Žižkov má osmkrát více psů než politiků

 

 

Data nejsou kompletní, nicméně celkové množství straníků v Praze 3 lze odhadovat přibližně na 600 lidí. Jestliže v Praze 3 žije 53 165 obyvatel s volebním právem, pohybuje se zdejší míra politické angažovanosti kolem 1%. Porovnáním dat z roku 2011 je zřejmé, že s výjimkou Zelených členské základny klesají.

 

Co obnáší býti straníkem?
 

Všechny politické strany disponují stanovami, které přesně definují práva a povinnosti svých členů. Mezi obvyklá práva patří účast na jednáních místní organizace a účast na volbě vedení. Ve stranách s rozvinutější vnitřní demokracií je to i účast na primárních volbách – tedy sestavování kandidátních listin.

 

Pokud se zamyslíme nad čísly v Praze 3, členská základna dvou lokálně významných politických stran se pohybuje kolem 60 členů. Zkusme si nastínit, kolik z nich získalo některou z veřejných funkcí.

 

Z místních straníků se také rekrutují členové školských rad, případně členové dozorčích orgánů a představenstev obecních společností. Šance na získání nějaké funkce je tedy poměrně veliká. Mějme však na paměti, že řada výše uvedených funkcí je vykonávána bez nároku na jakýkoliv honorář nebo je honorována spíše symbolicky.

 

Členství ve straně je zpravidla spojeno i s platbou členských příspěvků. Ty bývají obvykle sníženy pro studenty či důchodce, ale základní výše příspěvku většinou osciluje kolem 500 Kč/ročně. Pokud byste o žádnou funkci nestáli, je možné své stranictví omezit na 3-4 setkání za rok a absorpci nějakých emailů.

 

Je to hodně nebo málo?
 

Politici jsou tradičním předmětem vtípků, skandálů nebo korupčních kauz. Faktem ovšem zůstává, že náš systém stojí na zastupitelské demokracii s účastí politických stran. Ve volbách de facto probíráme kandidáty, jež nám vybraly stranické orgány a umístily je na své kandidátky. Tedy relativně nízký počet straníků místní organizace rozhoduje, kdo bude na čelních místech kandidátky a kdo bude dělat pouhé křoví.

 

Přitom menší členská základna rozhodně neznamená menší šance ve volbách. Spíše je předpokladem menší vnitřní konkurence a strana s menší členskou základnou je snáze ovládnutelná zájmovými skupinami.

 

Ve srovnání se západní Evropou je ochota Čechů účastnit se práce v politických stranách citelně menší. Například ve Švýcarsku, které si řada občanských iniciativ bere za vzor a které je známé hojným pořádáním referend nebo jinými prvky přímé demokracie, má v poměru s počtem obyvatel trojnásobné množství straníků než my. Obecně vzato na západ od našich hranic nemá slovo „straník“ tak negativní zvuk jako u nás. Přesto trend postupného řídnutí členských základen politických stran je společný celé Evropě. Například německé CDU klesla členská základna od roku 1990 ze 780 tis. na 460 tis. členů a to i přes skutečnost, že předsedkyně CDU Angela Merkelová se v Německu těší poměrně velké popularitě.