Helena Benýšková, SZ: Pod krycím označením "klinika" se skrývá další developerský projekt, občané protestují

Největší výhrady občanů se týkají sporného využití objektu. Stavba je investorem charakterizována jako primárně zdravotnické zařízení doplněné služebními byty, příslušenstvím (fitness, sauna) a parkováním. To souvisí s tím, že dotčené parcely jsou dle vyhlášky č. 32/1999 Sb. hl. m. určeny pro veřejné vybavení a jejich primární funkční využití je tedy vyhrazeno zejména pro školská, sociální či zdravotní zařízení. Mnohé informace o projektu však dávají za pravdu občanům, kteří poukazují na to, že primární využití bude ve skutečnosti rezidenční. 

 

Objekt má obsahovat „6 ordinací bez speciálních provozů“ a „12 služebních bytů vyššího standardu s terasami“. Podle některých účastníků odvolacího řízení má funkce bydlení dosahovat v objektech až 70 %. To však investor dlouhodobě odmítá s tvrzením, že ordinace mají tvořit 56% celkových ploch. Dokumentace o výpočtu poměru využitých ploch je ale velmi nejednoznačná, a podezření, že zařazení objektu do kategorie zdravotnických zařízení je účelové, je více než nasnadě.   

 

Dle odvolání jedné z účastnic řízení je problematické i samotné označení „služební byt“, kterým se podle současné právní úpravy (§ 7 zák. č. 102/1992 Sb.) myslí ubytování osob, které mají v těchto bytech bydlet ze služebních důvodů proto, že by byl jinak ohrožen provoz objektů nebo výkon jejich zaměstnání. Současně je ve sněmovně projednávána novela občanského zákoníku, kde se pojem „služební byt“ ruší a navrhuje se místo něj „nájemní smlouva na dobu určitou po dobu výkonu práce pro pronajímatele“. Z uvedeného je tedy patrné, že počet dvanácti tzv. služebních bytů je zcela neúměrný počtu šesti ordinací. V předložené dokumentaci není případný pronájem či prodej bytů nijak řešen. Osvětlen není ani pojem klinika – neuvádí se například, jaké choroby by měla léčit.   

 

Nespokojenost občanů vzbuzuje i plánované vykácení současné zeleně. Investor k tomu uvádí: „Hodnotné dřeviny, které nekolidují s výstavbou, budou zanechány. Jedná se o 8 vzrostlých javorů a jasanů s průměrem kmene cca 25-45 cm. Ostatní dřeviny (25 ks) budou vykáceny. Odstraněné dřeviny bude možné nahradit novými výsadbami tak, aby zeleň byla schopna plnit většinu ekologických funkcí jako v současnosti“. Toto je však problematické z několika důvodů: novým stromům bude trvat léta, než dorostou do výšky současných, a ekologická funkce zeleně (redukce hluku, prachu apod.) se tím na dlouhou dobu rapidně sníží. Navíc jsou ohrožena přirozená hnízdiště několika druhů ptáků - vedle kosa, drozda, a sýkory se jedná např. o hrdličku zahradní, strakapouda velkého, sedmihláska hajního či pěnkavu obecnou. O své přirozené prostředí přijde i ježek, který se zde hojně vyskytuje. Dle investora se mohou tyto druhy fauny dočasně přestěhovat do okolních zahrad a parčíků. Jako náhradní kompenzační opatření pak navrhuje „realizaci budek“.    

 

Terčem kritiky je také celková mohutnost stavby dosahující až 7 podlaží, výrazné zatížení přístupových ulic Jeseniova a Na Parukářce i zkušenosti s výstavbou okolních bytových domů, kdy bylo díky hrozbě sesuvu svahů přistoupeno k dodatečné výstavbě opěrných zdí. Nestabilitu podloží dokazují i neustále se objevující praskliny na těchto stavbách. Je zde tedy oprávněná obava, že nový mohutný komplex není pro tento terén vhodný. To však rozhodnutí ÚMČ Praha 3 neřeší, uvádí jen, že geologický průzkum o stavu podloží nebyl proveden, a že se pouze domnívá, že zemní práce budou probíhat v horninách těžko rozpojitelných a lokálně „těžko trhatelných“. Obyvatelé se bojí, že pokud bude podloží poškozeno, ohrozí to statiku okolních domů.   

 

Další výhrady občanů směřují k údajně nesprávně stanovenému poměru zeleně k celkové ploše území (do zeleně jsou započítány i ozeleněné plochy garáží s nedostatečným překrytím zeminou), nedostatečná požární opatření, neúměrné dopravní a hlukové zatížení při stavbě, nedostatečné řešení pro vsakování dešťových vod či zvýšené zastínění okolních budov. 

 

Většina těchto výhrad byla účastníky řízení přednesena již na ústním projednání na ÚMČ Praha 3, které se konalo 22. listopadu 2010. Žádné z námitek stavební odbor nevyhověl, jak je patrné z jeho rozhodnutí. Jak se k záležitosti postaví stavební odbor Magistrátu, je těžké předvídat. 

 

Strana zelených v Praze 3 protestující občany a sdružení podporuje a s realizací projektu v jeho stávající podobě zásadně nesouhlasí. Nejideálnějším řešením by v této fázi bylo zrušení rozhodnutí o stavbě a následné vykoupení pozemku zpět do vlastnictví MČ, která by jej revitalizovala pro skutečné veřejné využití bez zbytečného kácení vzrostlých stromů. Takový scénář je ale velmi nepravděpodobný. Úřad by však měl minimálně nařídit redukci objemu stavby o většinu tzv. služebních bytů, u kterých by měl jasně určit podmínky jejich použití, a požadovat objasnění pojmu klinika včetně účelu jejího provozu. Měl by také nařídit provedení geologického průzkumu před zahájením stavby.