Diskuse

Konečně se začal někdo zabývat tím, jak to na zdejším OSPOD vypadá! Chci také reagovat na Karla Vážného v diskusi. K tomu, že „se dva rozhodli rozvést“ a zatěžují tím společnost – někdy se rozhodne jen jeden a zatěžuje i toho druhého. Zdá se mi také, že jste v zajetí přežívajících předsudků a mýtů proti střídavé péči. Na jejich šíření se bohužel podílel i ombudsman.

Preferujete péči jednoho z rodičů, „pochopitelně“ obvykle matky, s otcem se dítě může jenom navštěvovat. Odborné studie ale říkají, že po rozvodu rodičů jsou na tom děti nejlépe právě ve střídavé péči (třeba viz http://www.stridavka.cz/stridavkajelepsi1.html). A platí to i u velmi malých dětí! Podmínkou střídavé péče přitom NENÍ souhlas obou rodičů. To teď konečně řekl i Ústavní soud. Dosud toho zneužívaly některé matky, které nesouhlasily a ještě díky svému bojkotu získávaly dítě do své výlučné péče. Střídavou péči funguje lze nařídit a funguje i při nesouhlasu jednoho z rodičů - a dítěti pomáhá, příklad je také na Střídavce: http://www.stridavka.cz/cihlar.html

Střídavá péče je pro rodiče kompromisem mezi výlučnou péčí matky a výlučnou péčí otce. Zatím to ale vypadalo tak, že i za kompromis museli otcové neskutečně bojovat. Přitom když mají oba rodiče zájem pečovat, mají jim to úřady bez problémů umožnit. Je to pro dítě nejpřirozenější, neztratí tátu ani mámu. A úřady by si také ušetřily spoustu práce, kterou si samy vytvářejí tím, že vyhledávají důvody, proč je jeden z rodičů o kousíček lepší.

Znám jeden případ (ne z Prahy), kdy se mí příbuzní rozváděli, byli oba domluveni na střídavé péči a měli i dohodnuto rozdělení majetku. Zdánlivě jednoduchý případ. Přesto soudkyně přiřkla dítě matce. Čímž se celý případ zkomplikoval, protože otec se tak trochu zakousl. Nicméně nakonec to nějak vyšumělo a rodiče se pak nějak domluvili sami, i bez soudu.
Takže stereotypy stále vládnou.