Když radnice píší

Radniční noviny

Podívali jsme se na oficiální radniční média a komunikaci deseti pražských městských částí. Čím se liší a v čem mohou být inspirací současnému vedení Prahy 3?

I když hlavní doporučení občanského sdružení Oživení, které tuzemská radniční periodika dlouhodobě sleduje je „raději žádná nevydávat“, protože cesta k nezávislosti zatím nebyla objevena, žádná z pražských městských částí se tohoto způsobu komunikace s občany nevzdává. Pořád jde totiž v lokálním měřítku o nejvlivnější médium, které každý občan dostane „zdarma“ do schránky. Ke klasické tištěné podobě (a obligátnímu PDF souboru na webových stránkách) časopisů a novin se ale navíc stále častěji přidávají další média jako sociální sítě, sms kanály či mobilní aplikace šité na míru, kterými radnice na své občany působí.

Najdi 5 rozdílů
Skladba radničních periodik městských části Prahy 1 až 10 je nepřekvapivě velmi podobná: úvodník, zprávy o aktivitách radnice, kulturní a volnočasové informace, rozhovory a profily s významnými osobnostmi se vztahem k daným městským částem, informace praktického charakteru, prostor pro názory zastupitelů a inzerce.

Všechna vycházejí jako měsíčníky, výjimkou je pouze oficiální médium na Praze 1, které od letoška přešlo na čtvrtletní periodicitu doplněnou měsíční dvojlistem obsahujícím pouze pozvánky na kulturní a volnočasové akce. Důvodem změny byla podle starosty Oldřicha Lomeckého (TOP 09) především finanční úspora, a jen okrajově politické rozmíšky o obsah média samotného. Opozice má názor opačný.

Kromě časopisu městské části Praha 7 s názvem Hobulet je autorem úvodníku vždy zastupitel vládnoucí koalice, v drtivé většině případů starosta, pouze do Radničních novin Prahy 3 píší střídavě všichni radní. Hobulet prošel po posledních komunálních volbách výraznou změnou a od května letošního roku změnil obsah i vizuální podobu. Namísto politika, tak čtenáře do každého nového čísla uvádí populární novinář Hospodářských novin Jindřich Šídlo, který na „sedmičce“ žije. Sloupek starosty je pak posunut až o pár stránek dál a je zařazen na dvoustranu s krátkými aktualitami za profilem zajímavého občana Prahy 7. Hobulet tím chce dát čtenářům jasný signál: na prvním místě je občan, na druhém až politik. Nakolik to myslí vážně je po třech číslech brzo hodnotit. 

Sedmičkový Hobulet je specifický ještě jednou věcí, stejně jako ostatní radniční periodika dává prostor názorům koalice i opozice. Na rozdíl od ostatních to ale nečiní na dvojstraně (kam si buď může zástupce každé politické strany napsat, co uzná za vhodné, nebo se vyjádřit k otázce položené redakcí) ale názory politiků včleňuje do souvislého obsáhlejšího článku s názvem Téma, který určuje charakter celého čísla. Tím po svém naplňuje tiskový zákon platný od roku 2013, který radničním periodikům ukládá v každém čísle poskytnout přiměřený prostor názorům členů zastupitelstva.

Posledním z rozdílů je způsob, jakým periodika aktivně komunikují se svými čtenáři. Kromě obligátního zveřejnění vybraných dopisů redakci se jedná především o ankety a odpovědi zastupitelů na pokládané otázky. Zde jde vypozorovat jasný trend: komunikace s občany se přesunuje na sociální sítě, především na Facebook. Obecně role tištěných periodik ustupuje a mnohé z radnic už svým občanům sdělují informace pomocí mobilních aplikací, a to jak ty obecné (v podstatě shodné s obsahy tištěných periodik), tak ty úzkoprofilové o pronájmu a prodeji městských realit. Praha 3 zatím nikoli.


Silný nástroj
Rozdíly mezi periodiky městských části Prahy 1 až 10 nejsou nijak významné, což potvrzuje výzkum občanského sdružení Oživení, jehož výsledky byly zveřejněny letos na jaře. „Největším problémem radničních médií zůstává jednostranné a nekritické informování o činnosti radnice. V roce 2006 činil rozsah alternativních názorů průměrně 2,59 % plochy o činnosti radnice, v roce 2014 to bylo 2,62 %,“ stojí v tiskové zprávě k publikaci získaných dat. 

Experti Oživení pomocí speciální aplikace zkoumali 500 loňských čísel 100 radničních periodik, mezi nimi i Radničních novin Prahy 3. „Periodikum Radniční noviny prezentuje hlavně pozitivní obraz o radnici, polemika v textu je přítomna, ale minimálně. Přináší relativně hodně informací o činnosti radnice a zmiňuje vedení radnice v relativně rozumné míře,“ znělo nakonec jejich hodnocení. 

Bohužel průzkum potvrdil, že stále platí, že největším problémem radničních periodik je jejich snadná zneužitelnost v rámci politického boje, kdy se za veřejné peníze pořizuje dlouhodobá politická kampaň, a to v případě, kdy se médium tváří zdánlivě apoliticky. Názorové pluralitě naopak pomáhá zřízení redakční rady, jejiž členové nejsou zároveň ve vedení radnice, a sepsání vnitřního kodexu. 

I proto Vás 26.8. zveme na veřejnou diskuzi o stavu Radničních novin Prahy 3, která se uskuteční ve Venuši ve Švehlovce od 18 hodin. Diskutovat budou členové Radniční rady (pozvali jsme všechny), Matěj Stropnický, který z Redakční rady na vlastní žádost vystoupil, a Martin Kameník, předseda sdružení Oživení.

Související články

Radniční noviny ve stálém ohrožení

13.4.2015   Karel Světlík   20

Kdysi RN sloužily pouze vládnoucím politikům. Dnes jsou otevřené všem zvoleným stranám i občanům. Přesto vyvolávají vášnivé polemiky. Kdo v minulosti určoval jejich podobu? A do jaké míry jsou pod vlivem vládnoucích politiků dnes? pokračování