Pro koho pracují Radniční noviny?
Podtitulek oficiálních Radničních novin zní „listy městské části Praha 3“. Pod tímto označením vychrlí každý měsíc tiskárna České Unigrafie 40 000 výtisků, které se záhy objeví ve všech poštovních schránkách Prahy 3.
Radní Pavel Hurda, který je současně i členem redakční rady RN, v zářijovém úvodníku píše: „obsahem se budeme více zaměřovat na servis pro čtenáře a na informace, které Vám usnadní život, nebo napoví, jak zajímavě trávit čas“. Po letmém prolistování výtisku je těžké těmto plánům uvěřit.
Stačí otočit první list a svým přísným pohledem se na nás z fotografie dívá opět stejný politik Hurda a předkládá svůj názor v článku „Boj za spravedlnost, nebo s realitou?“ Obsáhle nám popisuje svůj odmítavý postoj k petici obyvatel Prahy 3. Obyvatelé v obecních domech usilující o privatizaci jsou vylíčeni jako nátlaková skupina aktivistů s nereálnými požadavky. Škoda, že neuvedl znění petice samotné. O stejném tématu hovoří i další článek s burcujícím titulkem „Destrukce a likvidace“. Teď nevím – jsou to informace vedoucí k usnadnění života, nebo rady na trávení volného času?
To pan poslanec Reisiegel pojal svou účast ve vydání optimističtěji. V okamžiku, kdy se připravovalo vydání tohoto čísla, usiloval o své znovuzvolení do poslanecké sněmovny a tedy usoudil, že by bylo zdravé připomenout voličům svou existenci. Možná proto se nachází v uvedeném výtisku RN na šesti fotografiích, z toho dvě největší jsou hned na titulní straně. Volby byly nakonec posunuty, tedy kdo má pana poslance rád, dočká se snad zase na jaře.
Zanechme subjektivních dojmů a přejděme k měřitelným faktům. Radniční noviny se již před lety dostaly do hledáčku známého občanského sdružení Oživení. Konkrétně v roce 2006 byl proveden rozsáhlý průzkum, ve kterém bylo hodnoceno 100 radničních titulů z celé republiky. Pracovníci sdružení analyzovali celkem 500 čísel, které měly dohromady 7187 stran.
Při výzkumu byla vytvořena metodika, jejímž jádrem je oddělení politického obsahu periodik od ostatních obsahů, a dále zjištění, jaká část politického obsahu nese alternativní názory oproti názorům aktuálního vedení samosprávy (Index IRON). Nejlepšího výsledku dosáhly v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Zdejší periodikum bylo ohodnoceno 44% IRON. Následovaly Výprachtice (26%) a Loket (19%). Radniční noviny Prahy 3 dosáhly pouze 1,76%!
Z provedeného průzkumu zřetelně vystupuje základní zjištění: celá scéna radničních periodik v ČR je výrazně cenzurována a zneužívána ke zcela jednostrannému informování obyvatelstva ve prospěch místní aktuálně vládnoucí politické síly. Ostatně stačí pohled do tiráže Radničních novin Prahy 3. Předsedou redakční rady je místní politik Mgr. Martin Benda, který je současně místostarostou zvoleným za ODS. V redakční radě dále našel uplatnění Pavel Hurda (radní ODS), Ing. Bohuslav Nigrin (ČSSD) a Ing. Daniel Reisiegel (radní ODS).
Radniční noviny Prahy 3 jsou tedy produktem politickým. Avšak k tomu, abyste zde mohli prezentovat své komentáře, nestačí být řádně zvoleným zastupitelem Prahy 3 – musíte být zastupitelem konkrétní politické strany. Svou osobní zkušenost má například Ondřej Rut (SZ), který se řadí mezi opoziční zastupitele. Pro Radniční noviny připravil článek na téma privatizace v Praze 3. Článek byl odmítnut s vysvětlením, že polemika do RN nepatří a občané si ji nepřejí číst. Konkrétně místostarosta Martin Benda sdělil, že si radnice nechala zpracovat průzkum, který prokazuje, že občané si nepřejí číst politickou polemiku. Tedy politika ano, avšak polemika nikoliv. Škoda.
No a na závěr je dobré se zamyslet, kolik nás tato veřejná služba stojí. V Radničních novinách je uvedeno „ZDARMA“. Tak tomu by asi věřil málokdo. Těch 40 000 výtisků v barvě asi zdarma nikdo nevytiskne, ne?
Tiskový mluvčí Prahy 3 na dotaz ohledně financování Radničních novin neodpověděl a konkrétní čísla se nepodařilo zjistit ani z jiných zdrojů. V rozpočtu Prahy 3 na rok 2009 figuruje u kolonky Radniční noviny suma 2 974 000 Kč. Zda částka zahrnuje platy redaktorů a provoz redakční kanceláře se dozvíme těžko.