Rozroste se Praha 3? Zelené město se k ní chce připojit
19.5.2015 Věra Palánová 7
S hranicemi bývá kříž. Svoji zkušenost s nimi mají také obyvatelé nové čtvrti, která v minulých letech vyrostla na rozhraní Prahy 3 a Prahy 9. Takzvané Zelené město vzniká od roku 2007 na pozemcích bývalé zahrádkářské kolonie na východ od ulice Spojovací, která odděluje obě městské části. Území, které většina obyvatel Jarova brala odjakživa za „své“, tak jako část Hrdlořez oficiálně spadá pod správu Prahy 9, což některým zdejším obyvatelům začíná dělat vrásky.
V bytovém komplexu, který má ambici stát se jedním z největších nových sídlišť v metropoli, dnes v 17 obytných domech žije odhadem 1500 obyvatel. Zhruba stejné množství lidí by se mělo do oblasti přistěhovat po dokončení dalších dvou etap. Velkou část z nich přitom už dnes tvoří mladé rodiny s dětmi, pro které trvalé bydliště na Praze 9 představuje problém. S jeho řešením chce místním pomoci občanské sdružení Zelené město Praha 3.
„Dostat děti do školek a základních škol na Praze 3, které jsou pro místní spádové a mají je doslova za rohem, je pro obyvatele Prahy 9 velký problém. Přednost totiž dostávají děti z trojky, i když třeba dojíždějí ze vzdálenějších míst než ty ze Zeleného města. To chceme změnit,“ vysvětluje Jan Vokál, předseda sdružení a zároveň i zastupitel Prahy 3 za TOP 09. Chybějící napojení na služby poskytované Prahou 9, za kterými musejí lidé ze Zeleného města jezdit do Vysočan, Libně nebo i dál, by podle něj vyřešilo připojení sídliště k sousední Praze 3.
„Ve chvíli, kdy bude území stabilizované a veškerá výstavba v oblasti bude dokončená, chceme iniciovat místní referendum o odtržení Zeleného města od Prahy 9 a jeho připojení k Praze 3,“ upřesňuje Vokál s tím, že záměr jako obyvatel sídliště konzultoval jak se svými sousedy, tak i s některými zastupiteli obou městských částí, kteří takové řešení buď podpořili, nebo minimálně nevyloučili. Pokud k hlasování dojde, půjde do značné míry o experiment, který nemá v novodobých dějinách Prahy obdoby.
Záměr odtržení Zeleného města od Prahy 9 a jeho připojení k Praze 3musí každopádně schválit zastupitelstva obou městských částí. Ta také rozhodují na základě vlastního usnesení nebo na návrh přípravného výboru, který musí splňovat zákonné podmínky, o vyhlášení místního referenda. Jeho výsledky budou přitom závazné pro jednotlivé městské části, poslední slovo ale v tomto případě bude mít pražský magistrát, do jehož kompetence změna městského územního plánu navržená zastupitelstvy městských částí spadá. Ten by měl podle právního názoru autora komentáře k zákonu o referendu JUDr. Filipa Rigela jako nadřazený krajský orgán k výsledku referenda přihlédnout jako ke každému dalšímu stanovisku, závazné pro něj ale nebude.
Pokud by k připojení Zeleného města k Praze 3 přece jen došlo, znamenalo by to pro městskou část na jedné straně zvýšení příspěvku, které magistrát posílá městským částem. Ten činí aktuálně2500 korun na jednoho obyvatele, od ledna příštího roku by pak měl stoupnout na 2900 korun. O kolik víc by připojením Zeleného města do pokladny Prahy 3 přiteklo, ale závisí na počtu obyvatel sídliště, kteří by si nově v městské části nahlásili trvalé bydliště. Příliv nových residentů by ale na druhé straně znamenal také větší zatížení služeb, které městská část svým obyvatelům poskytuje, a to především už zmiňovaných předškolních a školních zařízení. Větší počet žadatelů o umístění dětí do školek a škol v Praze 3 by si tak pravděpodobně vynutil navýšení kapacit některých zařízení, a tudíž i vyšší náklady.
Vzhledem k tomu, že postupná kolaudace bytových domů z tzv. druhé etapy výstavby sídliště je plánována v průběhu příštího roku, má občanské sdružení na přípravu všech kroků v poměrně komplikovaném procesu dost času. Podporu místních má už ale teď podle všeho jistou. „Pro lidi, kteří tu mají trvalé bydliště, je to problém. Místo, aby s dětmi v klidu došli třeba na Chmelnici, která je poblíž, musejí jezdit do Vysočan nebo i dál. My máme štěstí, že manželka má bydliště pořád na trojce a já na devítce, takže naše tříletá i sedmiletá dcera chodí do škol na Praze 3, spousta lidí ale takovou možnost nemá a byli by za ni rádi,“ vysvětluje na dětském hřišti uprostřed sídliště Petr Vystrčil, který tu koupil byt už před šesti lety a může se tak počítat ke starousedlíkům.
Podle Šárky Rudolfové, která se svým čtyřletým synkem obývá přízemní byt v jednom ze zdejších bytových domů, by ale snaha o přičlenění sídliště k Praze 3 měla mít větší ambice. „To jestli budeme pod Prahou 3 nebo pod Prahou 9 by mělo mít výraznější efekt, než jen to, jestli se děti dostanou do školky nebo školy. Radnice se především o tohle území musí víc starat, což Praha 9 zatím moc nedělá a je otázka, jestli by to Praha 3 dělala,“ naráží paní Rudolfová na fakt, že radnice Prahy 9 zatím nijak výrazněji nevstupuje do záměru dalších etap výstavby, během kterých je v lokalitě kromě nových bytových domů plánována také výstavba stometrového mrakodrapu s minimálně 29 nadzemními podlažími.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
19.5.2015 Věra Palánová 7