Novinky kolem Nákladového nádraží Žižkov
31.8.2015 Lukáš Král 14
Před několika dny jsme vám přinesli offline rozhovor s organizátory kulturních akcí na Nákladovém nádraží Žižkov. Výstavy, koncerty nebo letní kino tu úspěšně provozují třetím rokem. Autoři programu mají ambiciózní plány, chtěli by chráněnou budovu zalidnit i přes zimu. Budou sami, nebo se kolem funkcionalistického nádraží konečně začne něco dít i na vyšších a oficiálnějších místech politiky, stavebního developmentu a státních institucí?
O situaci ohledně 38 hektarů rozsáhlého území s nemovitou kulturní památkou, Nákladovým nádražím Žižkov, jsme vás podrobněji informovali před loňskými komunálními volbami. Od jara do podzimu se zde konají různé kulturní akce a přednášky. Industriální prostředí slouží jako zajímavé místo setkávání. Srdce hipstera plesá, hnací motor urbanisty zadrhává. O budoucnosti komplexu se rozhoduje jinde. Na konec července 2015 svolala starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP09), která má též v gesci otázku územního rozvoje, schůzku koaličních a opozičních zastupitelů k budoucnosti areálu Nákladového nádraží Žižkov. Co se od loňského podzimu změnilo? Podařilo se alespoň nepatrně rozpohybovat zarezlá kola státní správy, příslušných úřadů, politicko-ekonomických jednání? Jak se ve věci angažuje Ministerstvo kultury České republiky, které nádražní budovu prohlásilo v roce 2013 za nemovitou kulturní památku a zkomplikovalo tak investorské plány společnosti Žižkov Station Development? Zkrátka plno otázek.
"Nádraží by nemělo být problémem politickým"
Říká starostka Hujová a dodává, že „jeho budoucnost se dotýká nás všech, co bydlíme na Žižkově.“ To je pravda, ale co pro to osobně udělala? „Dva roky jsem iniciovala jednání, aby se všechny subjekty, kterých se prostor kolem Nákladového nádraží Žižkov týká, sešly a něco vygenerovaly. Vypracovali jsme mapku, podali návrh na změnu územního plánu Z 2600/00 * (obrázek č. 1), jak bychom si ono budoucí území představovali. Jak by vypadala bloková zástavba v případě, že bychom vyhráli žalobu nad Discovery Group. Zachovali bychom nádražní budovu. Na jižní části by byly nějaké bloky domů, na Židovské pece by navazoval park. Umístili bychom tam školu. To jsme na jaře 2014 poslali na Institut plánování a rozvoje (IPR), ale oni to považovali za nevhodné a udělali nám úplně jiný návrh,“ spílá starostka pražským urbanistům. Změna územního plánu byla nutná z důvodů zařazení nákladového nádraží mezi nemovité kulturní památky.
Studie, kterou připravila MČ Praha 3 (obrázek 1)
Zastupiteli Prahy 3 Ondřeji Rutovi (Žižkov nejen sobě) přijde její přístup poněkud laxní. „Má tendenci svádět pomalý vývoj na ostatní subjekty (Správa železniční dopravní cesty, České dráhy, Ministerstvo kultury), namísto aby hledala cesty a způsoby, jak může sama městská část dění urychlit. IPR dokončil tzv. koncepční rozvahu nad územím, se kterou byla starostka seznámena na schůzce na jaře tohoto roku. Tato rozvaha má sloužit právě jako podklad pro změnu územního plánu. MČ Praha 3 s podobou studie/rozvahy (obrázek č. 2) není spokojena. Starostka v tom však nic dalšího nečiní a nesnaží se formulovat pozici a požadavky městské části. Mým návrhem východiska ze situace je redukce oblasti, které se změna územního plánu týká, pouze na památkově chráněné budovy nákladového nádraží - tam je změna územního plánu urgentní, protože bez ní je velmi problematické až nemožné zajistit konverzi budovy na kulturně vzdělávací centrum, jak je navrženo v Master management plánu **,“ dodává Rut.
Studie území, kterou připravil IPR (obrázek 2)
Kdo a jak se stará?
