Zdeněk Zábojník, ČSSD: Mezi Skyllou a Charybdou

 

Začněme nejprve Skyllou, která štěká, kňučí, vyje, je strašnější než saň. Matěj Stropnický je jako dítě, a když není po jeho, následují ony zvukové projevy. Dohodnete se s ním pouze v případě, že mu ustoupíte. Je zcela jistě vynikající v pořádání meetingů, demonstrací, občanských sdružení. Je to nepochybný mistr politického marketingu a zřejmě rozumí i oblasti kultury, která ho asi baví. K čemu se však naprosto nehodí, je rutinní každodenní práce. Matěj Stropnický prostě není schopen úředníkům, kteří mají práci fakticky vykonávat onu práci vůbec zadat. Není schopen ji kontrolovat, podávat zpětnou vazbu, řídit, aby to co má vzniknout, skutečně vzniklo. Příkladem budiž už samotná pravidla privatizace, přestože privatizace byla hlavním volebním tahákem ŽnS. Celé měsíce za ním koaliční zastupitelé chodili a vyzývali ho k činnosti. Pravidla nakonec vznikla ovšem s velkým zpožděním. Mezitím bylo třeba za jeho zády chodit za úředníky a dolaďovat detaily, jinak by sice vznikla hezká dlouhá esej, ale použitelná pravidla privatizace nikoliv. Stejně tak nedodaná pravidla bydlení. Zde zakročila starostka a pravidla prostě převzala z Prahy 2. 

 

Charybda je symbol nenasytnosti a hltavosti. Vlastimila Hujová v poslední době mediálně proslula drahými večeřemi a svým hospodařením. Ráda reprezentuje. To však není náhoda. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu. Loňské Vinohradské vinobraní, což měla být apolitická akce, zneužila k předvolebnímu meetingu Karla Schwarzenberga. Jako vrchnost se chová i ke svým podřízeným. Šikana, řvaní, vození se po úřednicích. Milostiv bůh té, která se postaví na odpor. Za čtyři roky, co je starostkou Městské části Praha 3, ovšem neovládla schopnost řídit schůze zastupitelstva. Typická situace nastává, když po ukončení rozpravy a začátku hlasování chce někdo podávat pozměňující návrhy. Ale místo rázného utnutí, se uspořádá přestávka. Čtyři roky nestačily na to, naučit se jednací řád.