Vrch sv. Kříže je naprosto originální kus země uprostřed Prahy a invaze zástavby již bylo dost, říká architekt Pleskot
Ing. arch. Josef Pleskot byl městkou částí pověřen, aby zpracoval urbanistickou studii na téma ”Vrch sv. Kříže - problémy daného území a možnosti řešení”. Požádali jsme pana architekta Pleskota o odpovědi na osm otázek o smyslu projektu a jeho odpovědi si můžete přečíst v tomto článku.
V květnu tohoto roku přijala Rada městské části usnesení, ve kterém zadala Vaší architektonické kanceláři Zpracování urbanistické́ studie "Vrch sv. Kříže - problémy daného území́ a možnosti řešení". Co je prvořadým cílem tohoto projektu?
Dost dlouho jsem se propracovával k názoru, že by můj pohled na věc mohl být pro Prahu 3 užitečný. Dospěl jsem k závěru, že studie by měla být zaměřena hlavně na pojmenování desítek problémů a nebezpečí, které "Vrch sv. Kříže" po mnoho let ohrožují. Ta nebezpečí se navíc směrem do budoucnosti nikterak nezmenšují. Jsem přesvědčený o tom, že prvořadým cílem je nalezení pevných a těžko zpochybnitelných kritérií a kvalit, které by se měly stát nepřekročitelnými a které by na dlouho mnohé problémy a nebezpečí eliminovaly a celé území stabilizovaly.
Co považujete za největší slabinu této lokality a co je naopak největší devizou?
Slabou stránkou jsou okraje parku. Na jeho hranicích neustále probíhá válka o jejich posouvání ve prospěch zastavitelnosti. Dalšími slabými stránkami jsou například také nedostatečně artikulované vstupy - a to ze všech stran, a také jejich napojení na okolní systém zástavby. Absolutní devizou je výsostné postavení vůči celé Praze a vůči panoramatu na levém vltavském břehu a také ryzí přírodnost tohoto území. Jde o naprosto originální kus země uprostřed Prahy.
Dokážete odhadnout, jak by měl Vrch sv. Kříže vypadat za čtyři roky? Která místa by se měla proměnit jako první?
Čtyři roky jsou příliš krátkou dobou k tomu, aby mohlo dojít k citelné kvalitativní proměně. Za tu dobu by ale mohlo dojít například ke strategickým dohodám o zpřístupnění parku z širšího okolí. Hlavně by nemělo dojít k dalšímu hurá "zaplevelování" formou sobeckého dělení prostoru a nerozvážným pořizováním často zbytečného městského mobiliáře... To je však nejvíce vidět. Je to rychle proveditelné a politicky dobře prodejné.
A je zde také hospůdka, kolem které se vede řada debat. Jak toto místo vnímáte a jakým směrem by se mohlo ubírat?
Samozřejmě, že je důležitá. Debaty o té stávající ke mně zatím doléhají jen zpovzdálí. Budeme jí určitě věnovat nezanedbatelnou míru pozornosti.
Křížek je také známý svým rozsáhlým podzemím, které mělo sloužit jako civilní kryt a nemocnice. Není možné těmto prostorám najít nějakou novou funkci?
To podzemí mě velmi vzrušuje. Cítím v něm značný potenciál, ale v tuto chvíli o něm ještě málo vím.
V roce 2010 přišlo tehdejší vedení radnice s nápadem na propojení Vrchu sv. Kříže a Vítkova visutou lávkou. Po volbách v témže roce byla myšlenka poslána k ledu. Byla to podle Vás utopie, nebo to dávalo nějaký smysl?
Propojení s Vítkovem dává velký smysl už jenom proto, že jižní pata Vítkova je velmi uzurpátorsky nepropustně obsazena stoletou zástavbou. Je vidět, že ani naši předkové nebyli dost prozíraví a ani dost citliví k veřejnému prostoru. Proto se nedivím, že vznikl nápad na propojení vzduchem - lávkou. Já osobně bych však volil spíše lanovou dráhu - a to dokonce delší než jenom z kopce na kopec.
Nedaleko parku dostavuje Central Group svůj projekt Garden Towers se sedmi sty byty. Výhledově se bude stavět v prostoru Nákladového nádraží. Počet lidí, kteří budou chtít využívat Křížek k procházkám tak pravděpodobně poroste. Když to trochu nadsadím, vejdou se sem ještě ti lidé?
Nemám strach, že by se tam lidé nevešli. Je ale důležité promyslet vstupy, omezit invazivní zástavbu, definovat rozhraní a vyplnit jej soustředěnými společenskými (občanskými) aktivitami a myslet na synergii všech rozhodujících blízkých přírodních elementů - Vítkova, Parukářky, Židovských pecí i Olšanských hřbitovů.
V roce 2014 proběhlo referendum, které mělo oblíbený park ochránit před případnou výstavbou. Referendum bylo díky nedostatečné účasti voličů (24,53 %) neúspěšné. Ačkoliv prakticky všechny politické strany deklarují svůj zájem oblíbený park chránit, je to pro místní obyvatele bezpochyby citlivé téma. Jak hodnotíte vývoj této lokality v předchozích 20 letech?
Invaze zástavby na úkor parku byla přespřílišná. Od ulice Jeseniovy je citelný přetlak... A zašpuntování parku v ulici Na Parukářce také není rozhodně něčím k chlubení.
Autorem úvodní fotografie je Tomáš Souček.
Průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě a stezky Jelením příkopě (foto: Jan Malý)
Úprava břehů říčky Loučné v Litomyšli (foto: Tomáš Souček)
Autor rozhovoru je jedním ze zakládajících členů Kauzy 3 a v současnosti je členem TOP 09.
