Mgr. Pavel Dobeš (DJK): Kam dál na Praze 3?
9.10.2014 Pavel Dobeš, DJK 2
Volby do Zastupitelstva městské části Praha 3 jsou za dveřmi. V pátek a v sobotu se bude rozhodovat o tom, kdo na příští čtyři roky nejen zasedne v zastupitelských lavicích, ale také kdo v nich bude sedět v pozici opozičního zastupitele, a kdo se naopak bude podílet na vedení radnice a celé městské části. Občanem Prahy 3 jsem už mnoho let, konkrétně na Žižkově jsem strávil převážnou část svého života. Vyrůstal jsem zde, založil rodinu, jednoduše můj život je s „trojkou“ neodmyslitelně spjat. Pamatuji si několik různých vedení naší městské části, pamatuji si dobré i špatné věci, které se v posledních letech u nás děly.
I proto jsem se rozhodl vstoupit do místního veřejného života tím, že kandiduji do zastupitelstva v barvách Demokratů Jana Kasla, konkrétně na druhém místě. Nejsem již žádným politickým nováčkem, mám nějaké zkušenosti a znalosti, které bych rád právě na trojce zužitkoval. Vést debaty u piva v některé z žižkovských hospod je sice fajn a rozhodně je to dobré, pokud ale chcete skutečně život na trojce ovlivňovat a měnit k lepšímu, je potřeba také udělat další kroky. A kandidatura na radnici Prahy 3 je jedním z nich.
Vyrovnané rozpočty? Jen žižkovská chiméra
Současné vedení Prahy 3 se navenek tváří, že hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. A dokonce se nebojí investovat desítky milionů do takových projektů, jako je odkoupení fotbalového stadionu Viktoria Žižkov do vlastnictví městské části. I v případě, že by rozpočet Prahy 3 byl vyrovnaný a stabilizovaný, což ve skutečnosti ani zdaleka není, opravdu nerozumím takové obrovské investici. A to jsem sám fotbalový fanoušek. Ale proč si má městská část kupovat stadion, když návratnost této koupě je několik desítek let, nehledě na to, kolik bude muset investovat do údržby. Pochopil bych asi ještě to, kdyby se díky této koupi podpořilo sportování mládeže, jenže to také není tento příklad. Bohužel je již v tomto směru dokonáno a budoucí vedení radnice těžko bude nyní stadion zase prodávat, to si řekněme na rovinu.
Jistě, čísla z předkládaných rozpočtů hovoří jinak, respektive o schodku v hospodaření Prahy 3 nehovoří vůbec a vše se jeví jako vyrovnané a bezproblémové. Ovšem s čísly se dá velmi dobře manipulovat a prezentovat díky nim realitu jinak, než jak ve skutečnosti vypadá. Městská část Praha 3 opravdu nevykazuje v ročních rozpočtech schodky. Jenže to má jeden jediný důvod, a tím je prodej obecního majetku, především pak bytového fondu. My jsme si totiž udělali velmi detailní audit rozpočtu Prahy 3 a zjistili jsme, že kdyby městská část neprodávala svůj majetek, byl by schodek za letošní rok více jak 217 milionů korun! V loňském roce by to bylo dokonce 276 milionů.
To bohužel ukazuje na velmi nezodpovědné hospodaření, které není schopné dohlédnout dále než za jedno volební období. Jenže majetku není neomezeno, naopak se jeho počet rapidně zmenšuje a dle našich propočtů bude za současného tempa prodeje za zhruba šest let vše prodáno. A co potom? Bankrot? Zcela realisticky, pokud se nezmění rozpočtová politika Prahy 3, tak je to opravdu velmi možná varianta. Na papíře ta změť čísel vypadá pro mnoho občanů příliš složitě a lidé často chtějí slyšet, co všechno nového pro ně politická reprezentace zařídí, ale pokud na to nemáte peníze, tak jsou to jen liché sliby, nebo dlouhodobě neudržitelné hospodaření.
Dám vám jednoduchý příklad. Pokud budete bydlet v pronajatém bytě a nájem, poplatky za elektřinu, vodu a odpad budete platit z peněz, které získáte za prodej nábytku, který v bytě máte, tak co se stane poté, co všechen nábytek prodáte? Buď si pronajmete menší byt, nebo se zadlužíte, a pokud nebude schopni splácet, tak s vámi stejně nájemní smlouvu zruší. Obdobné je to s hospodařením městské části, ta se ovšem do menšího přestěhuje jen těžko a asi nikdo nechceme, aby naše děti měly nižší kvalitu služeb (školy, školky, parky, hřiště) jen proto, že my jsme rozhazovali.
Jak se vyhnout bankrotu Prahy 3
Vlastně je na to na první pohled velmi jednoduchý recept - musíme začít hospodařit zodpovědně. Nyní, uprostřed volební kampaně, se to nejen na Praze 3 hemží sliby a plány na různé stavby, levnější MHD a podobné věci, které mají voliče nalákat. My jsme se na trojce těchto slibů zřekli, rozhodli jsme se říkat věci tak, jak jsou, a nestavět vzdušné zámky na billboardech. Říkáme jasně: Praha 3 se musí rozvíjet, to ano, ale také musí začít šetřit a stabilizovat své finance, jinak nedopadne za pár let dobře.
