Nové zásady pro poskytování dotací ulehčí práci radnici, příjemcům ale činnost zkomplikují
Názory
Když se v roce 2013 schvalovaly změny zásad pro poskytování grantů pro oblast kultury, výchovy a vzdělávání, sportu a životního prostředí, inicioval tehdejší místostarosta Matěj Stropnický anketu na webu MČ a diskuzi s osmdesáti zástupci z řad příjemců. Ti označili za největší problém grantový harmonogram, kvůli němuž se výsledky řízení dozvídali až v březnu následujícího roku. To je z pohledu plánování a financování celoroční činnosti příliš pozdě.
Z průzkumu také vyplynulo, že organizacím provozujícím dlouhodobou činnost vadí nepředvídatelnost grantových pravidel a každoroční administrativní zátěž, a uvítali by proto zavedení víceletých grantů. Naopak některé krátkodobé aktivity, reagující na aktuální dění, se nedají plánovat s ročním předstihem a pro tyto případy by bylo vhodné mít nastaven flexibilnější mechanismus.
Na základě těchto podnětů byl upraven harmonogram tak, že granty se schvalovaly v prosinci, byly zavedeny dvouleté granty a také tzv. rychlé granty. Současná koalice se ale vrací ke starým pořádkům a v nově schválených Zásadách pro poskytování dotací z dotačního fondu MČ Praha 3 výše zmíněná opatření ruší.
Změny, které 22. září schválilo na svém jednání zastupitelstvo, jsou obecně velmi komplexní a týkají se především technického nastavení, které vyplývá z Novely rozpočtových pravidel územních rozpočtů, platné od 5. 2. 2015. Podle této novely musí být např. dopředu známo, do které oblasti půjde kolik peněz, nebo jaká je nejvyšší možná výše grantu. Úprava harmonogramu a rušení dvouletých a rychlých grantů ale s novým zákonem přímo nesouvisejí. Co je tedy motivací pro jejich předložení?
To se snažili na jednání grantového výboru i na samotném zastupitelstvu neúspěšně vysvětlit místostarosta pro finance Jan Materna a radní pro grantovou podporu Jaroslava Suková (oba TOP09). Pokud jde o harmonogram, dá se pochopit, že letos se kvůli legislativním změnám dřívější vyhlášení nestihlo. To ale neznamená, že by k němu nemohlo dojít příští rok. V tomto duchu navrhli zástupci ŽnS na výboru i na zastupitelstvu usnesení doporučující urychlení procesu a vyhlášení výsledků grantového řízení již v prosinci nebo nejpozději v lednu. Toto ovšem hlasováním neprošlo.
Rychlé granty se prý ruší proto, jelikož dle nové legislativy podléhá schválení veškerých dotací Zatupitelstvu MČ, zatímco dříve mohla granty do 50 tis. Kč schvalovat Rada MČ. Rada se schází jednou měsíčně, zatímco Zastupitelstvo pouze jednou za čtvrt roku. Proč by se ale o rychlých grantech nemohlo rozhodovat čtyřikrát do roka? Je to prý moc složité, musela by se nastavit nová pravidla apod.. A tak budou naléhavé projekty podporovány zcela nesystematicky, na základě individuálních žádostí (dříve fond starostky), které mohou být podány kdykoliv na cokoliv a nebudou procházet standardním hodnotícím procesem. Dvouleté granty se pak pro jistotu ruší zcela, protože je to tak jednodušší.
Současnému vedení radnice, zdá se, chybí jasné vize a konkrétní cíle. Strategické dokumenty, včetně nedávno schválené Koncepce rozvoje spolupráce MČ Praha 3 s nestátními organizacemi na období 2015-2018 jsou jen plné obecných a klišovitých frází. Stěží se lze ubránit dojmu, že koaliční zastupitelé provádí jen tupý management ‘v mezích zákona’, místo aby řešili reálné problémy občanů (viz nedávné zrušení školky v Bukové). Výše zmíněná Koncepce končí líbivými slovy: “Praha 3 si uvědomuje, že právě neziskový sektor potřebuje rovnocenného a svéprávného partnera. A proto (MČ) nabízí pomocnou ruku s cílem spolupráci zefektivnit”. Spolupráce by ale měla začít především aktivním dialogem, a ne jednostranným politickým rozhodnutím, které sice Radnici zjednoduší práci, ale příjemci bude vnímána spíše jako házení klacků pod nohy.
