Diskuse

"Provoz farmářského trhu přináší pro organizátora mnohé náklady, o kterých veřejnost třeba ani netuší."

Podělte se, prosím.

Veřejnosti je zajisté utajen pravidelný měsíční desátek do pokladny ODS Praha 3.

Jako organizátor pravidelného blešího trhu, co do prodejců sice 4× a co do návštěvnosti asi 8× menšího si dovolím reagovat:
- sanitární zařízení (1 toitoika cca 2000, při pravidelném odběru možné slevy), 1 na takhle velký trh nestačí, jsou potřeba 2-4; zajištění pitné vody
- lidé, kteří stánky postaví (nelze nechat na prodejcích z mnoha důvodů) a složí, zapojení elektřiny a podobné práce
- organizační síla na parkování a řízení provozu (městská policie u těchto akcí obvykle nestačí, alespoň u nás, platíme na to 3 lidi, ale máme ztížené dopravní podmínky, u těchto trhů by mohl stačit 1)
- organizační síla na ranní registraci (předpokládám, že část prodejců se kvůli pestrosti trhu neustále obměňuje, tímpádem jsou potřeba lidi, kteří s nimi budou jednat)
- organizační síla kancelářská zajišťující vyřizovnání záboru, komunikaci s policií (rychlá rutina), registraci prodejců, odpovědi novým prodejcům, propagaci, etc.
- grafické, tiskové a jiné práce - jestli nechávají dělat nápisy na stánky, například, mapy a plány, letáčky - můžou to být drobnosti, ale ono to naskáče.
- neznám místní specifika, může tam být ještě něco. Třeba my platíme hrací koutek pro děti.

Ehm... trh, který organizuju, je 4× co do prodejců větší, co do návštěvnků tak 4× menší.

Soudě dle Vašeho příspěvku se vyjadřujete k článku, který jste asi ani nečetla a dost možná jste z daleka. Tedy stručně - kadibudky, energie i pořízení stánků platí Praha 3. Organizátor neplatí nájem, tedy nenese žádný z těchto nákladů a radnice tak trhy výrazně dotuje.
Z tohoto pohledu Váš příspěvek naprosto postrádá smysl.

Ve článku se píše pouze o pořízení stánků, cituji: \"Nemůžeme opomenout nezpochybnitelné náklady na organizaci, elektřinu a jiné výdaje pořadatele.\" A já píšu, že tyto náklady nejsou malé, ač se to při pohledu z venku opravdu nezdá.

Trhy jdou dělat v zásadě dvojím způsobem - první je ten, že o ně pečujete, snažíte se co nejvíc balancovat jejich složení, vyhledáváte kontakty na zajímavé prodejce (zvláště ze začátku), zakládáte si na dobré komunikaci a kvalitním organizačním zázemí. Je to poměrně dost práce. Nebo je samozřejmě možné na zavedeném trhu prostě zavést kvóty na určitý typ zboží, nastavit podmínky a brát to přes paušální částky nebo stylem \"kdo dá víc\". Trh je pak komerčně úspěšnější, nepodporuje drobné nebo specifiské prodejce a úroveň jde často dolů.

Vzhledem k tomu, že neznám podrobnosti příjmů a výdajů, můžu jen spekulovat (jako tady ostatně všichni). Znám to ale ze své akce, kde 200 prodejců platí oficiálně 100 Kč, a ejhle, obrat není 20 000, ale 15 000, protože mnozí z nich jsou nějaký neziskový projekt, dělají na trhu dílnu pro děti, pomáhají jako dobrovolníci při organizaci a bylo by nám hloupé chtít po nich pak platit, etc. To, že člověk stráví komunikací (která je navíc částečně automatizovaná) s tímto množstvím prodejců (a dalšími zájemci) 30 hodin čistého času, vidět prostě není (a ano, s každou novou akcí to klesá). Je to ale investice do toho, že chcete dělat něco kvalitního ve veřejném prostoru.

Samozřejmě, je práce, kterou jde zrychlit, redukovat, outsourcovat, použít na ni dobrovolníky (které si ovšem musíte vychovat a získat). Je to ale osobní přístup, co u těchto akcí buduje atmosféru a celkové vyznění (porovnejte si trhy organizovaná Archetypem a jiné, komerční, třeba před Paladiem), a ten není dobré škrtnout, byť stojí čas a peníze.

Smlouva - http://www.praha3.cz/public/94/76/2b/187786_88980_RMC_2013_583.pdf

Především kapitola VII - Povinnosti objednatele. Ceny které stánkaři platí jsou též známé. Jsou uvedené v článku.

Pokud nechcete psát hlouposti, měla byste si to trochu nastudovat.