Jak se o nemovitou kulturní památku stará její nynější majitel? „České dráhy zajišťují příslušnou ostrahu a běžnou údržbu budovy. K investicím zde nedochází s ohledem k tomu, že není známo budoucí využití objektu,“ sděluje Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah. Loni na nákladovém nádraží podpořila kulturní činnost městská část Praha 3 částkou 2.3 miliony korun. Letos si museli autoři programu pomoci sami. Náměstek primátorky hl. m. Prahy Matěj Stropnický (Strana zelených), který se před lety podílel spolu se sdružením Tady není developerovo na záchraně nákladového nádraží, se k budoucí revitalizaci vyjadřuje poměrně optimisticky. „Po mém jednání s ministrem dopravy je opět o trochu reálnější možnost převodu budovy, za symbolickou cenu, na Ministerstvo kultury či Hlavní město Prahu. Ministerstvo dopravy v té věci očekává aktivní zájem těchto institucí, já tomu na hlavním městě připravuji půdu. Momentálně jednotliví signatáři pracují na tom, aby instituce, které jsou pod memorandem podepsané, přijaly Master management plán konverze budovy na kulturně vzdělávací centrum jako závazný dokument. Stále probíhá oživování prostor formou kulturního centra. Výrazněji se letos zapojil Národní filmový archiv, který celý tento ročník v podstatě zastřešuje.“
Pro koho bude nádraží?
Národní filmový archiv je prozatím jedinou institucí, která revitalizované nádraží jako své budoucí sídlo potvrdila. Ze hry je bohužel Státní tiskárna cenin. „Po důkladném technickém měření bylo vyhodnoceno, že budovy Nákladového nádraží Žižkov nesplňují parametry požadované pro polygrafickou výrobu (např. byla zjištěna nevyhovující nosnost podlah),“ sdělila za společnost Lenka Šustrová. Kdo by se tedy měl o využití chráněné budovy postarat? „Národní filmový archiv je jasný, ale to je málo,“ říká starostka Hujová a dodává. „Támhle se potřebuje depozitář, knihovna, výstavní prostor. Nikdo neříká, že to má být příští rok. Ale je to na ministerstvu kultury. Mělo by dát dlouhodobý záměr, zafixovat to do svého rozpočtu a pak víme, s čím můžeme počítat. České dráhy dneska nemají změněný územní plán, všichni říkáme, že na nádraží má být kultura, ale nikdo nevíme, jak ji máme platit.“ Zdá se, že i nejvýše postavený člověk na Praze 3 ztrácí s hrátkami kolem kultury a memorand trpělivost. „Já to vidím tak, že jestli ministerstvo kultury, eventuelně magistrát nedají na nádraží svoje instituce, tak to prostě nemáme šanci zaplatit. Napíši jim, že jsme sice podepsali memorandum, ale je to pořád na vodě. Musejí mi jasně říct, jestli se v tom chtějí investičně angažovat. A nebo nechtějí. Pokud řeknou, že chtějí, tak změníme územní plán, nebo iniciujeme změnu v součinnosti s Českými drahami. Je to hrozně složitá věc, bohužel na hrozně dlouho,“ dodává starostka Hujová.
Úředníkův život na Zámku
Nákladové nádraží představuje pro Prahu 3 železobetonovou fata morganu. Nachází se sice na území třetí městské části, ale ta do jeho budoucnosti nemůže moc mluvit. Nekonečné změny územního plánu a další správní řízení totiž nic nevyřeší. Vše jen odsunou kamsi do nedohledna. Na druhou stranu je situace kolem budovy a přilehlých pozemků docela dobrou prověrkou naší státní a obecní správy. Bude jejich práce smysluplná? Ukáží se všemožné úřady jako schopné komunikovat jeden s druhým a sloužit lidem, společnosti, městu, obci? Podaří se úředníkům probudit polomrtvou krajinu v příjemné místo k žití? Nebo to skončí podobně jako s tím kafkovským Zámkem a zmařeným časem, energií či entuziasmem?
Pište do komentářů, jaké Nákladové nádraží Žižkov byste si přáli vy.
* Změna č. 2600/00 s názvem "Nová čtvrť Žižkov – Vackov" spadá do tzv. I. Vlny celoměstsky významných změn územního plánu Prahy. Zahrnuje celkem 424.883 m2. Zadání změn bylo schváleno v červnu 2010. Změny územního plánu počítají se zástavbou plochy Nákladového nádraží Žižkov a jeho okolí. Zahrnutí nádražní budovy mezi nemovité kulturní památky ale majitelům pozemků komplikuje situaci.
** Podrobná definice tzv. Master management plánu zde.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
31.8.2015 Lukáš Král 14
Související články
Co čeká Nákladové nádraží Žižkov?
6.10.2014 Lukáš Král 8
Rozsáhlé pozemky a komplexy budov Nákladového nádraží se nacházejí na katastrálním území Žižkov. Městská část Praha 3 a její představitelé by mohli trpět komplexem; v rozhodování o osudu místa, které se na jejím území nachází a jako urbanistické téma třetí městskou část přesahuje, hrají roli „pouhého“ účastníka správních řízení. Na ...pokračování
