Diskuse

Na únorovém představení projektu jsem byl přítomen. Vámi zmiňovaný "hlasitý odpor veřejnosti" v reálu představoval setkání obyvatel sousedních domů, kteří nechtějí být rušeni výstavbou a přejí si nerušený výhled z oken. Samozřejmě to celé s podporou hlasitého "halekání" členů Strany zelených, kteří na jednání sousedy sezvali.
Petici nepodepisuji :-)

Mojmír Mikuláš
zastupitel MČ P3 za Stranu svobodných občanů

(omlouvám se, že budu reagovat – doplňovat sám sebe.. )
Je zřejmé, že lidé obecně nefandí žádným developerským projektům a na výstavbu poblíž parku a zelených ploch jsou obzvláště citliví. A je určitě legitimní, když svůj občanský postoj demonstrují na setkání či prostřednictvím petice. Pokud by předmětný pozemek patřil městské části, tak není o čem diskutovat a má to i mou podporu.
Ale v článku kolegy Ruta myslím v rámci objektivity chybí ta druhá část pohledu. Tedy fakt, že pozemek je soukromý, stavební a předmětný projekt splňuje všechny parametry pro dané území. Navíc na pozemku je prázdná, chátrající budova, takže současný stav myslím nemůže nikoho uspokojovat.
Tady investor (kterého fakt neznám) se držel ve všech svých variantách koeficientů daných územním plánem, přesto s radnicí komunikuje a vypracoval již čtvrtou, nějakým způsobem redukovanou variantu.
Nechtěl bych, aby ze strany radnice přešla věcná diskuse o podobě projektu potenciálně k „šikaně“ soukromého vlastníka a krácení na jeho právech.

Mojmír Mikuláš
zastupitel MČ P3 za Stranu svobodných občanů

Podívejte se prosím do územního plánu pečlivě a zjistíte, že polovina předmětných pozemků je jako stavební vedena navzdoru tomu, že se fakticky již jedná o městskou zeleň. Jedná se o chybu územního plánu z devadesátých let. To má pak důsledky pro Vámi zmiňované koeficienty - jen díky této chybě lze pozemek zatížit v místním kontextu nepatřičnou hmotou. Významná část parku by díky sousedství takového kolosu ztratila svůj krajinný i funkční význam. Tato skutečnost zde stojí objektivně nezávisle na tom, že to jsou zejména sousedi, kdo proti stavbě protestují.
Přestože ryze formálně je tedy vše v pořádku, fakticky skutečně dojde k významnému zásahu. Právě před takovými zásahy by měly být veřejné zájmy chráněny územním plánem - pokud by byl řádně a transparentně tvořen a udržován.
Nabízí se samozřejmě argument, že investor zakoupil celý pozemek jako stavební, a měl by mít možnost jej takto hospdářsky využít. Nechtěl bych, aby to byl investor, kdo doplatí na chybu úředníků. Proto by bylo na místě nahradit investorovi rozdíl v ceně pozemků (stavební x zeleň). Samozřejmě by bylo třeba zvážit, jestli investor skutečně mohl předpokládat, že lze jako stavební využít i pozemek, který je fakticky součástí městské zeleně. Zde je zajímavý kontext: investor pozemky koupil za cenu cca 5600 Kč za metr, což odpovídá polovině ceny stavebních pozemků na Žižkově v roce 2006 - prakticky tedy polovinu pozemků získal zadarmo.