Provoz Paláce Akropolis překračuje hlukové limity

Kluby překračují limity hluku

Hudební kluby v centru představují trvalý problém Prahy. Sporů mezi provozovateli a lidmi z okolí si komunální politici rádi všímají před volbami.

Žižkov - Na jedné straně stojí obyvatelé domů poblíž klubů, které noční hluk ruší. Na druhé fakt, že kluby poskytují kulturní zázemí pro tisíce mladých lidí i řadu umělců. Před pěti lety musel kvůli hluku zavřít populární podnik Bunkr, hrozba konce dlouhodobě visí nad Roxy, jež bývá v anketách stabilně hodnoceno jako nejpopulárnější domácí klub. Spory se vyhrocují také kolem známé žižkovské scény, Paláce Akropolis.

Přehazují si stížnosti

Lidé žijící v okolí již měsíce bezvýsledně bombardují úředníky Prahy 3 stížnostmi na hluk z klubu. „Naše stížnosti si mezi sebou bez výsledku přehazuje stavební odbor a hygienik,“ tvrdí Michal Konvička, který v sousedním domě pronajímá byty. Přes měření, která několikrát potvrdila nepřípustné hladiny hluku, a přes příslib vedoucího stavebního odboru před třemi lety, že v případě dalších stížností se provoz klubu omezí, se tak dosud nestalo. Přitom podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí hygienik, pokud zjistí překročení norem, zahájit řízení o pokutě. „V zákoně už není jako dříve uváděno, že pokutu nějaký orgán může uložit. Zahájení řízení o uložení pokuty je povinné a nenechává se na uvážení okresního hygienika,“ vysvětluje hygienik Jan Kasal. Podle Konvičky se tedy vnucuje dotaz, jestli liknavost úředníků Prahy 3 není způsobena tím, že spolumajitelem Akropole je člen zdejšího zastupitelstva. Zastupitel Pavel Hurda to však důsledně odmítá. „Naopak, Palác Akropolis musel kvůli stížnostem občanů odložit i část rozsáhlé rekonstrukce, kterou chtěl provést během tohoto léta. Měla zajistit i odhlučnění sálů či jejich vybavení nezbytnou novou klimatizací,“ argumentuje Hurda. Podle příslušné dokumentace se však stavební úpravy týkaly zejména rozšíření stávajících bytů v domě a vybudování dvou bytů nových. Lidé ze sousedních domů protestovali tak razantně, že klub nedostal stavební povolení. Vedení Akropole přesto namítá, že protihluková opatření dle možností už od léta provádí. „Vypínáme basy, hrajeme pouze na středové bedny a aretujeme zesilovače,“ vyjmenovává ředitel klubu Jaroslav Raušer. „Dál už není kam ustupovat, snad jen zavřít a přestěhovat se na zelenou louku,“ shodují se Raušer i Hurda .

Kluby čekají peníze od magistrátu

Místní lidé tvrdí, že zavření klubu docílit nechtějí. „Jde nám jen o to, aby hlučné produkce skončily do desáté večer.“ Tím však klub, kam lidé často přicházejí okolo půlnoci, ztrácí důvod a smysl existence. I vedení Paláce Akropolis připouští, že se hudební produkce občas protáhne. „Je to však s vědomím hygienika i lidí bydlících kolem,“ tvrdí Raušer. „Jistě, na dveře nám vždy vylepí suché oznámení, že se koncert protáhne,“ odtuší Konvička. Například na pondělním koncertu, jenž trval až do půl dvanácté v noci, se v Akropoli bavil i starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister. Právě tato městská část přitom vede dlouhodobé tažení proti klubu Roxy v Dlouhé ulici, jenž má také problémy s hlukem. Na odhlučnění vyhovující přísným normám téměř žádný z pražských klubů nemá peníze. Zástupci pěti z nich (Akropolis, Roxy, Jazz klub Železná, Punto Azul a XT3) proto založili Občanské sdružení na podporu klubové alternativní kultury. V létě předložili magistrátu návrh, v němž žádají o patnáct milionů korun na odhlučnění prostor. „Přísliby, které jsme od magistrátu dostali, ale vzala velká voda,“ říká Jan Mayer z Lindhartovy nadace provozující právě Roxy na Praze 1. Spolumajitel žižkovské Akropole Pavel Hurda přesto netají své přesvědčení, že peníze na definitivní vyřešení problémů pražských klubů se po volbách na magistrátu najdou.