Domovní řád v obecních domech Prahy 3 – dávno zrušen
Už delší domu mi vrtalo hlavou, proč z chodeb obecních domů Prahy 3 zmizely nástěnky s domovním řádem. Ten text byl dlouhý a nudný, ale jen do okamžiku, než se objevil nějaký sousedský spor.
Možná si na ty texty vzpomínáte. Po přečtení bylo jasné, kdy asi vznikly. Četná odvolání na socialistické vlastnictví a funkce domovních důvěrníků tyto texty předem odsoudily k zániku. Jenže to má háček. Původní domovní řády zanikly bez náhrady. Abych byl přesný, budu citovat vyjádření paní Štěpánové z SKM „Vyhláška Národního výboru hlavního města Prahy č. 1/1974 Sb. NVP, kterou se vydává domovní řád, byla zrušena Vyhláškou hlavního města Prahy č. 14/1999 ze dne 24.6. 1999 s účinností od 1. 7. 1999.“ Od tohoto data se práva a povinnosti nájemníků obecních domů Prahy 3 řídí pouze občanským zákoníkem.
Dal jsem se do studia občanského zákoníku. Zatímco původní domovní řád se vešel na jednu nástěnku, tak občanský zákoník je citelně obsáhlejší. Kdo se chce pustit do čtení, může třeba zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/
Současně jsem se obrátil na SKM s prosbou o reakci na dva konkrétní dotazy. Hned pod nimi uvádím odpověď z SKM.
1) Je povoleno na chodbách (společných prostorech) obecních nájemních domů kouřit?
Obecně hovoří o této záležitosti pouze § 690 - lze nejspíše aplikovat na kouření ve společných prostorech.
Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.
2) Od kdy a do kdy platí noční klid?
Rušení nočního klidu je přestupkem podle § 47 odst.1 písm. b) zákona č.200/1990 Sb. - přestupky proti veřejnému pořádku jsou v § 47, proti občanskému soužití v § 49
Pojem rušení nočního klidu je subjektivní a vychází z určitého konsenzu společnosti na tom, co a v kterou denní dobu, příp. ve které hodiny, je rušením nočního klidu. Panuje úzus, že dobou nočního klidu je interval 22,00 hod. - 06,00 hod. a přes neexistenci normy, která by v současné době danou otázku výslovně upravovala, zde zpravidla nevznikají spory (byť si lze představit místa, kde považují za počátek nočního klidu hodinu dřívější i pozdější nebo kde se vzhledem k místním podmínkám nebo ročnímu období bude doba nočního klidu chýlit ke konci již kolem páté hodiny ranní). Jako určité vodítko při výkladu pojmu noční klid může s odkazem na potřebu jednotného a systematického výkladu právního řádu sloužit i § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, kde se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi noční dobou rozumí doba mezi 22,00 a 06,00 hodinou.
Problematičtější je definice, resp. vyhodnocení, co už je rušením, a to rušením, které by v takové míře porušovalo nebo ohrožovalo zájem chráněný zákonem, resp. zájem společnosti (§ 2 odst. 1 zákona o přestupcích), že půjde o přestupek. I rušení je subjektivní kategorií a jiný bude pohled na rušení nočního klidu v těsném sousedství zábavního centra a jiný v zahradní čtvrti nebo poklidné obci. V zásadě by se mělo přihlížet k hluku běžně se vyskytujícímu na daném místě (běžný provoz na ulici, běžné užívání domů, bytů, běžný hovor, běžné projevy domácích zvířat atd.), a dále k hluku, jehož výskyt na daném místě nelze ovlivnit (vlaky, auta, průmyslové provozy), oproti hluku, který z těchto v místě obvyklých mezí už vybočuje a kde zároveň původce hluku mohl jeho produkci ovlivnit nebo jí zabránit (křik na ulici, hlasitá hudební produkce, převracení popelnic apod.).
Vzhledem ke skutečnosti, že výklad občanského zákoníku nemusí být ve všech případech zcela jednoznačný a orientace v něm může být pro mnohé nájemníky poněkud krkolomná, má valná část jiných měst a bytových družstev svůj domovní řád i dnes.
Dovolili jsme se optat paní starostky, zda Praha 3 nezvažuje zavedení – oživení domovního řádu ve svých domech a dostalo se nám vyjádření, že „Domovní řády jsou v družstevních domech a domech společenství vlastníků dobrovolně představiteli přijímané normy, které ale nejsou prakticky vynutitelné.“ Snad to chápu dobře, že odpověď zní: „NE“.
V této souvislosti jsme požádali o názor právníka
Otázka vydání domovního řádu není v českém právním řádu výslovně řešena žádným právním předpisem, tj. zejména občanským zákoníkem a zákonem o vlastnictví bytů. Jeho vydání nic nebrání, pouze záleží na tom, pro jaký typ domu je určený, tj. zda pro dům, kde je založeno bytové družstvo, společnost s ručením omezeným či se jedná o dům s bytovými jednotkami ve vlastnictví fyzických či právnických osob.
V obecné rovině lze říci, že vydání domovního řádu a úprava práv a povinností v něm obsažených je v kompetenci vlastníka domu nebo nejvyššího orgánu příslušné formy právnické osoby, která je vlastníkem domu (tj. členské schůze u bytového družstva, valné hromady u společnosti s ručením omezeným a členské schůze u společenství vlastníků jednotek) a zpravidla jeho vydání připouští stanovy (bytového družstva, společenství vlastníků jednotek) či společenská smlouva společnosti s ručením omezeným. Pokud stanovy vydání domovního řádu dovolují a příslušný nejvyšší orgán na své schůzi připustí vydání domovního řádu, měl by (v závislosti na schopnostech jeho členů) statutární orgán příslušné právnické osoby vypracovat domovní řád a dát jej schválit na další schůzi nejvyššího orgánu.
Domovní řád je zajisté vhodným dokumentem, který upravuje podrobnosti praktického denního fungování lidí v obytném domě. Zpravidla se umisťuje ve společných prostorách domu u vchodu. Pokud je vydán, měla by jej schválit příslušná schůze nejvyššího orgánu, viz. výše.
Co se týče obsahu domovního řádu, je možné do něj zapracovat řešení jakékoliv otázky, která může v praktickém chodu domu nastat k řešení, a to včetně úpravy doby nočního klidu v domě, chovu domácích zvířat, zákazu kouření ve společných prostorách domu, úklidu společných prostor domu, úklidu prostor před a za domem, pravidelného zamykání domu, umisťování jakýchkoliv předmětů na chodbách domů, vylepování reklam či plakátů v domě, apod. Vše by však mělo být schváleno schůzí nejvyššího orgánu a každý by měl být s obsahem domovního řádu seznámen, aby se později nemohl odvolávat na to, že nezná jeho obsah. Úprava práv a povinností by však neměla omezovat základní lidská práva a svobody.
Odpověď připravila JUDr. Kateřina Davidová
KMVS, advokátní kancelář
Nezbývá než si popřát dobré sousedské vztahy a vzájemnou ohleduplnost i bez domovních řádů :-)
