Diskuse

Radnice, potažmo SKM, nejprve byty za přehnané ceny rekonstruuje (a většinou velmi nekvalitně), pak tuto přemrštěnou cenu promítne do odhadů, a následně prodává nájemníkům za naprosto neuvěřitelnou cenu, podstatně vyšší, než v jiných městech nebo městských částech Prahy. Je to zdánlivě nelogické (obyvatelé privatizovaných domů by si rekonstrukce dokázali pořídit za zlomek vydané částky a ještě by si pohlídali kvalitu). Ve skutečnosti jde jen o přesměrování peněz do spřízněných kapes, nic víc. Zlodějna, bohužel zcela legální a nepostižitelná v našem právním řádu, kdy akciovka vlastněná obcí se zcela vymyká veřejné kontrole a smlouvy soukromých subjektů s touto společností jsou zásadně tajné.

Ten vůl Lochman ty rekonstrukce hodnotí, že je MČ Praha 3 dobrým hospodářem a takto to bude dělat až do skonání světa! jako

Oni si nemůžou peníze vybrané za nájemné jen tak přímo ponechat. A těch peněz je najednou dost, protože domy dostala P3 zadarmo a nájemné roste. Tak provádějí předražené rekonstrukce (i desetinásobně proti obvyklým cenám) a ty peníze směřují do pochybných spřátelených firem. Jak prosté.

Hele když jsou ty smlouvy tajné, jak tady píše kolega, jak můžete vědět, že je to až 10x předražené ? : )

Vypadá to na další výkřik do tmy :) Ale o tom je celý tento web, že : )

Jardo, do tmy asi křičíte Vy. I když netuším, na čí popud, protože Váš zájem o cizí záležitosti (v cizím městě, jak uvádíte) je mi více nežli podezřelý.... :-/

Takže: Uzavře-li SKM smlouvu se soukromou firmou na rekonstrukci domu, nemáte šanci se (oficiálně!) dozvědět, na kolik peněz tato rekonstrukce přišla. A to s odůvodněním obchodního tajemství, protože smlouvu uzavřela a.s. (SKM) a nějaké zpravidla s.r.o. To, že peníze jdou z rozpočtu městské části, tedy se jedná o peníze veřejné, nikoho v tomto státě nezajímá, ani to, že jedna ze společností je také ve vlastnictví městské části (to už se asi nyní mění k ještě neprůhlednějšímu).

Neoficiálně se tato částka samozřejmě zjistit dá. U dvou domů, o kterých mám tyto neoficiální informace, činila výměna stoupaček 6 a 8 milionů Kč. Jako lahůdku uvedu, že "výběrová řízení" vyhrály v obou případech firmy, které podobné práce vůbec běžně nedělají a řemeslníky si začaly shánět až po uzavření kontraktu. Celou akci pak ve výsledku dělalo X malých živnostníků bez jakékoli koordinace, bez adekvátní projektové dokumentace. Kvalita byla otřesná a životní podmínky nájemníků během rekonstrukce ještě horší.

Samotná rekonstrukce paneláků v Habrové probíhá vůbec velmi zajímavě. Z vlastní zkušenosti:
byl měsíc máj, lásky čas, a začátek revitalizace - výměna oken - šla poměrně rychle. Následovalo odizolování obvodových stěn polystyrenem a fasáda. Ráno před osmou se domem začaly rozléhat rány a drnčení vrtaček a bouracích kladiv. Okolo deváté vše utichlo a na lešení jste mohli vidět bloumat tak 2 - 3 chlapy s prázdnýma rukama. V poledne zmizeli i ti. Když jsme měli štěstí, odpoledne se tak na hodinku až dvě vrátili, když jsme štěstí neměli, už se neukázali. Po bytech pobíhal stavbyvedoucí sám a vlastnoručně štukoval stěny okolo oken. Ale jak štukoval! Učeň prvního járu zedničiny by to udělal. líp.Jak byl v ráži, přeštukoval mi dokonce i pěkný kus tapety. Když se nájemníci vzbouřili, za měsíc nastoupil jiný zedník a štukování předělával. Pak přišly na řadu balkony. Dělníci po lešení nanosili krabice s dlažbou na balkon, ty tam pak týdny ležely a nic se nedělo. Po čase přišli obkladači a nalepili dlažbu. " Zítra buďte doma, přijdeme to vyspárovat a obložit sokl." Nepřišli. Zato přišla parta lešenářů a rozebrala lešení. Když po několika týdnech dorazil obkladač, tahal špinavé kýble s lepidlem a vercajkem přes uklizený byt. To už se blížily vánoce. Hospodyňky s vánočními nákupy kličkovaly mezi Ukrajinci, rozřezávajícími asfaltové chodníky a klopýtaly po rozhrabaném štěrku; Pak odešli dělníci a přišly svátky klidu. Hospodyňky naklidily byty a užívaly si i s rodinami ticho a absenci prachu a polystyrenových kuliček. S novým rokem se drnčení kladiv, prach a špína vrátily. Vyměňovaly se stoupačky. "A co jádro? To tu zůstanou ty shnilé umakartové příšery a otřískané, přes třicet let staré vany a otočná umyvadla?", ptali se nájemníci. Ano, zněla odpověď. Jádro je dobré a zařizovací předměty se budou vyměňovat individuálně a jen tam, kde jsou poškozené. Ale dostanete nové digestoře místo těch, co už pětadvacet let nefungují. Po bytech zase pobíhali řemeslníci; bourali, tahahali trubky, šroubovali fitinky, vzduchotechniku, izolovali. I ty nové digestoře namontovali! "A co odpady?" - ptali se zase nájemníci. Ty se dělat nebudou - zněla opověď. No dobrá, když nebudou, tak nebudou. Přišli zedníci, zabetonovali stoupačky mezi patry a hlásili: "V pondělí buďte doma, přijdou sádrokartonáři a zakryjí stoupačky na záchodech." Nepřišli. Zato se u vchodu do domu objevily papíry s informací, že se jádra předělávat BUDOU a - světe div se - i rozpis s termíny. I těch nových odpadů se nakonec dočkáme. "Já se na to vy..." - bouřil vzduchotechnik. "To mi toho zase polovinu potrhají a já to budu dělat znovu". "To je jako u blbejch, mohlo se to udělat všechno najednou" - nadávali instalatéři. A tak se zase rozdrnčela bourací kladiva a boural se beton, který sotva zatvrdl.
Jak asi ta jádra udělají? . Snad se konečně zbavíme těch blbě řešených socialistických pidikuchyněk a pidikoupelniček s otočným umyvadlem, žijeme přece v jedenadvacátém století. Soused si to před pár lety nechal udělat od firmy a nejenom že má pěknou velkou koupelnu a obývák spojený s kuchyní, ale ještě tím inteligentním uspořádáním získal ten obývák o kousek větší. SKM prý nechal udělat novou projektovou dokumentaci. Chachá - vy naivkové! No, nechal - a víte jakou? No přece úplně stejnou! Pidikoupelnička, pidikuchyňka, záchůdek a úpně zbytečná velká chodba. Co byste tak asi chtěli, za sedmadvacet tísíc za metr? Dám vám hádanku, chcete? Co myslíte, bydlíme v Praze 3, nebo v Kocourkově?