Jakou tedy chceme Parukářku?
Ve čtvrtek 6.8. 2015 od 18h proběhla na prostranství před hospůdkou na Parukářce diskuse o budoucnosti nejoblíbenějšího parku na Praze 3.
Šibenice tu nebyla
V úvodu vystoupil historik Petr Kučera a stručně představil život kolem Parukářky v minulosti. V úvodu vyvrátil mýtus, že Parukářka byla šibeničním vrchem. Ten se nacházel mezi Husitskou a Seifertovou ulicí. Na Parukářce nikdy žádné popravy nebyly. Parukářka byla v minulosti z velké části holá, byly tam chatrče a těžil se tam kámen. Park tam vznikal spíše svépomocí. Kopec byl původně rozdělen zdí. Severní strana se jmenovala Parukářka podle usedlosti, ve které se vyráběly paruky a jižní Vrch sv. Kříže. Už v roce 1929 se plánoval zelený pás, který by spojoval Olšanské hřbitovy a Parukářku. Tedy řešení, které je dnes opět zvažováno. Závěrem Petr Kučera vyzval k obnově původního dřevěného kříže, který byl na kopci vztyčen v roce 1822 a od kterého dostal i své původní jméno Vrch sv. Kříže.
Anketu připravil Lukáš Král.
Debatu moderoval Milan Brlík z Institutu pro rozvoj hl. m. Prahy. Pozváni byli Alexander Bellu (ODS), místostarosta pro kulturu Prahy 3 a člen výboru pro územní rozvoj, Ondřej Rut (SZ), bývalý místostarosta a člen výboru pro územní rozvoj, Josef Souček, dendrolog, autor Studie o Parukářce a Tereza Jovbaková, obyvatelka Prahy 3, která provedla průzkum veřejného mínění mezi obyvateli žijícími převážně v blízkosti kopce. V publiku byli i další místostarostové a zastupitelé. Debaty se účastnilo cca 70 lidí.
Konec akátů
Autor koncepce zeleně na Parukářce Jozef Souček zdůraznil, že jeho plán preferuje domácí dřeviny na úkor zavlečených akátů, které postupně usychají. Jeho plán též zdůrazňuje obnovu bylinných ploch a květnatých porostů, které by v letních vedrech nevyschly tak jako většinový travní porost a podpořily by též biodiverzitu.
I. Funkční členění ploch parku, II. Funkční členění z hlediska přírodního potenciálu - stávající stav, III. Funkční členění z hlediska přírodního potenciálu - navrhovaný stav
Radnice ztratila páku na developera
Developerský projekt na pozemcích bývalého Českého rozhlasu přinesl první větší kontroverzi. Alexandr Bellu (ODS) seznámil s posledním vývojem, kdy developer přepracoval projekt tak, aby nepotřeboval k příjezdové cestě 5m2, které vlastní městská část. Ta tak ztratila zásadní páku pro vyjednávání.
Největší spor se vede o výšku budovy. Poslední návrh investora je sedmipatrový. V září by měla starostka informovat o chystané anketě, která by měla zmapovat veřejné mínění k poslednímu návrhu budovy.
Ondřej Rut (ŽnS) upozornil, že tlak veřejnosti proti výšce stavby tu je již od února, kdy se projekt veřejně projednával. I poslední návrh investora podle něj nerespektuje svažující se horizont a tyčí se nad kopec. Anketa je tak podle něj zbytečná. Alexandr Bellu oponoval, že v dnešním stavu, by část stavby přesahující horizont měla být zastíněna stromy.
Tereza Jovbaková pak přišla s inspirací ze Švýcarska, kde každý developer musí nejdříve pomocí tyčí vyznačit obrysy chystané stavby, aby si kdokoli mohl udělat jasnou představu o rozměrech. Taková konstrukce by pomohla občanům se rozhodnout před chystanou anketou.
Vibrující okna v okolí
Tereza Jovbaková kritizovala za okolní obyvatele četnost hlučných kulturních akcí. Její ankety se zúčastnilo 112 lidí především z okolí. Na základě výsledků navrhovala omezení na 1-2 hlučné akce za měsíc oproti třem až čtyřem akcím týdně.
Alexandr Bellu řekl, že na radnici zpracovávají výsledky hlukové studie a na příští rok se chystá regulace hlasitých akcí.
Slečna z publika pak zklidila potlesk za kritiku posledních anket na Praze 3 včetně ankety paní Jovbakové. Ankety podle ní často nejsou reprezentativní a navrhla pro budoucí ankety asistenci zkušených sociologů.
Hospůdka musí být zbourána. Co místo ní?
Na současnou hospůdku je podán demoliční výměr, proti kterému se nelze již bránit. Současná stavba dnes již stojí načerno a musí být zbourána. Ondřej Rut v minulosti zorganizoval veřejnou debatu k podobě nové hospody. Na základě výsledků oslovil architekta Michala Kuzemenského, mj. též návštěvníka současné hospůdky, který navrhl dřevěnou stavbu v podobném duchu, která by ovšem vyšla více vstříc i dětem a rodičům. Nové WC by mělo být zvenčí přístupné pro každého i mimo otevírací dobu. Stavět by se mohlo nejdříve příští rok, ale reálný odhad Ondřeje Ruta je až rok 2017 či 2018.
Z publika pak Bohumil Čáp přišel se svou vysněnou představou, že by jednou o půlnoci zavřela hospoda stará a zároveň se otevřela nová. Osazenstvo by se pak jen plynule přesunulo o pár metrů dál.
Přítomný místostarosta Ivan Holeček (ČSSD), který má projekt nové hospůdky nyní na starosti, přítomné ujistil, že nový provozovatel bude vybrán ve výběrovém řízení. Současný provozovatel, „bůh Parukářky“, Vladimír Gregůrek se podle něj může samozřejmě též přihlásit.
Žižkovský lidový kolorit akci dodávaly postavy vybíhající od nedalekého výčepu s radikálními řešeními problémů nebo procházející Jaroslav Švec, který moderátora hlasitě upozornil, že hudba není hluk.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
