200 stromů se dá vysadit bez snížení počtu parkovacích míst, říká lídr Zelených Ondřej Rut
Ondřej Rut (36 let, Strana zelených), poradce pro veřejnou správu, zastupitel MČ Praha 3 V Praze 3 bydlí od narození. Vystudoval sociální a kulturní ekologii na UK. Pracoval jako projektový manažer a konzultant. Místostarosta Prahy 3 za ŽnS (2012-2014). Od 2014 předseda zastupitelského klubu ŽnS.
Proč v letošních volbách kandidujete jako Zelení a nezávislí a nikoli už Žižkov nejen sobě?
Spolek Žižkov nejen sobě spoluzakládali Zelení a Zelení v něm také dříve spolurozhodovali. Letos jsme se nedomluvili, přestože úspěch spolku jde téměř výhradně za Zelenými. Lidi, co za posledních deset let pracovali pro jméno ŽNS, letos najdete na kandidátce Zelení a nezávislí. Podporu jiné kandidátky od lidí, co ve spolku zbyli, čtu to jako jejich pragmatickou volbu a částečně i jako zradu.
Kdo jsou oni nezávislí?
Předně Martina Chmelová na druhém místě kandidátky, dlouholetá zastupitelka, která vede neziskovou organizaci Alfa Human Service, zabývající se podporou osob, které pečují o druhé, nebo Jiří Lhoták, předseda Spolku pro ochranu zeleně Na Krejcárku, Pražačce a Na Balkáně a další.
Vaše stránky jsou prozizkov.cz. Je i to jakési logo vaší kampaně. Proč ne Zelení?
Je to komunikační linka, heslo. Snažíme se jednoduchými hesly sdělit, co jako Zelení chceme dělat PRO Žižkov a Prahu 3. 200 stromů PRO Žižkov, otevřená radnice PRO Žižkov atd., prostě Zelení PRO Žižkov.
STROPNICKÝ A OPOZICE
Jak došlo k tomu, že váš minulý lídr Matěj Stropnický už na Praze 3 nekandiduje?
My jsme ho chtěli mít na kandidátce. Je pravda, že ne v čele. Matěj je vůdčí osobnost, takže se rozhodl stáhnout do pozadí. Členem Zelených zůstává a veřejně podporuje naši kandidátku. Ze spolku Žižkov nejen sobě vystoupil.
Poslední čtyři roky jste byli v opozici a dělali jste konfrontační aktivistickou politiku, svolávali jste mimořádná zastupitelstva. Nemohlo vám to ve výsledku uškodit?
Tento způsob politiky nám byl vždycky vlastní a nemyslím si, že nám to uškodilo. Dokázali jsme několik věcí, které se povedly, ačkoli za nimi nejsme tolik vidět.
Například?
Záchrana zeleně na Krejcárku. Zelení nebyli oblíbení u vedení radnice, proto jsme tlačili do popředí zmínění Spolek pro ochranu zeleně. Upozornili jsme jako první na nesmyslnost výběru nového provozovatele farmářských trhů, který neměl historii ani zkušenosti. Výběrové řízení bylo zrušeno.
Nepoučili jste se u Krejcárku z neúspěchu při záchraně školky Buková?
U Krejcárku jsme se vědomě upozadili, dopadlo to dobře, ale zase nikdo neví, že jsme za tím byli my. U Bukové jsme svolávali mimořádná zastupitelstva, snažili jsme se na to co nejhlasitěji upozornit. Tehdy jsme neviděli jiný efektivnější způsob, jak těm věcem pomoci. Nebylo to úspěšné, ale nemyslím, že by něco jiného mohlo být úspěšnější.
Jaký máte rozpočet kampaně?
Kolem 300 000,- Kč. Jsou to našetřené prostředky z fundraisingu a dobrovolných příspěvků v posledních čtyřech letech.
MOŽNÉ KOALICE A VOLEBNÍ ODHAD
Kdo je pro vás přijatelný a kdo nepřijatelný koaliční partner? (Janek Marvan)
Nepřijatelní jsou SPD, KSČM a Koalice pro Prahu 3 (ODS, KDU-ČSL, Svobodní). V šedé zóně s otazníkem se nachází ANO. V komunální politice jsou důležití především lidé, takže se je snažíme poznat. Program mají vágní a nevíme, co budou skutečně prosazovat. Spolupracovat nemáme problém s Piráty, TOP 09 – STAN ani s ČSSD, ačkoli mají problematickou minulost i řízení strany.
