Březnové Radniční noviny aneb vzkazy politiků za obecní peníze
13.3.2010 Martin Viktorín 75
V březnovém čísle RN mě zaujaly dva články. Zatímco v jednom z podzimních čísel nám radní Hurda sliboval, že obecní noviny se budou zaměřovat na informační servis pro čtenáře a tipy pro trávení volného času, můžeme se v aktuálním čísle oddávat jeho názorům ohledně občanských sdružení v Praze 3. Svůj sloupek si prosadil i radní Lochman, který se prostřednictvím RN svěřuje se svými peripetiemi při privatizaci druhého obecního bytu ve svůj prospěch. Oba články přebíráme v plném znění.
Strana čtyři - osobní pohled radního Hurdy (předseda ODS Praha 3) na život občanských sdružení v Praze3
Práce většiny občanských sdružení si nesmírně vážím
V České republice je dnes registrováno téměř osmdesát tisíc občanských sdružení. Tvoří jednu z nejdůležitějších součástí nevládního neziskového sektoru, kam patří obecně prospěšné společnosti, nadace či nadační fondy. Většina z nich činí náš život pestřejší a barvitější, nebo mu dávají docela nový obsah a smysl.
Po pádu totality zdaleka neožily jen tradiční zájmové spolky. V souladu s tepem doby začala vznikat sdružení nového typu. Jedná se především o větší uskupení aktivně pomáhající tam, kde stát z nejrůznějších důvodů nemůže lidem podat pomocnou ruku. Aby tato sdružení uspěla a jejich práce byla smysluplná, musí pružně reagovat na neustále se měnící požadavky naší společnosti. Právě pomáhající sdružení si bezpochyby zaslouží ze strany státu a samosprávy nejsilnější podporu. Nikdy ovšem nemůžeme předem s jistotou říci, jak významně může v budoucnu prospět to či ono pomáhající sdružení nám všem. Ostatně, kdo z nás dnes vůbec ví, že jedna z nejkvalitnějších zdravotnických záchranných služeb v Evropě, tedy ta pražská, vznikla před více než sto padesáti lety právě z dobrovolné iniciativy lidí, které spojovala nezištná snaha účinně pomáhat tam, kde to bylo zapotřebí? I proto se městská část Praha 3 snaží podporovat činnost nových sdružení, jejichž skutečné záměry, schopnosti a cíle prověří až čas.
Dvacet let prožitých ve svobodných poměrech mi umožnilo kontakt s mnoha desítkami z nich. Mám opravdu dobrý pocit z faktu, že vedení městské části Praha 3 podporuje sdružení, jakým je kupříkladu Nová Trojka, jež se stala neoddělitelnou součástí běžného života mnohých občanů. Průkazně odvádí skvělou práci v oblasti volnočasových aktivit, nabízených nejen dětem, ale i dospělým a celým rodinám. Stejně profesionálně pracuje také Remedium, které se zabývá rozvojem krizových služeb, organizací pestrých programů pro seniory, ale také provozem občanské poradny. Sdružení pro mimoškolní aktivity SPORT je pro změnu tím, kdo v Praze 3 v praxi dává opravdový obsah jinak běžně vyprázdněným pojmům, jakými jsou prevence sociálněpatologického jednání u mladistvých nebo multikulturalismus. Díky tomuto sdružení může provozovat na Žižkově legenda československého boxu Stanislav Tišer svou sportovní školu. A právě v ní se učí hledat sami sebe skrze sport i ti, kteří by jinak mohli uvíznout třeba v síti závislostí.
Pro náš občanský život nejsou ovšem důležitá jen sdružení aktivní v sociální či sportovní oblasti. Například Klub přátel Žižkova shromažďuje po léta velmi cenné materiály o Praze 3, vyvíjí onu typickou spolkovou činnost a daří se mu ochraňovat naši regionální paměť. Ostatně i proto byla předsedkyně klubu Jiřina Polanecká zapsána do Knihy cti, přičemž radní Ondřej Pecha tuto dámu ocenil 17. listopadu minulého roku výroční stříbrnou plaketou. Bez vstřícnosti klubu by totiž výstava k dvacetiletému výročí od pádu totality (nejen) v Praze 3 byla o mnoho chudší.
Jiné místní sdružení, známé pod názvem Přátelé Prahy 3, zprostředkovává nám všem, kteří se zajímáme o architekturu v naší městské části, další neobyčejná setkání s minulostí v rámci populární akce Archifest.
Mnohá další sdružení naopak vznikla či vznikají pouze kvůli dosažení jednoho dílčího cíle, aby po jeho naplnění či naopak neúspěchu spontánně zanikla. Díky aktivnímu přístupu občanů a jejich nelhostejnosti se za posledních dvacet let pomohlo mnohému i mnohým a zachránilo nemálo dobrého. Není tudíž pravdou, že si ocenění a podporu zaslouží jen ta sdružení, jejichž cíle naplňují představu vedení obcí, měst a státu o prospěšnosti a dobru.
Do prostoru neziskových organizací ovšem vstupují i ti, kteří nově nabytého statutu chtějí zneužít. Není podstatné, jestli se jedná o skrytou snahu neschopných politiků poškodit konkurenci, protože jejich programy vlastně nic konkrétního či realizovatelného nenabízejí, nebo o tendenci vytunelovat městský rozpočet, případně zda jde „pouze“ o řízenou explozi obyčejné lidské zášti. Ano, i taková občanská sdružení občas vznikají. Mezi tyto „bojovníky“, kteří z bezpečí občanské platformy šikanují své spoluobčany, patří podle mého názoru i sdružení Žižkov (nejen) sobě. Za celý svůj život jsem se nesetkal s tak intenzivní nenávistí a záští vůči určité skupině spoluobčanů, zaštítěné „praporem“ takzvaného boje za spravedlnost. Snad s výjimkou štvanic na lidi nevyhovující totalitnímu režimu, kdysi pořádaných na stránkách Rudého práva.
