Strejda či teta z návsi

Venkovani to mají snazší. Alespoň při volbách, které nás čekají. Jak je snadné volit, či nevolit souseda z návsi nebo od rybníka. Volič ví, kolik nápadník na starostu vypije piv, jestli má zahradu posečenou a zda náhodou neumí lehce sáhnout do cizí kapsy.

I v dnešní době, pomatené všelijakými stranami a hnutími, nechodí občané ze vsi hodit hlas ideologii či billboardu. Rozhodují se mezi Frantou a Pepíkem nebo Mařenkou a Alenou, protože jim vidí do talíře.

My z města občas cítíme jakousi nadřazenost, zavedeme-li řeč s venkovskými. Myslíme si, že jim chybí velkosvětský nadhled, neumějí řádně rozeznat pravici od levice, jsou přízemní, až podzemní. Kdyby někde ve Lhotě nebo v Újezdě vyrazili kandidáti na sousedy s volebními hesly, které nabízejí v pražských obvodech, vyvolali by nejspíš paniku. Na vsi se často jenom těžko shánějí kandidáti, aby jich bylo dost. A důvod, proč volit toho a nevolit tamtoho, nebývá v tom, který že ideový pohled na svět je mu vlastní, nebo za který se schovává. Opravíte lávku, nebo ne? Tak většinou zní venkovský předvolební dotaz. Či rozhodne prohlášení: „Lojzo, tys nejmíň pětkrát lhal, že bude hřiště. A zase nic. A to chceš, abych tě znova volil?“ Jak snadné volení.

My, tady ve městě, se neznáme. Radním se netyká. Chodí většinou do jiných hospod než jejich občané. Přes ulici z třetího poschodí do sedmého nevidíš. Ani naopak. Volí se tu tedy začasté spíše podle příslušnosti k politické formaci. Tedy více republikově než místně. Zdá se to být vznešenější. Zda je to ovšem užitečnější, je otázka. Hledíme snad my velkoměstští do výšek a přitom si nevšímáme, zda je dlažba pod našima nohama uklizená, nebo zaneřáděná? A pokud si už všimneme, koho činit odpovědným? Systém? Ideu? Možná snad raději zodpovědného Frantu či Pepíka, případně Lojzu. Promiňte, taky Marušku, Marcelku a Barušku. Ty prosím volíme. Či nevolíme. Co o nich víme? Tušíme vůbec, jak to s námi myslí? A neříkejme pořád, že nám to neříkají. Upřímně: kdo z nás kdy se jich zeptal? Při volbách jdeme a hodíme to někomu z nich. Většinou proto, že jsou schovaní za velkou vizitku. Jsou to pro nás představitelé čehosi. Ne strejdové či tety z návsi. Což je, myslím, v případě komunálních voleb chyba. A dost tenhle přízemní pohled venkovanům závidím.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.