Akropolis půjčku u Bohemia Banky, a to ve výši téměř 10-ti miliónů korun. Šlo o cenu více než dvakrát vyšší, než byla cena kupní. Od roku 1991 však v objektu neproběhly žádné stavební práce ani jiné zhodnocení nemovitosti, nesrovnalost ve znaleckých posudcích je tudíž zarážející. Zdá se, že městská část záměrně zvýhodnila kulturní projekt nízkou cenou objektu, nebo se jeden ze znalců spletl.
Ačkoliv má společnost neustálé problémy s financováním svého projektu, v roce 1993 získává od České spořitelny půjčku 64 miliónů korun. Rozhodnutí České spořitelny o úvěru je mírně řečeno odvážné, když hodnota nemovitosti je šestinová, přičemž šestiletá doba splatnosti musela vyvolávat značně ziskové očekávání projektu. V roce 1995 pak žižkovská divadelní získává milionovou bezúročnou půjčku od městské části, kterou není schopna včas splácet. Městská část přesto nepožaduje placení penále a splátky odkládá.
Objekt měl být podle původní smlouvy zprovozněn do konce roku 1994, nakonec se tak bez jakékoliv úpravy smluvních vztahů stalo až o rok později. V roce 1995 do Paláce Akropolis přechází Junior klub Na Chmelnici, příspěvková organizace městské části, která ročně od své zakladatelky získává 2 - 2,5 miliónu korun na hudební produkce. Z nich 1,5 miliónu odvádí na nájemném žižkovské agentuře. Právě Junior klub zajistil rekonstruovanému objektu kulturní proslulost a při řídké divadelní produkci utváří z valné části uměleckou auru projektu.
ŽDHA nadto získala jednorázovou podporu M. č. Praha 3 a magistrátu v letech 1997 a 1998. Když se to sečte, vychází opravdu hodně miliónů. Jedna ze základních úvah zní: byly tyto peníze proměněny v  hodnoty spojené s Palácem Akropolis, nebo odtekly jinam? Odpověď na tuto otázku by dokázal dát jedině forenzní audit, který však nikdy nebyl proveden.
Vše vyvrcholilo v roce 2000 postoupením pohledávky České spořitelny, která dosáhla více než 115-ti miliónů korun, Městské části Praha 3. Radní rozhodli o odkoupení pohledávky za 13 miliónů. Městskou část touto "investicí" definitivně vtáhli do hospodářských problémů předlužené žižkovské agentury. Na druhou stranu radnice tímto krokem mohla zachránit kulturní program Paláce Akropolis. Místo toho byl na podzim 2000 Palác Akropolis prodán členovi zastupitelstva, významnému členu ODS a řediteli akciové společnosti Správa komunálního majetku (který hospodaří s nemovitostmi Prahy 3) Pavlu Hurdovi.

 Ř "Domnívám se, že jde o jasný střet zájmů. Člen zastupitelstva by tímto způsobem vůbec neměl podnikat. Je to neuvěřitelné, městská část fungovala jako nastrčený prostředník. Tak se dají snadno vydělávat peníze. Radnice na obchodu sice nevydělá ani neprodělá, ale někdo získá mnohem víc, než měl. Záchrana kultury je pouhý pláštík."
pražský primátor Jan Kasl (ODS), podzim 2000

Ř "Bez dokonalé znalosti, kam zmizelo více než sto milionu úvěrových prostředků nelze rozhodovat. Pouze nezávislý forenzní audit může tuto věc objasnit a vyvrátit všechna možná podezření - například o zakázkách a dalších transakcích, které sice byly zaplaceny, ale nikdy provedeny. Celou záležitost považuji za typický produkt "tunelování v Čechách", jehož důsledky splácíme všichni ze svých daní.
Přenechat objekt tomu, kdo dluhy zapříčinil je výsměchem a zahráváním si s důvěrou občanů Prahy 3."
senátor Ing. Vladimír Zeman (ČSSD), podzim 2000