Sestavování rozpočtu Městské části Praha 3

Rozpočty městských části jsou součásti jednoho rozpočtu obce, hl. města Prahy. Příjemcem všech daňových výnosů (mimo daně z nemovitostí) je hl. město Praha. Městská část participuje na příjmech, které vyplývají z daní z příjmu fyzických a právnických osob se sídlem na městské části pouze poměrně, prostřednictvím přepočtu přes rozpočet hl. m. Prahy. Mechanizmus přepočtu daňových příjmů na městské části určuje Zastupitelstvo hl. města Prahy. Pravidla sestavování rozpočtu městských části určuje Statut. Většina příjmových položek rozpočtů městský části je závislá na obecných ustanoveních zákona nebo je určena Statutem, nelze je změnit v orgánech městských části. Výjimku tvoří hospodaření se svěřeným majetkem a rozdělení výnosu ze svěřeného majetku, tedy i z prodeje bytů (Výnos z VHČ – Vedlejší hospodářské činnosti).

Ve Statutu jsou přesně vymezeny povinnosti a práva městských jak v samostatné působnosti obcí tak v přenesené působnosti (činnosti které obce-městské části vykonávají za stát). Ze Statutu také vyplývá, které činnosti musí zabezpečit městská část a které hl. město. Obecně platí, že o majetek svěřený městským částem Statutem (např. základní školy, mateřské školy, některá zeleň, kulturní zařízení) nebo zákonem (bytový fond) zabezpečuje z rozpočtu městská část. O majetek hl. města, který není svěřen městským částem se staráhl. město (např. komunikace).

·         daňové příjmy

·         nedaňové příjmy

·         dotace.

·         výnosy z VHČ

 

Jsou to příjmy vyplývající ze sazeb jednotlivých místních poplatků, správních poplatků a daně z nemovitosti. Mezi objemově největší daňové příjmy patří trvale správní poplatky, místní poplatky za užívání veřejného prostranství, daň z nemovitosti a místní poplatky za provoz hracích automatů. Výše jednotlivých sazeb je stanovena buď přímo zákonem (Daň z nemovitosti), nebo jednotlivými vyhláškami hl. m. Prahy (vyhláška č. 5/1991 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství v platném znění, vyhláška č. 4/1991 o poplatku ze psů, vyhláška č. 6/1991 o poplatku ze vstupného a obdobně).

Mezi nedaňové příjmy patří příjmy z poskytovaných služeb, příjmy plynoucí z jednotlivých školních stravovacích zařízení (zpětně stravování hradí pro školy  městská část z rozpočtu), odvody příspěvkových organizací, příjmy z úroků, sankční platby, vratky transferů, dále pak přijaté splátky půjčených prostředků. Výnosy z vkladů – úroky, splátky za poskytnuté úvěry, sankční platby a některé další drobné příjmy.

Dotace tvoří rozhodující objem příjmů městských částí a jsou tvořeny neinvestičními dotacemi z rozpočtu hl. m. Prahy, investičními a neinvestičními dotacemi ze státního rozpočtu. Všechny dotace ze státního rozpočtu ale musí být městským částem převedeny přes rozpočet hl. města Prahy.

Stabilní dotační položkou danou ze Statutu je neinvestiční dotace hl. m. Prahy, je to přerozdělení daňových příjmu hl. města a dotace ze státního rozpočtu, která je dána počtem obyvatel v městské části. Státní dotace je nižší než dotace z rozpočtu hl. m. Prahy a je určena na zabezpečení funkcí, které městská část vykonává za stát (matrika, stavební úřad atd.). Investiční dotace ze státu městská část může obdržet, jen pokud podá projekt nebo obdrží peníze např. z „porcování Medvěda“.

 

Transfery z výnosů z VHČ nemají povahu každoročně stabilních příjmů, jsou závislé na prodeji nemovitého majetku svěřeného městské části (byty, pozemky, nebytové domy). Jako transfery VHČ do rozpočtu městské části se mohou použít i např. finanční prostředky vybrané z nájmu nebytových prostor a bytů. Objem transferů z VHČ určuje zastupitelstvo městské části zpravidla při schvalování rozpočtu.

 

·         Běžné výdaje

·         Kapitálové investiční výdaje

                    -          kapitálové investiční výdaje realizované Úřadem městské části Praha 3

-          kapitálové investiční výdaje realizované akciovými společnostmi do bytového a nebytového fondu (dříve SKM a.s. nyníInvestiční a rozvojová Praha 3 a.s.)

