Křížek / Parukářka - veřejnosti byla představena rozpracovaná studie
- Radikální proměna Parukářky se nechystá, Pleskotův tým se snaží park spíše citlivě konzervovat. - Veřejnost má možnost říci názor ještě v průběhu vzniku studie. - Parukářka je jedinečná “divokou přírodou” s jedinečným výhledem. Tyto hodnoty je třeba bedlivě střežit.
Park Parukářka je nejoblíbenějším parkem na Praze 3 a každý případný zásah je veřejností bedlivě sledován. Zakázku na vytvoření architektonické koncepce parku vyhrál tým známého architekta Josefa Pleskota a bylo předem jasné, že i tento krok nezůstane bez odezvy. Ve čtvrtek 2.2.2017 uspořádala radnice veřejné představení studie s cílem získat reakce a názory obyvatel Prahy 3. Celkem 161 osob si přišlo poslechnout vize architekta Pleskota, který se dostavil s celým svým týmem.
Pro všechny místa dost - tak zní motto celé studie, které si její tvůrci v průběhu práce definovali. Zejména v posledních letech se na Parukářce konají masové kulturní akce a koncerty, tradičně je park navštěvován pejskaři, rodiči s dětmi, důchodci, konzumenty lehkých drog i štamgasty legendární hospůdky pana Gregůrka. Jak propojit tyto světy, aby si vzájemně nepřekážely a respektovaly se? Nelehká otázka se při dalším přemýšlení ještě více komplikuje. Hlavní hodnoty parku vidí Pleskotův tým především v divoce pojaté městské přírodě, jedinečném výhledu na Prahu, poloze na okraji města (Parukářka je žižkovským humnem) a hospůdce pana Gregůrka. Důležitou charakteristikou je rovněž poloha parku uvnitř městské části, která oproti Vítkovu vytváří centrální osu Prahy 3.
Tým si stanovil cíl: nastavit park a jeho fungování tak, aby se vyvíjel sám. Divoká příroda s výhledem na Žižkov i Hradčany a meditativní zákoutí jsou totiž v centrální části města něčím kriticky ohroženým, jsou to vlastnosti, které jinde ve městě už nenajdeme a které je třeba chránit a respektovat.
Vrch svatého Kříže tvoří centrální osu Prahy 3
Méně je více
Tým Josefa Pleskota zvolil poměrně citlivý přístup k parku, architekti i jiní členové týmu navštěvovali park ráno i večer, pozorovali, jak lidé park užívají, kudy chodí a hledali to, co máme na Parukářce rádi. Výsledkem je celkem 18 míst, která jsou z nějakého důvodu významná a zasluhují si pozornost a péči. Podle biologa Jiřího Sádla, který je členem zpracovatelského týmu, bude nabídnutá studie jakýmsi jídelním lístkem, ze kterého si budou moci politici i obyvatelé objednávat dle libosti - buřta, pivo, párek, knedlo-zelo, nebo taky švédský stůl odshora dolů anebo taky vůbec nemusí mít hlad. Bude záležet jen na obyvatelích (konzumentech) Prahy 3, jaké menu si objednají.
Kdo čekal konkrétní odpovědi a konkrétní řešení pro celý park, musel být zklamán. Studie je v tuto chvíli zatím ve fázi rozpracovanosti a nekonkrétnosti. Každé místo je vlastně určeno k samostatné diskuzi s tím, že architekti navrhují určitý druh řešení, ale bude záležet především na lidech, kterou variantu či směr budoucího vývoje upřednostní.
T - jako temeno, nedotknutelné a zcela zásadní místo s ojedinělým výhledem
A - bývalý lom, jehož užití se zpřesní po vyřešení otázky jak dál s hospůdkou
B - dětské hřiště hodnotí architekti pozitivně s výhradou na příliš vysoký plot, který připomíná vězení
C - louka, možná amfiteátr
R - úvaha vrátit na Olšanské náměstí rybníček
J - nový park s vodní plochou (na soukromém pozemku)
D - dnes biatlonisti, důležité místo skýtající soukromí, které je třeba mít na zřeteli a pod kontrolou
H - stará kamenná zídka
X - sklepení
G - bývalé hřiště za zdí
W - místo pro altán, základ nějaké bývalé stavby
E - dnes psí agility hřiště, které by v budoucnu mohlo být přesunuto
K - dnes ne příliš zajímavý parčík, kde by mohla být jedna ze zahradních restaurací
Y - zahradní restaurace
V - bývalá výsypka představuje “intimní zašívárnu”
U - severní vstup do krytu
Z - odtud by mohla vést druhá lávka přes Prokopovu ulici
Nové cesty
Vedle určení důležitých míst se architekti zaměřili na cesty vedoucí do parku i uvnitř a výsledkem je návrh na vytvoření několika nových cest, které by měly lépe zpřístupnit park a jednotlivá místa propojit navzájem. Pozorovací metoda se v tomto případě projevila tak, že architekti sledovali již vyšlapané cestičky, přemýšleli kam vedou a proč. Výsledkem by měl být pěší okruh kolem celého parku s několika dalšími cestičkami uvnitř, které spíše sledují vrstevnici než vertikální stoupání.