Jaký je váš odhad výsledku voleb?
Nebude úplně jednoznačný vítěz, který by přeskočil ostatní o více než pět procent. Myslím, že uspějeme my, Piráti, TOP 09 – STAN, Koalice pro Prahu 3 a ANO. Všechny tyto strany mají potenciál 10-20 %.
Jste domluven se svým zaměstnavatelem a kolegy, že je možná opustíte a stanete se uvolněným radním nebo starostou? (Ivo Denemark)
Jsem. Nadřízení a kolegové s tím v případě úspěchu počítají. On je to zákonný nárok, ale záleží na přístupu zaměstnavatele. Pracuji ve velké mezinárodní firmě a vycházejí mi vstříc. Mám např. neplacené volno na volební kampaň.
Na kandidátce máte mírnou nadpoloviční většinu žen, jak se vám to povedlo?
Odhlasovali jsme si pro kandidátku pravidlo účasti žen 50 % plus, tedy více žen než mužů a snažili jsme se postupovat zipovou metodou. Nebyl to u nás problém.
BYDLENÍ
V programu píšete: „Dokončíme rekonstrukce volných obecních bytů a zajistíme jejich přidělení v rámci podporovaného bydlení.“ Kdy a kde se na to vezme?
Praha 3 má 300 volných bytů, jak teď všichni opakují. Není to ovšem novinka. Už když jsme byli ve vedení, tak jsme souhlasili s plánem ČSSD na rekonstrukci do minimálního standardu, protože i žadatelé o podporované bydlení byty odmítali kvůli dezolátnímu stavu. Problém je, že to trvá dlouho a je to drahé, cca 500 000,- na byt. V dnešní bytové situaci je to neúnosné.
Co s tedy tím?
Problémem nejsou finance. Budou na to čerpány prostředky z fondu dostupného bydlení, který pomohli Zelení na magistrátu založit. Problémem jsou táhlá výběrová řízení, možná příliš přísný standard, do kterého se byty opravují. Bylo by také dobré se podívat, které byty ani rekonstrukci nepotřebují. Možná by i pomohlo, kdyby se ty byty rekonstruovali přes úřad MČ a ne přes akciovou společnost.
Proč myslíte?
Jako zastupitel do její činnosti nevidím a nemohu to kontrolovat.
Není akciovka pružnější?
Soutěží to úplně stejně jako radnice. Nemyslím, že by radnice byla pomalejší.
Vy byste ty byty tedy neprodával?
Určitě ne. Do divoké privatizace ODS jsme v minulosti vnesli řád a pravidla, aby slíbené privatizace doběhly. Nechceme, ale jít za tento rámec, aby se bytový fond nadále zmenšoval.
Nebylo by lepší vybydlené byty prodat získat nové z developerských projektů, jak navrhuje starosta Bellu?
To je obyčejný volební populismus. Alexander Bellu teď uzavírá smlouvy s developery a má příležitost si o tyto sociální byty říct. Dává od toho ruce pryč a já ho za to kritizuji.
Můžete být konkrétní?
Smlouva o spolupráci na pozemcích v Koněvově ulici, kde společnost S12 chystá stavbu bytového domu se 180 byty. Před 4 lety jsem připravil dohodu s developerem, že by městská část dostala určitý podíl sociálních bytů. Alex Bellu dohodu změnil a spokojil se s tím, že developer postaví chodníky a komunikace v okolí. To mu stačilo.
Ještě nějaký další případ?
V Olšanské ulici se domluvil se společností Central group, že si tam mohou postavit, co chtějí a městská část dostane parkoviště v sousedství. Získávat byty od developerů je z úst Alexandera Bellu pouhá volební vějička.
Měla by městská část některé byty komerčně pronajímat?
Dnes má městská část tak málo bytů, že by je měla komerčně pronajímat pouze pokud se je nepodaří žádným jiným způsobem obsadit.
Neunikne tak Praze 3 dobrý zdroj příjmu?
Byty městské části se pronajímají dlouhodobě za 96Kč/m2. Je to nižší než tržní cena, městská část ale na politice podporovaného bydlení z dlouhodobého hlediska tolik netratí.
V programu máte, že pro lidi bez domova prosadíte princip bydlení především (po vzoru projektu Rapid re-housing úspěšně realizovaného v Brně). Můžete to stručně představit?
