Diskuse

Podívejte se prosím do územního plánu pečlivě a zjistíte, že polovina předmětných pozemků je jako stavební vedena navzdoru tomu, že se fakticky již jedná o městskou zeleň. Jedná se o chybu územního plánu z devadesátých let. To má pak důsledky pro Vámi zmiňované koeficienty - jen díky této chybě lze pozemek zatížit v místním kontextu nepatřičnou hmotou. Významná část parku by díky sousedství takového kolosu ztratila svůj krajinný i funkční význam. Tato skutečnost zde stojí objektivně nezávisle na tom, že to jsou zejména sousedi, kdo proti stavbě protestují.
Přestože ryze formálně je tedy vše v pořádku, fakticky skutečně dojde k významnému zásahu. Právě před takovými zásahy by měly být veřejné zájmy chráněny územním plánem - pokud by byl řádně a transparentně tvořen a udržován.
Nabízí se samozřejmě argument, že investor zakoupil celý pozemek jako stavební, a měl by mít možnost jej takto hospdářsky využít. Nechtěl bych, aby to byl investor, kdo doplatí na chybu úředníků. Proto by bylo na místě nahradit investorovi rozdíl v ceně pozemků (stavební x zeleň). Samozřejmě by bylo třeba zvážit, jestli investor skutečně mohl předpokládat, že lze jako stavební využít i pozemek, který je fakticky součástí městské zeleně. Zde je zajímavý kontext: investor pozemky koupil za cenu cca 5600 Kč za metr, což odpovídá polovině ceny stavebních pozemků na Žižkově v roce 2006 - prakticky tedy polovinu pozemků získal zadarmo.