Tvoří závazky vyplývající pro městské části z plnění povinností uložených jí zákony a Statutem hl. města Prahy. Významný objem běžných výdajů tvoří výdaje na provoz 10 základních škol a 14 mateřských škol v Praze 3, úřadu městské části, na tělovýchovu (sportovní areál Pražačka), kulturu (Žižkovské divadlo JC, Junior klub, Atrium) a zájmovou činnost (granty), zdravotnictví (Ošetřovatelský domov), sociální oblast. V sociální oblasti jsou to především výdaje na pečovatelskou službu (Dům s pečovatelskou službou) a  na podporu v sociálním zabezpečení. Součásti běžných výdajů jsou i mzdové prostředky.

 

-kapitálové investiční výdaje realizované Úřadem městské části Praha 3 tvoří necelých 30% investičních výdajů. Především jsou to investice do základních a mateřských škol (10%), zeleně (4,4%) a budov Úřadu městské části (7%), kulturních zařízení (0,5%) a sportu (3,8%) a ostatní drobné investice.

-kapitálové investiční výdaje do bytového a nebytového fondu tvoří více jak 70 % investic městské části.Investiční výdaje do bytového a nebytového fondu Městská část Praha 3 na rozdíl od většiny městských části Prahy přesouvá mimo orgány obce. Realizací kapitálových investic do bytového a nebytového fondu, včetně výběrových řízení, Městská část Praha 3 plně přenesla na akciové společnosti založené městkou části. Předáním většiny investic mimo Úřad městské části Prahy 3 se rozdělování zakázek a kontrola vynaložených finančních prostředků dostala mimo kontrolu členů zastupitelstva a je v rukou úzké skupiny lidí. Akciové společnosti založené Městskou části Praha 3 jsou obchodními společnostmi a vztahuje se na ně obchodní zákoník, nelze je kontrolovat prostřednictvím kontrolních mechanismů obce (městské části).

Investiční výdaje do bytového a nebytového fondu MČ Praha 3 ve výši 542 000 000 v roce 2010 tvoří téměř 45% celkových výdajů městské části Praha 3. Lze konstatovat, že 45% výdajů Městské části Praha 3 kontroluje jen úzká skupina lidi z ODS kterou vede člen rady Pavlem Hurdou. O způsobu, jakým je tato obrovská částka čerpána nemá žádný zastupitel, který není v dozorčí radě nebo představenstvu akciové společnosti ani ponětí. Paní starostka a zástupci starostky odmítají podat informace z kterých by bylo možno provést alespoň částečnou kontrolu hospodaření s prostředky vynakládanými z rozpočtu městské části Praha 3 na investice do bytového a nebytového fondu.

Podle expertů na korupci, především lidí z Transparency International - Česká republika, veřejné zakázky realizované prostřednictvím obchodními společnostmi, které vlastní obce trpí značnou neprůhledností a vede k vysokým ztrátám veřejných prostředků. Podle průzkumu, představitelé obecních obchodních společností pobírají provize z veřejných zakázek až ve výši 10%, případně 20 %.

Institut obchodních společností je určen pro klasické podnikání za účelem dosažení zisku a nikoliv pro provádění neziskových činností pro obce. Podle  restriktivního výkladu zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytují obchodní společnosti vlastněné obcemi informace o svém hospodaření ani na vyžádání. Správní a dozorčí rady těchto společností jsou ze tří čtvrtin tvořeny neuvolněnými zastupiteli, kteří se mohou dostávat do střetu zájmů (zájem společnosti a zájem veřejný) a nezřídka pobírají tučné odměny za svou činnost.

 

Neprůhledné zadávání veřejných zakázek a nekontrolovatelné hospodaření akciových společností založených Městskou části Praha 3 vede k vysokým ztrátám veřejných prostředků. Součastné vedení městské části neúměrně a neuváženě investuje do bytového a nebytového fondu (např. drahé podzemní garáže), k tomu potřebuje neustále více a více  finančních prostředků a proto neúměrně zvyšuje ceny  privatizovaných bytů z jejichž výnosů investice financuje. Kolik finančních prostředků zůstává v kapse lidem, kteří ovládají obchodní společnosti založené městskou části, si může každý čtenář z předložených čísel spočítat sám.