Komu chcete, aby městská část pronajímala byty? Přečtěte si, koho volit
Má městská část vlastnit byty? Má na jejich pronájmu vydělávat, nebo je poskytovat jako podporu lidem v nouzi? Na tyto otázky se názory politických stran různí – a mohou být i klíčem pro rozhodnutí v nadcházejících volbách.
V průběhu příštích týdnů se budeme na webu Kauzy 3 zveřejňovat sérii textů „Koho volit?“. U sedmi politických témat jsme se podívali, co strany odpovídají v naší volební kalkulačce a zeptali se jich na vysvětlení. Co si kdo myslí o obecních bytech?
Jediná strana, která soudí, že městská část by měla všechny byty prodat, jsou Svobodní (v minulých volbách strana získala 0,5 % hlasů). Ve zdůvodnění, které Kauze 3 zaslal Tomáš Štampach, koordinátor místní pobočky, postoj o něco zmírňuje. „Městská část by měla vlastnit jen omezený počet bytů a to pro případ ubytování lidí v tíživých situacích nezaviněné nouze (evakuovaní lidé např. z důvodu požáru či výbuchu plynu v domě). Tento městský bytový fond by se měl pohybovat v počtu desítkách bytů, rozhodně ne více,“ vysvětluje.
Obecní byty pouze za účelem sociální pomoci, například k zajištění startovacích bytů pro mladé rodiny s dětmi, byty s pečovatelskou službou, nebo byty pro přechodné bydlení lidí v obtížných situacích, chtějí čtyři strany: ODS (21 %), Žižkov nejen sobě (Ž(n)S, koalice SZ, KDU-ČSL a Starostů, 20 %), ČSSD (17 %) a Volba pro město – nezávislí kandidáti (VPM, 4 %). „Městská část by z principu měla vlastnit minimum bytů, které by pronajímala či poskytovala jen opravdu na základě závažné sociální či zdravotní situace,“ píše k tomu Alexander Bellu za ODS s tím, že příliš složitá pravidla „zavánějí sociálním inženýrstvým“. Matěj Stropnický lídr kandidátky Ž(n)S a současný místostarosta s bytovou politikou v gesci plánuje byty přidělovat v rámci „koncepce podporovaného bydlení“ širokému spektru potřebných. Dodává, že po dokončení privatizace podle přichystaného harmonogramu „byty těch, kteří možnost privatizovat odmítnou, ponecháme ve vlastnictví MČ“. Také ČSSD potřeby takových bytů potvrzuje s tím, že „pravidla by měla být stanovena (...) například s ohledem na příjem domácnosti, zdravotní stav žadatele a jeho životní situaci,“ vysvětluje jednička na kandidátce, Irena Ropková. VPM podle volebního manažera Tomáše Bláhy plánuje byty rozdělovat „na základě doporučení příslušné komise a odsouhlasením radou MČ“.
Byty jako určené nejen k sociálním účelům, ale i k případnému komerčnímu pronájmu označily v kalkulačce strany TOP 09 (24 %), DOMOV (nekandidovala) a Demokraté Jana Kasla (DJK, nekandidovala). Podle současné starostky a kandidátky za TOP 09 Vladislavy Hujové bude po dokončení privatizace v bytovém fondu asi 1400 bytů, z nichž 300 je dnes nevyužito. Plánuje je primárně pronajímat sociálně potřebným, ale po vyčerpání tohoto využití připouští i nájem komerční. „Mnohdy jsou zájemci ochotni platit i komerční nájem, takže Praha 3 zbytečně přichází o velké peníze,“ vysvětluje. Radima Pekařová za DOMOV se o komerčních nájmech nezmiňuje, „ti, co nemohou ze svého příjmu dosáhnout na běžný nájem, by měli mít možnost získat obecní byt,“ uvádí. Za DJK odpovídá lídr kandidátky Michal Konvička, že „část bytů (je třeba) pronajímat na dobu určitou za přesně daných podmínek (...), zbývající však pronajímat za komerční nájem vzhledem k zoufalému stavu rozpočtu“.
Stranou, podle níž by městská část měla vlastnit co největší množství bytů, aby mohla zajistit bydlení více lidem, je KSČM. „Bez těchto bytů se těžko dá dělat profesní (např. učitelé ZŠ a MŠ) a sociální politika radnice. (...) Nelíbí se nám, že lidé, kteří většinu života prožili na Vinohradech a na Žižkově, jsou nuceni pro přemrštěně vysoké nájemné se odstěhovat,“ vysvětluje Pavel Ambrož, lídr kandidátky.
Jedna věc je, co strany říkají během kampaní, a druhá, co dokáží realizovat po volbách. Na rozdíl od důvěryhodnosti stran se však dají názory politiků jasně rozebrat a zpětně jejich jednání hodnotit. Odpovědi dalších tří kandidujících stran se Kauze 3 nepodařilo získat (žádná z nich v minulých volbách nezískala nad 5 % hlasů).
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.