Petice ke kempu se projednávala, NNŽ ne - shrnutí mimořádného říjnového zastupitelstva
Mimořádné říjnové zastupitelstvo v pátek 14.10.2016 bylo svoláno na popud opozice (ŽnS), která chtěla projednat petici „Nechte Kemp Davidu Renzovi!“ a chystanou smlouvu o spolupráci radnice s firmou Central Group při výstavbě na severní části Nákladového nádraží. Kdo čekal, že koalice opozici neschválí program a půjde se domů, byl možná překvapen. Výsledky tohoto zastupitelstva ovšem nijak valné nejsou a dojem, který zůstává, je především zmatek.
Program
Zmatek začal už při rozpravě k programu. Možnosti projednat petici trochu paradoxně pomohl místostarosta Bellu (ODS) tím, že navrhl projednávat petici občanů podle petičního zákona. Pak je to totiž pro zastupitelstvo povinnost vyplývající ze zákona. Původní návrh ŽnS vyvolával po formální stránce pochybnosti.
Starostka nechala hlasovat zvlášť o programových bodech a pak až o celém programu, čím bod Nákladového nádraží vypadl. Díky koalici neprošel. Škoda je to hned dvojí: 1. Hlasování o každém bodu programu zvlášť (oproti hlasování o programu jako celku, jak bylo doposud zvykem) může být do budoucna využito jako účinný obstrukční nástroj, což ostatně naznačil Matěj Stropnický (ŽnS), 2. Neprojednání chystané smlouvy radnice s developerem může vyvolávat pochybnosti, proč se tomu vedení radnice vlastně vyhýbá a následné spekulace. V tomto případě to bylo ještě paradoxnější a vlastně nelogické. Koalice totiž považuje dojednanou smlouvu za úspěch a tak ji i prezentuje (starostka na facebooku či Tomáš Hrubý /TOP 09/ ve svém článku v Kauze 3). Obě strany tak mohly vyložit postoje, za kterými si evidentně stojí.
Petice
Jako první se svým stanoviskem (odkaz) vystoupil ředitel SARAPu (Sportovní a rekreační areál Pražačka) Václav Bartásek. Absurdnost jednání ilustrovalo, že ho opozice z procedurálních důvodů nenechala příspěvek dokončit. Dočíst ho musela starostka. Bartásek v příspěvku shrnul celý vývoj ohledně kempu a zdůraznil, že organizaci veřejné soutěže na provozovatele kempu zadal zkušené právnické kanceláři, aby vše bylo co nejtransparentnější. Při otevírání obálek byla přítomna tříčlenná komise zastupitelů, což ani zákon nevyžaduje. V komisi byl také Ondřej Rut (ŽnS). Bartásek dodal, že nikdo z nich ani nikdo jiný dodnes nenapadl regulérnost soutěže. Poté starostka vyzvala Davida Renzu, aby se k věci vyjádřil, protože se ho petice bezprostředně týká. Ten se ovšem v sále nenacházel, proto starostka vyhlásila přestávku s tím, že mu jde volat. Po chvíli se vrátila s tím, že je doma. Přítomen nebyl ani organizátor petice Jan Hanzlík. Motivace velké části přítomných zabývat se peticí tak rapidně klesla. Petici „Nechte kemp Davidu Renzovi“ podepsalo cca 4000 lidí z toho 1020 občanů Prahy 3. Petice vyjadřuje podporu dosavadnímu provozovateli kempu Davidu Renzovi, požaduje prošetření veřejné soutěže a nový proces výběru provozovatele kempu.
Ondřej Rut (ŽnS) kritizoval mimo jiné, že výsledky výběrového řízení nebyly nikdy zveřejněny, jak se uvádělo v podmínkách soutěže a podotkl, že namísto smlouvy o pronájmu, měla být použita koncesní smlouva. Hlavním terčem jeho kritiky však byly vágní podmínky při vyhlášení a vyhlášení soutěže těsně před zahájením sezóny. Navrhoval pak nový výběr provozovatele na příští rok.
Ředitel Bartásek se hájil tím, že neměl jinou transparentní možnost, jak zjistit výši požadovaného nájmu než veřejnou soutěží. K právním věcem se vyjádřil JUDr. Martin Šenkýř, jehož kancelář veřejnou soutěž organizovala. Upozornil, že se nejednalo o výběrové řízení podle zákona o veřejných zakázkách, jak uvedla opozice v důvodové zprávě k navrhovanému bodu, nýbrž o veřejnou soutěž podle občanského zákoníku. Dále řekl, že po zhodnocení právní situace v SARAPu sám řediteli navrhl veřejnou soutěž, aby se nepokračovalo v netransparentní praxi minulých let. Též vyvrátil, že by bývali mohli dělat koncesní řízení. Uvedl, že kdyby to byl např. řetězec rychlého občerstvení, pak je koncese namístě. Ovšem ne v tomto případě, protože pak by se koncese musela uplatňovat na všechny pronájmy bytů i nebytových prostor, což se neděje.
Ředitel Bartásek se omluvil, že nesplnil bod zveřejnění výsledků veřejné soutěže na webu. Zdůvodnil to velkou vlnou emocí vůči své osobě, kterou nechtěl dále přiživovat zveřejněním informace, že soutěž nevyhrál David Renza. Informoval tedy pouze všechny zúčastněné strany. Výsledek soutěže tím podle něj ovšem není neplatný, což zpochybňovala JUDr. Lucia Zachariášová (ŽnS).
Projednání petice nebylo završeno žádným usnesením. Když došlo na poslední bod Dotazy, připomínky, podněty a interpelace byly koaliční lavice téměř prázdné.
Závěrem
Mimořádné jednání zastupitelstva působilo především dojmem mimořádné zmatenosti. Částečně zmatenou přípravu i argumentaci opozice provázely procesní zmatky v řízení zasedání. Kdo čekal debatu koalice a opozice o severní části NNŽ, vstupy zástupců developera či IPRu, musel být nutně zklamán. Ostatně i neúčast autora petice „Nechte kemp Renzovi“ Jana Hanzlíka a Davida Renzy samotného, vrhla na zbylý projednávaný bod stín zbytečnosti.
Je především na koalici, aby se snažila posunout jednání zastupitelstva na věcnější a konstruktivnější rovinu, jako je tomu často např. ve výborech a komisích. Blokováním opozičních návrhů tradičním zdržením se hlasování (či nehlasováním), vzbuzuje koalice v opozici přirozeně pocit bezmoci a není divu, že je jednání potom agresivnější, emotivnější a méně věcné. Navíc tím koalice vzbuzuje pochybnosti a spekulace u veřejnosti a vyvolává tak dojem netransparentnosti. Ve světle nízké volební účasti v nedávných volbách by posun k věcnosti mohl být jedním z receptů, jak politiku alespoň pro některé občany zatraktivnit.