Starostce Hujové o Klinice
NázoryNa posledním zastupitelstvu zazněla z úst starostky Hujové přísná kritika Autonomního centra Klinika. Paní starostka si není vědoma, že by se na Klinice vůbec něco dělo. Pro člověka, který se byť jenom kolem Kliniky mihnul, je to minimálně na obě zdvižená obočí. Pro člověka, který se účastnil některé z akcí na Klinice je to výrok šokantní, neřku-li nehorázný.
Jak málo starostka Hujová o své čtvrti ví, když je schopna vypustit takový odsudek z úst? Pochopil bych, že se někdo nedokáže přenést přes ideologický příkop, který ho od autonomního hnutí dělí, a do Kliniky nevkročí. Nedokážu ale pochopit, že starostka nemá informace ani zprostředkovaně. Pojďme tuto mezeru v ponětí o Žižkově zaplnit rekapitulací akcí, které se na Klinice od jejího obsazení uskutečnily.
S revitalizací zahrady pomáhali i lidé z Prahy 3 (foto Petr Vrabec)
Kapitolou o sobě je aktivita související s budovou a pozemkem. Klinika byla před obsazením plná odpadu, někdy nebezpečného a nechutného. Aktivisté na vlastní náklady celou budovu vyklidili. Následovalo vytření a vymalování většiny z místností, rekultivace příjezdové cesty a zahrady obecně a mimo řady dalších prací v průběhu týdnů pak to nejpodstatnější: zavedení elektřiny a tekoucí vody. Zapojení vodní přípojky samotné stálo kvůli předchozí zanedbané péči 23 tisíc, na které se složili návštěvníci benefičních koncertů.
Sanace interiérů (foto Petr Vrabec)
Tím se dostáváme ke kulturním akcím.Na Klinice se představilo okolo 55 kapel z ČR i dalších koutů Evropy a to různých žánrů z převážně alternativní produkce, kterou zaběhané scény příliš často nenabízejí, včetně větších jmen žánru jako jsou američtí Black Bird Raum nebo čeští vítězové cen Anděl, kapela Hanba.
Koncert skupiny Dead like Juliet (foto Petr Vrabec)
Další formát kulturního večera jsou promítání volně šiřitelných filmů. Takových večerů bylo zatím 25, některé z nich doprovází při diskuzi samotní autoři, v říjnu se zde např. představí režisérka oceněného maďarského dokumentárního filmu Verdikt v Maďarsku. Vedle kina a koncertního sálu slouží občas Klinika jako divadelní scéna. Divadelních představení proběhlo několik. Vystoupili zde renomované soubory jako Divadlo Koňa a Motora původem z DAMU nebo Teatr Novogo Fronta. Zázemí zde našlo i komunitní Rodinné divadlo.
Na sousedské setkání přijelo loutkové divadlo (foto Petr Vrabec)
Jednou z nejpopulárnějších divizí Kliniky je Lidová žižkovská univerzita. Přednášející se převážně rekrutují z řad českých akademiků a akademiček, ale několik přednášek už měli na svědomí zahraniční hosté. Z 42 přednášek a debatních panelů je patrně nejnavštěvovanější přednáškový cyklus MUDr. Jana Trnky z III. lékářské fakulty UK, který k tomu uvádí “Klinika mě nepřestává překvapovat svou činorodostí, nezištností a širokým záběrem. Přednášky na medicínská témata, které jsem tam měl možnost pronést, přivedly dohromady moc zajímavý a milý mix lidí s různými zájmy a očekáváními, což následným diskusím jen prospělo.”
Přednáška MUDr. Trnky (foto Petr Vrabec)
Nejen teorií živ je člověk a kromě akademických přednášek je nabízena i praktická výuka. Konají se zde workshopy, kde se člověk může přiučit tu sváření, tu mixáži zvuku. Pravidelně bude fungovat právě vzniklý fotografický kroužek. Své pravidelné termíny už mají taky bezplatné jazykové kurzy angličtiny, češtiny, francouzštiny a romštiny nebo kurz kresby
Nepravidelně se také pořádají Sousedská setkání, která propojují nejen Kliniku se sousedy, ale i sousedy mezi sebou. Tato akce se konala 3x a naposled se jí zúčastnilo přes stovku místních.
Sousedských setkání se účastní i lidé z Prahy 3 (foto Petr Vrabec)
Nad rámec vší této aktivity dokázal anarchistický kolektiv jako první v ČR zorganizovat materiální sbírku pro uprchlíky, která přitáhla solidární pomoc bezprecedentních rozměrů a učinila z Kliniku největší centrum humanitární pomoci uprchlíkům. Po strop zaplněné místnosti oblečením, botami, hračkami pro děti, hygienickými potřebami třídili desítky dobrovolníků dva týdny v kuse. Klinika vybavila humanitární pomocí a vyslala, nebo pomohla vyslat, na cestu přes 80 aut a dodávek směřujících do českých detenčních zařízení, Maďarska, Chorvatska a Srbska. Pro lidi, kteří se po okradení státem v detenčních zařízeních ocitli na Hlavním nádraží bez prostředků, nabízí možnost přespání ve vyhrazené místnosti. O významu této humanitární akce svědčí zvýšený zájem médií, který byl tak velký naposled, když squatery z Kliniky vyháněla police.
Do humanitární sbírky pro uprchlíky se zapojili obyvatelé z celé Prahy (foto Petr Vrabec)
V rámci celopražské akce “Zažít město jinak” připravili anarchisté pro své sousedy koncerty, uměleckou dílnu, poskytli prostor kavárnám z okolí, nabídli přebytečné oblečení z uprchlické sbírky sousedům a příchozím zdarma nebo za dobrovolný příspěvek. Večer zakončilo promítání filmu v aut prosté ulici. Spolu s kinem Aero toto bylo jediné zastoupení, kterou Žižkov na této akci měl.
Koncert a výtvarná dílna na festivalu Zažít město jinak (foto Petr Vrabec)
Nezapomněl jsem na nic?
Ano. V přízemí byla zřízena kavárna s (tak jako na baru v horním patře) dobrovolnými cenami. Permanentně je otevřeen freeshop s oblečením, dvakrát týdně další freeshop organizovaný sdružením Zdrojovna a od listopadu zde začíná vysílat lokální StreetCulture radio.
Závěrečné promítání na festivalu Zažít město jinak (foto Petr Vrabec)
Mimochodem, už jsem zmiňoval, že vše výše uvedené vytvořili lidé ve svém volném čase a daňového poplatníka to nestálo ani halíř?
Pokud je toto podle starostky nic, pak by mě zajímalo, jakým pracovním nasazením to poměřuje? Svým vlastním? Rád bych si to myslel.