Je to velmi úspěšný projekt realizovaný v Brně. V Brně se jednalo o 50 rodin bez domova. Předpoklad byl, že rodinné vazby znamenají vyšší motivaci si bydlení udržet. V naprosté většině to bylo úspěšné.
Kolik městských bytů by do toho mohlo jít?
Začít by se mohlo s několika byty, třeba deseti. Ale jsou i další skupiny, na které se nesmí zapomínat. V katastrofální situaci jsou dnes často matky samoživitelky. Bez vlastního bydlení je pro ně velmi těžké se udržet v Praze.
Jak byste rozšiřovali bytový fond Prahy 3?
Jedna možnost je vytipovat bytové domy, které městská část vlastní nebo tam má podíl a udělat tam půdní vestavby. S ohledem na památkovou zónu samozřejmě. Pozemků k výstavbě bytových bytů tu moc není. Dále spolupráce s developery, od kterých se dají byty získat nebo zavázat developera k podmínkám, za kterých bude některé byty nabízet.
Co kontroverzní zpětné hypotéky?
Je to neprošlapaná cesta, ale stála by za prověření. Je to nabídka zejména pro seniory, kteří nemají nikoho, komu by chtěli odkázat svůj byt. Městská část by jim mohla nabídnout doživotní rentu a v bytech by mohli doživotně bydlet. Bylo by to zcela dobrovolné rozhodnutí. Byli by pak movití senioři a po dožití by byty připadly městské části.
PARUKÁŘKA
V roce 2015 jste prohlásil, že reálný odhad na stavbu nového občerstvení je 2017-18. Na čem to ztroskotalo?
Tehdy jsem to měl v kompetenci. Na tehdejší záměr bylo platné stavební povolení, ale do prostředí příliš nezapadal a proti byly organizovány dvě petice, které podepsaly tisíce lidí. Proto jsme oslovili architekta Kuzemenského, který má k Parukářce blízko s tím, že bychom chtěli objekt, který by vycházel z minulosti a nepopíral ji.
Na čem se to tedy zadrhlo?
Studii jsme projednali s veřejností a následná dokumentace pro územní rozhodnutí se zadrhla na přivedení sítí. Já už jsem tam nebyl a projektant nenašel cestu přes pozemsky městské části, tudíž to naprojektoval přes pozemek developera WH Estate (Jeseniova 38). Takže se čekalo na smlouvu o spolupráci s tímto developerem. Mělo se prověřit, zda se to nedá vést jinudy. Myslím, že radnice pro to mohla udělat víc. Další zádrhel byl, že stavební úřad pochybil, když vyloučil z územního řízení současného provozovatele. Magistrát pak uznal jeho odvolání. To bylo v závěru minulého roku, od té doby se asi neděje vůbec nic.
Jak tedy postupovat teď?
Působení stávajícího provozovatele by mělo být legalizováno. Do doby realizace projektu. Už tehdy jsem to navrhoval. Dneska platí nájem bez písemné smlouvy. Tehdy se mi podařilo současného provozovatele dostat na jednu loď spolu s architektem. Podařilo se mi ho přesvědčit, že existence jeho stavby tam je z právního hlediska dočasná. Možná v naději, že bude provozovat nový objekt, ale není možné mu to slíbit. Měl by se účastnit soutěže s jasně danými podmínkami. Tehdy to akceptoval.
KULTURA
Svého času se Matěj Stropnický vyjádřil, že by se dal na Žižkově zrušit Masopust, protože patří na vesnici. Jak se stavíte k městským slavnostem?
V rozpočtu se tomu říká tradiční kulturní akce, zařazuje se jich tam sice čím dál víc, ale už tím se stávají tradiční a balík peněz neúměrně bobtná. Nejdražší je Vinohradské vinobraní, které včetně propagace může vyjít na 2,5 milionu. Nerušil bych ho, ale mělo by být levnější s nějakou sousedskou výpomocí. Kulturní akce pořádané radnicí se také musí zbavit jednorázových plastů, rádi bychom zavedli zálohované kelímky, zejména na pivo.
Co Masopust?