Odmítám se dále zabývat tím, že kdybychom přistoupili na požadavky vedení sdružení Žižkov (nejen) sobě, pak by musely skončit všechny prováděné rekonstrukce a opravy v Praze 3, zanikla by privatizace bytového fondu a finanční rezervy naší městské části by byly zlikvidovány. Pro mne osobně je nyní zásadní čistě lidský rozměr chování jednatelů sdružení Žižkov (nejen) sobě, kteří pořádají hon na úspěšného zástupce starostky a otce čtyř dětí.
A tomu nehodlám ani já, ani mí kolegové z Rady městské části Prahy 3, dále přihlížet. Společně s dalšími radními se budu důkladně zabývat i terorizováním zaměstnankyň Odboru majetku Úřadu městské části Praha 3, nehorázně obviňovaných z korupčního jednání či z manipulací s posudky na privatizované bytové jednotky. Skutečnost, že vedení radnice Prahy 3 a zaměstnanci úřadu nepodlehli tlaku těchto estébáckých praktik, svědčí o jejich vysoké profesionalitě a korektnosti.
Oběťmi jsou zřejmě i lidé ze sdružení Žižkov (nejen) sobě. Jak jsme se totiž měli možnost přesvědčit na lednovém jednání Zastupitelstva městské části Praha 3, podpisy pod peticí, požadující odvolání zástupce starostky Zdeňka Lochmana, byly částečně okopírovány z petic jiných. Vědí vůbec řadoví členové sdružení Žižkov (nejen) sobě, kde všude se objevují jejich podpisy? Právě na základě rozhodnutí z lednového zastupitelstva se bude Rada naší městské části v nejbližší době kauzou manipulace s podpisy petentů zabývat. Nejen já, ale celé vedení městské části Praha 3, je připraveno bránit práva svých šikanovaných spoluobčanů, a to všemi prostředky, které nám dovolují zákony této země.
Strana tři - osobní vzkaz místostarosty Lochmana občanům Prahy 3 
Děkuji všem slušným občanům
Před rokem a půl jsem využil nabídky městské části Praha 3 a dovolil jsem si naprosto transparentně koupit byt ve Slezské ulici. Proč dovolil? Protože sto deset metrů čtverečních pro bydlení šestičlenné rodiny je mnoho, když jej obývá také zástupce starostky. Protože cihlový dům, i kdyby byl před demolicí, musí být pokaždé dražší než dům panelový, jestliže v něm bydlí zástupce starostky. Už jsem si na tuto podivnou logiku zvykl. Ale odmítám, aby si na ni musela zvykat má rodina, přátelé, známí a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 3.
Jedovatá mantra o výhodné a hlavně podivné koupi bytu ve Slezské mě má profesně, občansky i lidsky zničit. A pokud zástupci sdružení Žižkov (nejen) sobě tvrdí opak, pak prokazatelně lžou. Právě v dílně zmíněného občanského sdružení vzniká většina lží, mýtů a polopravd o mnou zprivatizovaném bytu ve Slezské. Čelil jsem kvůli jimi vyvíjenému tlaku dokonce trestnímu oznámení a řadě kontrol, včetně magistrátní, které prověřovaly zákonnost postupu IV. vlny privatizace jako celku i mé vlastní. Na můj byt byly vypracovány celkem tři znalecké posudky, které říkají totéž, co závěry ostatních prověřovacích procesů: privatizace proběhla zcela standardně, v souladu se zákonem i schválenými pravidly.
Svým kolegům i občanům jsem okolnosti podrobně vysvětlil na lednovém jednání Zastupitelstva městské části Praha 3. Stále je to málo. I když ne zcela. Nemine týden, aby mne na ulici nezastavil někdo z vás a nevyjádřil mi svou podporu a zároveň znechucení nad šířením účelových nepravd o „kauze Slezská“.
Energii do další práce mi dodává i nesmírně cenné pochopení mé situace většinou sousedů ze Slezské, kteří jsou společně se mnou už unaveni skandalizací naší společné adresy.
Samozřejmě, že mne kvůli privatizaci tu a tam někdo na veřejnosti slovně napadne, a co hůř, takovým lidem není stydno zaútočit na mne v přítomnosti mých tříletých dětí. Tito „hrdinové“, hystericky křičící ničím nepodložená obvinění, jsou viditelně ovlivněni záští, šířenou sdružením Žižkov (nejen) sobě. Ale takových lidí je v porovnání s většinou minimum. Těm slušným, kteří mi vyjadřují svou podporu, chci alespoň touto cestou skromně poděkovat: Vaše slova pro mne a mou rodinu znamenají opravdu mnoho!
13.3.2010 Martin Viktorín 75
Související články
Tři články z Radnice
1.4.2009 Martin Viktorín 22
Na webu Prahy 3 jsem narazil na tři aktuální články vztahující se k aktuálnímu dění a především k poslednímu zasedání zastupitelstva. Stojí za přečtení.pokračování
Svět podle Hurdy
10.11.2009 Michal Konvička 1
Radnice Prahy 3 má v posledním desetiletí více než pošramocenou pověst díky neprůhledným rozhodovacím procesům a nekontrolovatelným finančním tokům. Na dobrém jménu ji také nepřidalo arogantní vystupování a privatizační aféry některých radních včetně neochoty podávat jasné a srozumitelné informace občanů. Z těchto důvodů byla naše radnice nominována na ...pokračování
