Diskuse

www. jedendomov.cz poskytuje poradentství v oblasti rodičovské péče.

Za tři měsíce nevyrobili odpověď, nebo jsem ji přehlédl?

Konečně se začal někdo zabývat tím, jak to na zdejším OSPOD vypadá! Chci také reagovat na Karla Vážného v diskusi. K tomu, že „se dva rozhodli rozvést“ a zatěžují tím společnost – někdy se rozhodne jen jeden a zatěžuje i toho druhého. Zdá se mi také, že jste v zajetí přežívajících předsudků a mýtů proti střídavé péči. Na jejich šíření se bohužel podílel i ombudsman.

Preferujete péči jednoho z rodičů, „pochopitelně“ obvykle matky, s otcem se dítě může jenom navštěvovat. Odborné studie ale říkají, že po rozvodu rodičů jsou na tom děti nejlépe právě ve střídavé péči (třeba viz http://www.stridavka.cz/stridavkajelepsi1.html). A platí to i u velmi malých dětí! Podmínkou střídavé péče přitom NENÍ souhlas obou rodičů. To teď konečně řekl i Ústavní soud. Dosud toho zneužívaly některé matky, které nesouhlasily a ještě díky svému bojkotu získávaly dítě do své výlučné péče. Střídavou péči funguje lze nařídit a funguje i při nesouhlasu jednoho z rodičů - a dítěti pomáhá, příklad je také na Střídavce: http://www.stridavka.cz/cihlar.html

Střídavá péče je pro rodiče kompromisem mezi výlučnou péčí matky a výlučnou péčí otce. Zatím to ale vypadalo tak, že i za kompromis museli otcové neskutečně bojovat. Přitom když mají oba rodiče zájem pečovat, mají jim to úřady bez problémů umožnit. Je to pro dítě nejpřirozenější, neztratí tátu ani mámu. A úřady by si také ušetřily spoustu práce, kterou si samy vytvářejí tím, že vyhledávají důvody, proč je jeden z rodičů o kousíček lepší.

Znám jeden případ (ne z Prahy), kdy se mí příbuzní rozváděli, byli oba domluveni na střídavé péči a měli i dohodnuto rozdělení majetku. Zdánlivě jednoduchý případ. Přesto soudkyně přiřkla dítě matce. Čímž se celý případ zkomplikoval, protože otec se tak trochu zakousl. Nicméně nakonec to nějak vyšumělo a rodiče se pak nějak domluvili sami, i bez soudu.
Takže stereotypy stále vládnou.

Nejsem odborník, ale četl jsem pár odborných studií na toto téma.

A pamatuji si, že střídavá péče má podle odborníků klíčovou podmínku k efektivitě, a to je SOUHLAS a součinnost (vzájemnou slušnost) obou rodičů. To je něco, co nelze vynutit a je to něco, přes co prostě nejede vlak.

Takže pokud není byť jen jedna strana toto schopná akceptovat, pak střídavá péče nepřipadá v úvahu a nastupuje nutně některá z dalších forem, především svěření do primární péče jednoho z rodičů. U malého dítěte je vcelku pochopitelné, že obvykle matky.

To nic nemění na faktu, že je matka povinna dítě v daných lhůtách předávat, že je spravedlivé, aby otec měl svůj čas o prázdninách a o dovolené, ale to je otázka soudní úpravy, ničeho jiného. Je tedy třeba postupovat standardně, podat nárh na úpravu styku s dítětem, mít dobrého advokáta, připravit se, například posudek soudního znalce v oblasti psychologie. A vyhrát.

Třeba vyhrát i na nedostatečném zdůvodnění ze strany OSPOD, pokud se staví za matku. Ale vyhrát svojí snahou, protože to že se dva lidé rozhodli rozvést je primárně jejich zásah do společnosti, kterým ji zatěžují už tím, že musí řešit jejich problémy.

Správná otázka je určitě otázka zastupitele po právu nahlížet do spisu OSPOD (zřejmě ano, ale o tom by zastupitel NEMĚL mít pochybnosti). To spíš než OSPOD odpoví třeba sdružení Otevřete (www.otevrete.cz). Pak třeba lze chtít po OSPOD výtah ze zdůvodnění proč svěřují jak svěřují, rozdělené podle věku a pohlaví rodiče. Jeden případ není o ničem.

Rovnost rodičů není totéž co vynucená střídavá péče. Na střídavce se dá dohodnout, ale nelze ji soudně nařídit.

K tomu lze uvést zcela opačný zdroj, a Sankci ombudsmana proti magistrátu hl.m. Prahy, kde vytýká magistrátu a MUDr. Böhmovi VYNUCOVÁNÍ střídavé péče proti názorům odborníků ve velmi podobném případě:

<a>http://www.ochrance.cz/stanoviska-ochrance/sankce/sankce-proti-magistratu-prahy-stridava-pece-2432010/</a>