Zcela konkrétně se prý rýsuje dohoda s developerem budoucí stavby na pozemcích bývalého Českého rozhlasu, kdy developer ustoupí od původního plánu vybudovat cestu strmou a v souladu se studií Josefa Pleskota navrhne cestu volnější kolem.
Vybudovat schodiště naopak architekti navrhují u kostela svaté Anny, strmé schodiště by prý mohlo evokovat atmosféru pařížského Montmartre.
Lávka přes Prokopovu, celkem 3 hospody a nový parčík
Malý parčík za panelákem v Lupáčově ulici byl původně součástí Vrchu svatého Kříže, už tam se totiž zvedá skála, která byla přetnuta prodloužením Prokopovy ulice a jejím napojením na Olšanské náměstí. Architekt Pleskot navrhuje přemostit Prokopovu ulici ještě jednou lávkou, ačkoliv tam v horní části již jedna lávka je. Důvodem je vznik okruhu, celý park by tak bylo možné obejít.
V celkem 3 cípech parku uvažují architekti o 3 občerstvovnách, přičemž každá by byla jiného typu.
Pod jižním svahem Parukářky navrhují architekti zbudování nového parku s vodní plochou (místo J). Atmosféru by měly dotvářet zbytky staré kamenné zídky, kterou je možno částečně rekonstruovat a nechat zarůst zelení. Zároveň je třeba dodat, že tyto úvahy se vedou nad soukromým pozemkem a zde se dostáváme k velké slabině celé studie. Jsou všechny tyto plány realizovatelné, když dotčené pozemky nejsou obecní?
Co na to opozice
Někteří diváci v sále logicky namítali, že to sice na papíře vypadá hezky, ale pokud mluvíme o soukromých pozemcích, je celá realizace spíše virtuální. Ondřej Rut (Zelení) vyslovil obavu, aby to nakonec nebyly jen vyhozené peníze a práce nepřišla vniveč. Strana zelených se ostatně stavěla k celé studii kriticky dávno před jejím představením. Podle Matěje Žaloudka měla být uspořádána architektonická soutěž a nikoliv výběrové řízení na cenu. Zelení rovněž kritizují okolnosti výběrového řízení, které prý vypadá tak, že radnice byla s Pleskotem domluvena předem a ostatní firmy se výběrového řízení účastnily pouze na oko.
Kromě formálních výhrad ale opozice studii spíše chválila a souhlasně přikyvovala. Ondřej Rut byl s výhradami (viz výše) nakonec mile překvapen konzervativním přístupem celého týmu.
S respektem k přírodě nebo bez?
Asi nejzajímavější dotaz z publika zazněl od starší paní, která chodí do parku několikrát denně kvůli přírodě. Mrzí ji, že v poslední době je park zaměňován se zábavním parkem a že tam rovněž pozoruje nežádoucí prořez dřevin a křovin, jejichž úbytkem mizí úkryty pro vrabce a sýkory. Další její výhrada směřovala k plánovaným schodům z Jeseniovy ulice, kde je prý jediné místo, kde hnízdí čmeláci.
Kriticky se k celé studii rovněž staví Jan Knížek ze spolku Krásná žába, který tvrdí, že architekti by se měli nejprve seznámit s biologickým průzkumem lokality a teprve potom navrhovat, například v ostrohu, ze kterého by mohla vést lávka, je prý biologicky nejhodnotnější část.
Budoucnost Parukářky i celé studie
Studie byla představena ve stavu ⅔ rozpracovanosti a její finální verze nám bude představena v květnu, do té doby je možné podávat podněty a připomínky prostřednictvím formuláře, který (jak zaznělo v publiku) by měl být k dispozici také online.
Zapojení veřejnosti i politiků napříč je důležitý aspekt celého rozhodovacího procesu. Z členů politických stran se setkání účastnili Zelení, TOP 09, ČSSD a Svobodní, zástupci ODS bohužel chyběli (nebo byli zcela neviditelní).
Starostka Vladislava Hujová (TOP 09) plánuje, že by studie měla být schválena zastupitelstvem jako závazný dokument a vodítko pro jakékoliv další zásahy a plány v parku Parukářka. I kdyby se v krajním případě nerealizovalo z celé studie vůbec nic, veřejnost i politici získají tímto dokumentem (posvěceným navíc zastupitelstvem) důležitý argument na dlouhou dobu dopředu. Argument, který je možné kdykoliv vytáhnout ze šuplíku proti případné developerské snaze o ukrajování parku. I pro tento účel je ale třeba zatím spíše obecnou studii dopracovat a konkretizovat.
Váš názor můžete sdělit prostřednictvím dotazníku
