Diskuse

40až 60 léta jsem bydlel na Olšaňáku.Klukovská léta se odehrávala kolem rybnic'ku, a Křížku. V zimě bruslení, v létě lovení dafnií, pouštění loděk a chytání čolků. Na podzim ideální pouštění draků vlastní výroby. Mezi Olsaňákem a náklaďákem pole s cukrovkou.Hospoda u zeleného stromu nám byla klubovnou při hraní cundrackych písní. Vojna nás pak rozdělila a potom už začaly změny, které jsi už současností.

Je mi 70,ale hlavou tak na 30 a ted ke staru si evokuji to krasne detstvi.Bydlel jsem ulici Nakvasova 8, hned pod schody na Kopec, kde jsme hrali na betonovem placku, s micem gorodky,v zime Bezovka=bobovani, na Rybnicku krasne chvile, v zime......Martin

Do Nakvasove ulice jsem se bála v roce 1967, kde rodiče mého muže měl domek a provozovali květinářství. Za námi žil herec Stanislav Neumann, jehož dům tam stojí dodnes. My ostatní jsme byli vystěhování na sídliště. Z vyprávění vím, že v místě byly kdysi 2 rybníčky. Dnes po nich nezbyla ani stopa, stejně tak po naší ulici a po hospodě U zeleného stromu do které, dle vyprávění, měla vjet neubrzdena tramvaj z prudké Jičínské ulice.

Oprava: vdala ne bála

Oprava: vdala ne bála

V popisku pod výřezem z mapy z roku 1891 je mylně uvedeno, že červená čára označuje koleje elektrické dráhy. V onom roce (mám ověřeno, že skutečně jde o mapu situace roku 1891) šlo o koněspřežnou dráhu.

Děkuji redakci za hezký článek s krásnými fotkami. Považuji téma dlouhodobé neexistence Žižkovského centra a funkčního náměstí za velmi důležité, ale rady k tomu nemám. Snad jen, že Praha 3 se 70 tisíci obyvateli je tak velká, že jedno centrální náměstí určitě nestačí. Jen je škoda, že většina náměstí je mrtvých.
Jen bych chtěla doplnit, že první Olšanský hřbitov vznikl na místě původního morového hřbitova, z roku 1679, kaple Sv. Rocha (patrona chránícího proti moru) tu byla postavena o rok později (datum na fasádě). Dalších více než sto let se hřbitov nepoužíval. Josef II. v roce 1784 zakázal pohřbívat ve městech (kvůli otravám spodní vody a šíření chorob) a tak vzniklo mnoho nových hřbitovů, takových těch s krásnými vyhlídkami na vesnice, louky a pole, které z českého a moravského venkova známe. Pražská města se pak rozdělila na levý a pravý břeh Vltavy, lidé z měst na levém břehu - Malé Strany a Hradčan pohřbívali na Malostranském hřbitově u dnešní Plzeňské, Lidé z měst na pravém břehu (Starého a Nového města) začali pohřbívat na Olšanech. Další Olšanské hřbitovy II.-XI. vznikaly posléze, podle potřeby.
A ještě jedna poznámka: Myslíte, že fotka hospody U Zeleného stromu s koňským povozem může být opravdu ze 70. let? Já myslím, že ne. Koně bych na Žižkov zařadila nejpozději mezi světovými válkami. Ta 70. léta si na Žižkově pamatuju, to už by za hospodou musela stát nová škola.

Dobrý den, naprosto souhlasím s paní Tyslovou, že neexistence určitého centra Žižkova je významná a dovolím si tvrdit, že určující pro specifické chování jeho obyvatel. Proto se stále vedou debaty kde jsou vlastně hranice starého Žižkova a tím i vlasteneckého přiznávání příslušnosti. Za mého mládí vládla uliční příslušnost, které však byla nadřazena ta žižkovská. Existence centra by neumožnila, nebo silně oslabila, toto členění, které dalo vzniknout malebnosti chování obyvatel jejich hrdosti na svou rodovou příslušnost.
Prvý hřbitov v obci Wolšany byl kolem kaple sv. Kříže v dnešní Čajkovského ul. (dříve Tomkova), po nařízení Josefa II vznikly dnešní Olšanské hřbitovy včetně kaple.
Koňské povozy byly na Žižkově časté do poloviny 50tých let. Kolem jižní zdi Olšan (za dnešní spojovou ústřednou) byly poštovní stáje. Uvedený snímek s koňským povozem však musel vzniknout ještě dříve.
S pozdravem
Novák

Také si nemyslím, že fotka hospody U Zeleného stromu je ze 70. let. Na fotce ze 7O. let by opravdu musela již být škola, která se stavěla někdy v období 2.poloviny 60.let. Do školy "na rybníčku" jsem chodila od září 1969 (na 2.stupeň) a škola byla již pár let v provozu.

Ještě jedna osobní vzpomínka - jako opravdu malé dítě, tak nanejvýš "školkou povinné" si pamatuji koňské povozy, které rozvážely uhlí a dle vyprávění rodičů s nimi jezdily též popeláři.
Pro mne, jako městské dítě to byl nezapomenutelný zážitek vidět živé koně. Narodila jsem se až v závěru 50. let, takže ty koně ještě po 2.svět. válce na Žižkově opravdu byli.

koňské povozy rozvážely bloky ledu do hospod i po 50ých letech.

Borčevský ucebnici prepsal a zkopiroval, je to tedy zloděj

Datování minulých událostí pro nezúčastněného není nic snadného a pro většinu dnes asi nepodstatné. Také já nedokážu určit přesný rok, ale fotografie zámečku musí být z dřívější doby, neboť byl koncem šedesátých let minulého století rekonstruován, aby byl za pár let zbourán... Někdy kolem roku 1975.
Hostinec U zeleného stromu již v sedmdesátém roce nestál. Zbyly po něm jen kaštany v parku před školou. Ani netuším, jestli se pod nimi nachází ještě základní kámen původně zamýšleného Haškova památníku.
Kdesi jsem se setkal s údajem, že rybníček před školou, které se podle něho říkalo "na rybníčku", byl zavezen koncem šedesátých let, či v sedmdesátém roce minulého století. V roce 73, jsme v něm ještě chytali slunky a čolky :-) K zavážce muselo dojít tedy někdy mezi 74-75.

Souhlasím s panem M.Vojkuvkou, co se týče rybníčku před školou. Tehdejší ZDŠ "na rybníčku" jsem opustila v červnu roku 1973 a rybníček byl ještě plný vody. Dokonce si troufám tvrdit, že ještě následující rok, kdy jsme se - bývalí spolužáci - u rybníčku scházeli, byla v rybníčku voda.
Vřelé díky všem, kteří se o své vzpomínky dělí s ostatními.

Zajímavé by byly nějaké podrobné historické ortofotomapy, ty z r. 38 a 53 co jsou na magistrátním webu jsou rozmazané a nejde z nich nic vyčíst