Na Ohradě jen diskuzní kroužek?
NázoryPo dovolené, ráno 4. září 2017, první den nového školního roku, jsem v parčíku na Ohradě, kde procházím každé ráno cestou do práce, zažil mírný šok. Lavičky byly prázdné…
Co mne hned napadlo bylo, že místní celodenní uživatelé laviček , kteří touto dobou obvykle na lavičkách sedávají asi budou ve škole …..No.. Tuhle úvahu jsem hned zavrhl.. Zjevní frekventanti „Velké školy života“ nejspíš formální vzdělávání vyhledávat nebudou. Možná by v úvahu přicházel rekvalifikační kurz, ale že by tam byli všichni ?
Kde tady jsou ? Skolila je epidemie ? Emigrovali ze Žižkova ? Proč ? Čekal jsem na autobus a přemýšlel jsem nad nenadálým stavem. Když tu jsem zaznamenal pohyb ve křoví za mými zády, kde jeden lavičkář právě vstával a hned vzápětí se pod mostem vedoucím na Vítkov objevila známá opálená, rozježená, vousatá a usměvavá tvář. Jsou tu a žijí ! A jdou se opět posadit a diskutovat. Místní diskusní kroužek nezanikl. Jakkoliv nelze předpokládat, že budu se závěry jejich diskuze seznámen a možná že ani žádné závěry nebudou, řekl jsem si, že se svět po dobu mé dovolené nezměnil. Současně jsem si uvědomil, že tito lidé pro mne mají už dnes na Žižkově své místo. I když možná že „papírově“ patří jinam. Již je již pokládám za stálé obyvatele parku, protože mi v tom parku prostě najednou chyběli...
Žijí si tu svobodně své životy, svobodně konzumují a po svém a o svém diskutují. Nevím, že by žebrali, či jinak obtěžovali kolemjdoucí. Někdy po nich zůstane večer nepořádek, jindy ne. Nepořádek okolo tří, čtyř konkrétních laviček je asi nejvíc negativním vnějším projevem jejich každodenního konání. Jinak mám za to, že nám ostatním nijak neškodí a že jim samým způsob jejich života zjevně vyhovuje. Nemyslím, že je třeba je vyhánět, nemyslím, že je třeba jim pomáhat, pokud si o důvodnou pomoc sami neřeknou.
Někteří spoluobčané si mohou myslet, že lavičkáři tu sedávají zbytečně, že žijí marně. Já si to nemyslím Pro mne jsou tito diskutéři příkladem, že i takto se dá život žít. (Nebo třeba také nedá. Záleží na úhlu pohledu). Z jejich tváří nečtu informaci o trápení. Někdy, když jdu v podvečer parkem z práce, vnímám jejich diskuzní vášeň i hlasitější argumentaci, dozajista ovlivněnou přes den zkonzumovanými nápoji.
Z mého hlediska malopolitika lze na místním diskuzním společenství ukázat, jak je užíván veřejný prostor, jak zde lze jednoduše žít a doslova se bavit aniž by k tomu bylo třeba nějakých povolení, ohlášení či dokonce účasti celebrit.
Obec chrání a udržuje zdejší í veřejný prostor (park) a ten je v konkrétním místě a čase částečně zaplněn diskutujícími . Nehodnotím, zda vedená diskuze je projevem občanské společnosti, zárodkem nového hnutí, permanentní oslavou demokracie či předvolebním aktivem. Diskutující se baví.
Kladu si ale otázku, proč se tento dosti frekventovaný prostor parku nevyužívá více ve prospěch i dalších obyvatel Žižkova. Od Ohrady na náměstí Jiřího z Poděbrad je to dost daleko.
Nebylo by vhodné, aby se konečně přešlo od slov k činům a aby toto dobře dostupné a dopravně frekventované místo bylo využíto i pro místní farmářské trhy ? Radnice Prahy 3 zde mohla a může učinit dobré věci a to téměř bez nároků na vlastní rozpočet . Může udělat radost místním občanům a může přitom podpořit i české pěstitele a chovatele. Může třeba přispěti k tomu, že mezi zde konzumované nápoje bude nově zařazena též mrkvová šťáva..
Takový počin by i prospěl zdejším obyvatelům Prahy 3 nepochybně víc než obvyklé směřování obecních dotací nebo organizace tradičních festivalů mrhání.
JUDr. Tomáš Sunegha, člen KDU-ČSL, zvolený na kandidátce ŽnS