Praha 3: Hurdistán a líná opozice
Z pohledu informovaného voliče je situace v této městské části naprosto zoufalá i v porovnání s jinými pražskými obvody.
K dnešnímu zamyšlení nad dlouhodobou politickou situací na Praze 3 mě přivedly nejen výsledky komunálních voleb do zastupitelstva, ale zejména podoba předvolební kampaně a činnost politických stran v předchozích letech. Přestože můj pohled bude kritický vůči všem stávajícím politickým subjektům na Praze 3, mým cílem není všechny urazit, nýbrž inspirovat k smysluplné činnosti.
Opoziční strany nedokáží najít se svými vizemi cestu k voličům
V posledních letech Praze 3 jednoznačně dominovala ODS. Opozice měla jen minimum možností, jak aktivně ovlivnit dění na radnici. Zmohla se jen na chabou obranu vůči existujícím plánům vládnoucí strany. Problém však vidím v tom, že opozičním stranám chyběla jakákoliv alternativní vize rozvoje městské části a kromě protestů a obecných proklamací neznáme žádné zajímavé konkrétní nápady. Praha 3 byla opozicí přejmenována na Hurdistán. Otázkou je, zda toto pojmenování není spíše známkou impotence opozice. Proč se nemluví o vizích někoho dalšího?
Pavel Hurda, předseda ODS na Praze 3, je jistě výraznou a často kritizovanou osobností. Zdá se, že se hrdě hlásí ke všem velkým nápadům, které ODS v předchozích letech prosazovala. Zmíním ty, které výrazně mění kvalitu života na Žižkově a Vinohradech. Hlavním plánem je zbourání nákladového nádraží a vybudování nové čtvrti. Není přitom dosud jasné, jak pro tisíce nových obyvatel Prahy 3 s tisíci dětí a automobilů bude zajištěna potřebná infrastruktura. Olšanská ulice má být protažena až k budoucí východní části vnitřního pražského okruhu, což přivede na horní Žižkov a Vinohrady obrovské množství automobilů směřujících do centra Prahy.
Postupně jsou zelené plochy znehodnocovány velkolepými developerskými projekty. Obrovskou proměnou prochází okolí vrchu Parukářka. Pokud se něco jmenuje Central Park, na Praze 3 to rozhodně nemá nic společného se zelení. Jedná se o vysoké moderní paneláky s luxusními byty. V závažné investigativní reportáži Čeké televize o podivných spekulacích s pozemky vedle Central Parku se Pavel Hurda hrdě přiznal k plánu nechat zastavět zelené plochy pod Parukářkou dalšími mrakodrapy, přestože toto území není určeno k zástavbě. Nyní jako čerstvě zvolený zastupitel na magistrátu hl.m.Prahy může prosazovat změnu územního plánu, která to umožní.
Třešničkou na dortu pro jedny, vrcholem arogance pro druhé je nákladný plán zbudování lávky pro pěší a cyklisty mezi Parukářkou a Vítkovem, který osobně P.Hurda prezentoval v radničních novinách. Vizualizace tohoto plánu působí tak bizardně, že stačilo opozici dát si tyto obrázky na své volební letáky proti „Hurdistánu“.
Jen negace nestačí
A v tom je ten problém. Hurda má své vize. Opoziční strany jsou v absolutní defenzivě. Protesty proti těmto a dalším plánům neodradí voliče, kterým tyto nápady něčím imponují. Snad protesty osloví určité množství naštvaných voličů. Je to však zoufale málo pro ty, kteří čekají na nějaké lepší, nebo alespoň jiné nápady! Jak by se jinak mohl vyvíjet veřejný prostor na Praze 3?
Jak vyřešit stále horší dopravní zácpy, nebezpečné křižovatky a přechody pro chodce? Jak vybudovat neexistující bezpečné trasy pro cyklisty? Proč nemáme pořádná hřiště pro děti jako v sousedních městských částech? Jaké formy
kultury, školství a zdravotnictví by měly být podporovány? Co jiného nám nabídnete? Strany mlčí a mají dojem, že to voliče nezajímá, že stačí upozorňovat na chyby a tvrdit, že „s námi přijde zákon“.
Boj proti korupci a transparentní radnice by měly být samozřejmými cíly všech stran, ale ne jedinými. Zdá se, že na stranických schůzích se řeší spíše technologie převzetí moci, než konkrétní problémy. Taková politika je v regionálním měřítku krátkozraká. Přitom různé neziskové organizace a občanská sdružení nabízejí zajímavé nápady a pracují daleko aktivněji. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a začít přemýšlet.
Nechci v tomto článku rozebírat strany jednotlivě, ale uvedená kritika platí víceméně pro všechny. Bylo obtížné najít v programu stran pro volby 2010 jakékoliv pozitivní nápady. Jedinou výjimkou bylo téma privatizace bytů, které díky velkému zájmu občanů přimělo strany přejít od původního pokřikování k určitým konkrétním alternativním návrhům, podle kterých si mohl volič udělat obrázek. Pokud by konkrétních nápadů bylo více i v jiných oblastech, měli bychom už podle čeho vybírat. Absurdním důsledkem mizivé nabídky voličům je fakt, že volby vyhrála strana TOP09, která do té doby nevyvíjela na Praze 3 žádnou činnost a nikdo nic neví o názorech zvolených zastupitelů.
Nevíme vůbec nic o tom, co na nás chystají. Mohou jistě mezi nimi být i lidé schopní a neúplatní, dejme jim čas se projevit v koalici s ODS, kterou si sami zvolili. Ostatní strany mají nyní další čtyři roky na to, aby přišly s něčím přínosným. Doufejme, že se tak stane dříve, než znechucení voličů vynese na radnici nějakou radikální populistickou stranu.