Modré zóny nemají residenty šikanovat, nýbrž jim pomáhat
Mou specializací je logicky doprava, které se věnuji mnoho let, a i když rozhodně nechci, aby to znělo jakkoliv neskromně, řídit 17 měsíců ministerstvo dopravy je zkušenost, která se nedá jinde získat. Věřím proto, že jsem schopen řešit dopravní problémy v Praze i na Praze 3 a podílet se na rozvoji v tomto směru. Jedním z hlavních bodů programu Demokratů Jana Kasla, který se velmi výrazně týká také trojky, je takzvaná Přátelská parkovací karta.
Modré zóny v Praze obecně spíše šikanují residenty, tedy ty, kteří zde žijí. Jejich smysl měl být přitom opačný. Naší vizí je karta, která bude přenosná a budete tedy moct přes den zaparkovat nejen ve své městské části, ale i v dalších s modrými zónami. V noci pak bude možné na modrých zónách parkovat jen s příslušnou parkovací kartou dané městské části. Z vlastní zkušenosti vím, že zaparkovat u nás na trojce přes den nebyl před zónami většinou problém, naopak ve večerních a nočních hodinách se zaparkovat téměř nedalo a taková je situace i nyní.
Je tedy potřeba upravit podmínky parkování tak, aby tato opatření opravdu pomáhala a ne jen vybírala peníze a omezovala parkování živnostníkům, kteří k vám přijedou například opravit pračku. Přátelská parkovací karta by navíc byla vydávána na jméno, nikoliv na SPZ, což dnes přináší také řadu problémů.
A pak je ještě jedno velmi důležité téma Prahy 3 spojené s dopravou, a to je bezpečnost přechodů pro chodce. Na trojce je řada přechodů, u kterých na bezpečí chodců není vůbec myšleno a je zapotřebí to změnit. Rád bych u těchto přechodů vybudoval zpomalovací ostrůvky, přidal světelné označení a zejména u školek a škol se také zaměřil na to, aby zde s bezpečným přecházením silnice více pomáhaly hlídky městské policie.
Ve volbách stejně nemůžeme nic ovlivnit, tedy nemá cenu k nim vůbec chodit
Víte, jestli někdo nese vinu na tom, jak neustále klesá volební účast v naší zemi, pak jsou to bezesporu právě politici. Na druhou stranu politici jsou jen odrazem národa, ať se nám to líbí, nebo ne. Já chápu, že po sérii zklamání z nejrůznějších voleb a následném vývoji už někteří lidé k volbám jít nechtějí a argumentují tím, že jejich jeden hlas přece stejně nic neznamená. Nesouhlasím s tím, ale těžko se takové myšlenky vyvracejí. Ovšem u komunálních voleb je jeden speciální aspekt, totiž to, že váš hlas má skutečně velkou sílu a může skutečně rozhodovat. Volí se totiž v malých „okrscích“, v Praze tedy městských částech. Voličů je samozřejmě mnohem méně než v celostátních volbách do například sněmovny, a každý hlas rozhoduje. Navíc volíte vedení části města, ve které žijete, a kde vás trápí konkrétní věci, které mohou být díky volbám změněny. Prosím, pojďme proto v pátek nebo v sobotu k volbám a využijme také svého občanského práva.
Práva, které nebylo ještě před čtvrt stoletím samozřejmostí, a za které vděčíme polistopadové demokracii a svobodě. To totiž také nebyly po dlouhá desetiletí v naší zemi samozřejmosti. A jedním z těch, kterým za jejich znovunabytí vděčíme nejvíce, byl prezident Václav Havel. V této souvislosti bych rád poděkoval za podporu mé kandidatury do Zastupitelstva městské části Praha 3 režiséru Fero Feničovi. S tímto velkým umělcem jsem se setkal právě při záležitosti související s Václavem Havlem, když jsme společně prosazovali, a naštěstí také prosadili přejmenování ruzyňského letiště na letiště Václava Havla. Jako člověku, který vždy choval velkou úctu k tomu, co Václav Havel vykonal za komunistů i po revoluci pro naši svobodu a demokracii, byl pro mě návrh Fero Feniče na přejmenování pražského letiště od začátku velmi důstojným uctěním jeho památky.
Autor je kandidátem do Zastupitelstva Městské části Praha 3 za Demokraty Jana Kasla
9.10.2014 Pavel Dobeš, DJK 2
Související články
Mgr. Pavel Dobeš, DJK: Přátelská parkovací karta – přenosná a na jméno, nikoliv SPZ
4.9.2014 Mgr. Pavel Dobeš, DJK Praha 3 4
První zóny placeného stání, známé jako „modré zóny“, se v centru Prahy začaly objevovat v roce 1996. Odtud se zóny rozšiřovaly dále po centrální části města, a také na Prahu 2, 3 a 7. Způsob, jakým modré zóny v Praze fungují, je ale velmi nešťastný. Dobrá myšlenka byla zabita špatným nastavením pravidel a fungování zón, což způsobuje opačný efekt, než ...pokračování