Náklady jsou o něco málo nižší. Žižkovský masopustní průvod je nádherný. Naposledy jsem se účastnil s dcerou na ramenech. Ale jsou to objednané a zaplacené věci. Na okrajích Prahy a na vesnicích to pořádají lidé zespodu. Žijeme ve městě, sousedské vztahy tu nejsou tak pevné. Ale radnice tomu může otevřít dveře, aby se to dělalo více spontánně a sousedsky. Rozhodně na závěr nemusí být pompézní ohňostroj.
DOTACE
Slibujete, že změníte dotační systém tak, aby příspěvky šly na to, čeho si na Praze 3 vážíme: sousedskou pospolitost, osobitost, nezávislost a činorodost místních, a ne na kamarádšofty radničních politiků. Jak konkrétně?
Systém se zlepšil, ale neúspěšní žadatelé se nedozvědí, proč jejich projekt nebyl podpořen. Není zavedeno plnohodnotné slovní hodnocení. V některých oblastech je praxe taková, že každý člen komise dostane cca 100 projektů a na vyplnění tabulky a slovní hodnocení má 14 dní.
Jde to zvládnout?
Recept je rozdělit balík projektů mezi členy komise tak, aby každý z pěti členů komise hodnotil třetinu, ty projekty by se jim navzájem překrývaly. Takto to funguje např. v nadaci Via, pro kterou jsem kdysi hodnotil. Ze stovky projektů dostanete k hodnocení třicet a u patnácti jste zpravodaj. Musíte je představit, odůvodnit návrh hodnocení a obhájit. Toto slovní hodnocení by se po skončení zveřejnilo.
Chcete omezit činnost akciových společností městské části. Agendu veřejných služeb by měl vykonávat úřad v zájmu transparentnosti...
Se znovunástupem ODS do rady se spousta agend začala přesouvat pod akciovky. Např. administrace dotačního systému. Provozuje to SZM (Správa zbytkového majetku a.s.). Proč? Další je realizace chodníkového programu, kde se komunikuje s Technickou správou komunikací o opravě chodníků. Proč ne úřad městské části? Organizace farmářských trhů, proč SZM a ne město?
V čem je akciovka netransparentní?
My jsme se např. zeptali SZM na základě zákona o svobodném přístupu k informacím kolik stojí propagace farmářských trhů a jakým subjektům je zadávána. Za rok 2017 utratilo SZM za propagaci trhů 525 tisíc Kč, ale informaci, komu tyhle peníze šly, nám odmítli podat. Jde o to, zda ekonomický přínos může vyvážit ztrátu transparentnosti.
Je pravdivá informace z fb profilu strany Zelených, že upřednostníte výsadbu stromů na úkor parkovacích míst? (Jan Liška)
Sázení stromů už slibují skoro všichni. Je to nejúčinnější řešení, jak se přizpůsobit změně klimatu a vedrům. Pokud chcete sázet stromy v ulicích, pak se většinou dostáváte do konfliktu s parkováním. Jedno z našich hesel je 200 stromů pro Žižkov. Domnívám se, že 200 stromů v ulicích je možné vysázet bez úbytku parkovacích míst. Nicméně stromy v ulicích je pro nás tak vysoká priorita, že se nebráníme ani tomu parkovací místa ubírat.
Máte pak plán, jak parkovací místa získávat?
Přesun aut z ulic pod zem je nebetyčný populismus. Je to možné jen u nové výstavby. V centrální části města ovšem není třeba, aby vznikalo velké množství parkovacích míst. Praha má zásadní nedostatek P+R parkovišť, tam se má investovat.
KLINIKA
Stále trvá vaše podpora squatovému centru Klinika? (Jan Liška)
Kliniku jsem nejhlouběji promýšlel v prohlášení na mimořádném zastupitelstvu ke Klinice. Klinika přinášela nezanedbatelné přínosné sociální služby, rozhodně ne škodlivé. Mám velmi za zlé ODS, Svobodným a SPD, kteří šíří politiku strachu a ukazují Kliniku jako společenské nebezpečí. Zelení ctí soukromé vlastnictví, ale ústavně je dáno, že vlastnictví zavazuje. Je úcta k vlastnictví, že stát vlastní objekt, který dlouhodobě není schopen využívat? Klinika pro mě nepřestavuje problém, není to starost.
Co myslíte, že se s Klinikou stane?
Projekt kanceláří SŽDC je podle mě účelový. Firma počítá, že dostane výjimku, protože v územním plánu se jedná o objekt veřejné vybavenosti. Možná z toho vycouvají.