Cyklostezka podél Vítkova přešlapuje na rozcestí
Na první pohled bohulibé nápady, se kterými si po realizaci nikdo neví rady, nejsou v tuzemských podmínkách žádnou velkou vzácností. Bohužel se zdá, že v hlavním městě je jejich koncentrace ještě o něco vyšší, než je republikový průměr. Skoro každá městská část se tak může pochlubit nějakou svojí „malou Blankou“, která dělá vrásky lidem i politické reprezentaci. V Praze 3 je takovým místem stezka, vinoucí se po úbočí Vítkova, kterou využívají milovníci sportovních aktivit i procházek.
Necelé tři kilometry dlouhá asfaltová komunikace začínající poblíž křižovatky u Bulhara a končící na Krejcárku přitahuje potíže od samého začátku. Poté, co České dráhy (ČD) v roce 2008 ukončily železniční provoz na jednokolejné trati, která tudy vedla přes 140 let, se nejdříve uvažovalo o zazdění Vítkovského tunelu, hlavní město ale přišlo s nápadem vybudovat na železničním tělese kapacitní cyklostezku. Dráhy na nápad nakonec kývly a bylo zaděláno na pořádný problém. Stavět se totiž začalo ještě v době, kdy ČD byly jedním subjektem, pak ale došlo k oddělení správy kolejí od vlastnictví pozemků pod nimi a vznikla úplně nová organizace – Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC). Ta se stala vlastníkem nejen zaniklé tratě, ale i stezky, která na ní vyrostla. ČD pak patřily a patří pozemky pod nimi. Jelikož ale byla stezka vybudována na podnět hlavního města, které do její výstavby investovalo prostřednictvím Technické správy komunikací 10 mil. Kč (13,9 mil. Kč přidal ze Státní fond dopravní infrastruktury), vznikl spor o to, kdo vlastně za stavbu a provoz na ní odpovídá a kdo by ji měl udržovat.
I večer je na cyklostezce pořádný provoz
Doslova absurdní atmosféru pak mělo slavnostní „otevírání“ stezky v květnu 2010, jehož se za přítomnosti médií zúčastnil tehdejší primátor Pavel Bém, který si mezi prvními projel celou trasu včetně té, která vede Vítkovským tunelem a nebyla v té době ještě zkolaudována. Kamenem úrazu se tentokrát staly majetkoprávní spory mezi SŽDC a ČD o přístupové cesty u obou konců tunelu a politiky tak nahradily betonové bloky, které běžným smrtelníkům vjezd do tunelu zahradily na dlouhé měsíce. Během nich se stezka, o jejíž okolí a úklid se kvůli vleklým sporům nikdo nestaral, pomalu měnila v místo, kterému bylo lepší se vyhnout. Trvalo přesně rok, než se věci začaly měnit k lepšímu. Stavba byla zkolaudována v květnu 2011 a následně se zainteresované strany dohodly na tom, že než budou majetkoprávní vztahy kolem pozemků vyřešeny, získá pražský magistrát od ČD výpůjčkou pozemky pod stezkou a od SŽDC její povrch. Stezce mohla být konečně věnována náležitá péče. Dnes se o její úklid stará TSK, která dvakrát týdně, vždy v pondělí a ve čtvrtek, zajišťuje strojní čištění s následným splachem komunikace. „O údržbu cyklostezky a nejbližšího okolí se TSK stará na základě smlouvy o výpůjčce mezi SŽDC a magistrátem hlavního města Prahy. České dráhy na vyžádání provádí údržbu širšího okolí pozemků,“ popisuje tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Oblíbená lavička návštěvníků klubu Storm bývá často obložena střepy a odpadky
S kultivací stezky a jejím zprovozněním v celé délce začalo postupně přibývat těch, kteří tudy projížděli na kole, sportovali nebo se jen tak procházeli. S houstnoucím provozem se ale objevily nové problémy v podobě častějších konfliktů mezi uživateli trati, o které vlastně nikdo pořádně neví, komu je vlastně určena. Zatímco magistrátní úředníci mluví výhradně o stezce pro cyklisty (zahrnuté dokonce do městské cyklosítě pod číslem A255), podle Českých drah jde o komunikaci pro pěší a cyklisty. Jednoznačná definice účelu přitom znemožňuje regulaci provozu na stezce, který navíc ještě zhoustne po vybudování nových nástupů, jejichž výstavbu žižkovská radnice ohlásila v polovině roku 2013. Ty by měly vyrůst na pozemku podél jižní strany stezky, tj. směrem ke Koněvově ulici, který na konci téhož roku magistrát od ČD odkoupil a převedl do správy třetí městské části. „Pozemek byl původně ve velmi zanedbaném stavu, poté, co přešel do správy městské části Praha 3, byly provedeny nejnutnější zásahy – celkový úklid, odstranění havarijních dřevin, seč ruderálního porostu. V současné době se na tomto pozemku provádí úklid třikrát týdně, v místech k tomu vhodných seč porostu jednou měsíčně, dle vzniklé potřeby se pak provádí úklid černých skládek,“ popsala mluvčí Prahy 3 Iva Vojtková.
Za rok 2014 projelo cyklostezkou 76 275 cyklistů (zdroj: Ročenka dopravy Prahy 2014, TSK, Praha 2015)
Realizace nových nástupů má podle žižkovské radnice usnadnit přístup na stezku z oblasti Husitské a Koněvovy ulice, nyní na ni mohou cyklisté najet pouze ze Seifertovy. Jako první by měl vyrůst vstup v Lukášově ulici s náklady asi 10 mil. Kč, pro který už bylo vydáno stavební povolení a v současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby. Následovat by měly nástupy v ulici Jeronýmova za zhruba 20 mil. Kč, který je před zadáním realizační dokumentace, a Pod Vítkovem za necelé 2 mil. Kč, který čeká na vydání stavebního povolení. Zahájení stavby tedy sice bude ještě nějaký čas trvat, už teď je ale zřejmé, provoz na trati bez jasných pravidel dále zhoustne, což může přivodit jisté komplikace. Podle Ivy Vojtkové ale zatím žižkovská radnice žádné změny režimu neplánuje. V dosavadním návrhu cyklogenerelu, který je už více než rok projednáván a připomínkován v odborných komisích, totiž podle ní jakákoli zmínka o úpravě stávajícího režimu stezky chybí. „ Jejím problémem je omezená délka a špatná návaznost na obou jejích koncích, což jsou témata, kterými se cyklogenerel právě zabývá. Sebelepší formální pravidla ale nemohou nahradit vzájemnou ohleduplnost uživatelů cyklostezky,“ poznamenává Vojtková s tím, že případný rozvoj stezky závisí především na dořešení majetkových sporů mezi SŽDC a ČD.
Problematické napojení stezky na další cyklistické trati řeší projekt z roku 2010, který si nechal zpracovat pražský magistrát. Ten sice počítá s pokračováním východní části stezky po 60 metrů dlouhém mostu přes svazek železničních tratí směrem na Balabenku, na výstavbu s odhadovanými náklady ve výši 30 milionů korun ale zatím chybí peníze, nehledě na další miliony, které by stál případný výkup pozemků. Potenciál stezky, která nabízí jedinečné průhledy na starou žižkovskou pavlačovou zástavbu a k níž přiléhá hned několik příjemných podniků, tak zůstane ještě nějaký čas ležet ladem. Na svoji náplavku si tak budou muset místní ještě chvíli počkat.
Součástí cyklostezky je i kulturní památka - most spojující sokolovnu a Vítkov. Místo Bajkazylu je možné navštívit novou přísně italskou pizzerii.
