Klinika plná luxusních bytů? Ne, vzkázal magistrát (aktualizováno)
Obyvatelé Prahy 3 nakonec nepřijdou o poslední pozemky, vyhrazené zdravotním a sociálním službám. Magistrát hlavního města zrušil rozhodnutí o umístění stavby sporného projektu Parukářka klinik, který měl vyrůst v těsné blízkosti parku Parukářka. Uznal, že se mělo jednat o bytový dům, maskovaný zdravotnickým zařízením. „Záměr se dostal do konfliktu s územním plánem, který pozemky určuje pro stavbu veřejného vybavení,“ odůvodnil rozhodnutí magistrát.
Místní zprávu přijali s povděkem. Nejen, že masivní soubor budov projektu Parukářka klinik (až 7 podlaží pozn. red.) měl zabrat nezanedbatelný pás zeleně mezi ulicemi Jeseninova a Na Parukářce a zlikvidovat tak přirozené útočiště mnoha zde žijících živočichů.
Znepokojení vyvolával hlavně předpokládaný stavební ruch, který by zřejmě poklidnou vilovou čtvrť zahalil do mračna prachu a hluku. Co je ale ještě podstatnější?
Jak bylo řečeno, Praha 3 zde mohla přijít o jednu z posledních rezerv, určených v územním plánu pro sociální a zdravotní péči.
Mluvčí obyvatel vilové čtvrti na Parukářce Robert Hegenbart uvádí: „Přestože se papírově jednalo o kliniku, spočítali jsme, že zhruba sedmdesát procent plochy měly zabrat byty.“
Klička developerova
Zástupce investora Villa Parukářka a. s. ale tvrzení občanů dlouhodobě odmítal. „Počítali jsme s tím, že pro zdravotnickou funkci bude využita nadpoloviční většina plochy. Samotným ordinacím bude patřit dokonce šestapadesát procent,“ hájí investor dnes již zamítnutý projekt, jehož umístění osmého prosince 2010 schválil Odbor výstavby Prahy 3.
Podle dostupné projektové dokumentace měl však objekt nabídnout šest ordinací bez speciálních provozů a dvanáct služebních bytů vyššího standardu s terasami. „Tento očividný nepoměr nás znepokojoval. Územní plán jasně stanoví, že celá monofunkční plocha má být využita pro zdravotnictví a sociální péči, nikoliv k bydlení,“ připomíná Hegenbart.
Investor však trvá na svém. „Zdravotní funkce měla jasně převažovat,“ zopakoval.
Opozice z Prahy 3 varovala před projektem
Deník v souvislosti s Parukářka klinik zaznamenal už v listopadu 2010 varovné hlasy také z odboru územního plánování Prahy 3. Jeden z odpovědných úředníků, který si nepřál být jmenován, vyjádřil jasný nesouhlas s projektem v dosud předkládané podobě.
„Při schvalování jsem hlasoval proti. Pro bych byl pouze v případě, že by se projekt změnil na jednoznačně zdravotnickou funkci,“ svěřil se Deníku a dodal: „V Praze 3 jsme málem vyčerpali poslední rezervu, která má plnit zdravotnickou a sociální funkci.“
Nejen zdejší lidé si mohou gratulovat. Ušetřena zůstane i zeleň a zde žijící živočichové. Ekologická aktivistka Helena Benýšková (SZ) několik let upozorňovala na to, že stavbou a s ní souvisejícím kácením by byla ohrožena přirozená hnízdiště několika ptačích druhů (strakapoud velký, sedmihlásek hajní či pěnkava obecná pozn. Red.). Přestože investor sliboval, že dřeviny bude kácet jen v minimální míře. Konkrétně mělo padnout pětadvacet stromů a keřů.
„Nahradíme je novou výsadbou,“ ujišťoval investor. Jenže nová výsadba by dle Benýškové rostla dlouhá léta, než by dosáhla výšky té stávající, která zdejší čtvrť chrání před prachem a hlukem.
Shrnutí současné situace připojila Helena Benýšková (SZ)
Na severovýchodní části parku Parukářka (mezi ulicemi Jeseniova a Na Parukářce) se již 5 let chystá výstavba souboru budov nazvaného Parukářka klinik—zdravotnické zařízení, jejímž investorem je společnost Villa Parukářka a.s..
Původní architektonický návrh z roku 2007 od studia Archplan s.r.o. počítal s 6 ordinacemi a 12 služebními byty s balkony a terasami, přičemž podlažní plocha bytů měla více než šestkrát převyšovat plochu ordinací. Jelikož jsou dotčené parcely dle vyhlášky č. 32/1999 Sb. hl. m. určeny pro veřejné vybavení s primárně sociálním a zdravotnickým využitím, byl tento projekt ze strany městské části zamítnut.
Nová studie z r. 2009 od Ateliéru Cubespace s.r.o. již poměr plochy ordinací ku ploše bytů upravila na teoreticky vyhovujících 54% ku 46%, do tohoto propočtu ale zahrnula i plochy ordinací ve starých zdravotnických objektech, které na pozemku již stojí. Na pozemku investora však stále převažovala funkce bydlení poměrem 68% ku 32% plochy ordinací.
Stavbu dle poslední studie měly tvořit 4 objekty, které obsahují 23 ordinací lékařů, 28 služebních bytů, 43 garážových stání a 4 venkovní obslužná parkovací stání. V horní jižní části měly být objekty tří a čtyřpodlažní, ve spodní severní části až sedmipodlažní (včetně dvou podzemních pater garáží). Celý pozemek měl být oplocen.
Přes mnohá odvolání okolních obyvatel a občanských sdružení, která poukazovala na primárně rezidenční funkci objektu i na další problémy související s kácením vzrostlých stromů, zvýšenou mírou prachu a hluku v okolí či nestabilním podložím nevhodným pro takto masivní zástavbu, vydal Odbor výstavby MČ Praha 3 v prosinci 2010 územní rozhodnutí o umístění této stavby. Odvolání s napadeným územním rozhodnutím byla postoupena na Magistrát hl. m. Prahy, který měl na základě předložení požadované stavební dokumentace vydat stavební povolení.
Magistrát však v polovině ledna 2012 rozhodnutí o umístění stavby zrušil a vrátil k novému projednání. Vyhověl tak požadavkům vlastníků okolních nemovitostí. Hlavní důvodem pro vyhovění žádosti bylo, že v rozporu s rozhodnutím stavebního odboru Prahy 3 nepovažuje magistrát stavbu za zdravotnické zařízení, a stavba proto není v souladu s platným územním plánem - plocha VV (veřejné vybavení).