Vážený pane Ptáčku,
když obviňujete Kliniku z nepravd bylo by dobré toto tvrzení podložit, abyste se nedostal na úroveň těch, které obviňujete. V podstatě uvádíte jedinou nepravdu, že rozměr pozemku není několik desítek, ale 804 metrů čtverečních. Ano, jde tedy o osmdesát desítek metrů čtverečních zarostlého svahu, který Klinika ani nikdy nechtěla užívat, ale UZSVM jako pronajímatel Kliniku vyzval, aby se s vlastníky spojila a domluvila. To se stalo a nevýhodnou finanční nabídku Klinika prostě nepřijala, a aby nedošlo k užívání části pozemku, tak dokonce i zadělala branku na zahradu. To nemluvím o tom, že ještě předtím Klinika celý pozemek vyklidila od nánosů odpadu včetně toho nebezpečného (injekčních jehel) aniž by to majitelům pozemku účtovala. Vůbec tu ale nejde o osm či osmdesát desítek, to je úplně nepodstatné. To, že je pan Stomé spoluvlastníkem pozemku a nemovitostí bylo v dopise uvedeno z toho důvodu, že může mít ekonomické zájmy na tom, aby se „zrušil provoz tohoto uskupení“ slovy pana Stomého z jeho stížnosti. Pokud si ještě jednou přečtete dopis je tam několikrát uvedeno, že MŮŽE mít zájem, nikoli že MÁ. To jsou tedy naše domněnky, názory, interpretace a nikoli fakta, čili nemohou být nepravdivá a lživá, mohou být akorát tak mylná.
Nicméně trvám na tom, že v dopise nejsou vyložené a záměrné lži. Ano, pan Stomé není vlastníkem ani spoluvlastníkem uvedených pozemků, ale je jím jeho otec. Ale v momentě kdy pan Stomé za vlastníky jednal a zároveň veřejně vystupuje jako člen staré žižkovské rodiny, která má na Žižkově dlouhou tradici (viz např. rozhovor na Kauza 3 http://www.kauza3.cz/historie-prahy-3/clanky-o-historii/stomeovi-prvni-zizkovaci.html ) nebyl důvod se domnívat, že vlastníkem sice není de iure (podle práva), ale de facto. Je tedy tvrzení o vlastnictví lež či nepodstatná nepřesnost? A tak bych mohl pokračovat dál.
Kladete si otázku: „Kde vůbec představitelé Kliniky berou tu drzost, veřejně vláčet normálního člověka, který si prostě jen stěžuje na hluk?“
Celý dopis byl reakcí na stížnosti, které různí lidé (a mezi nimi i pan Stomé) posílali na Prahu 3 a UZSVM. Podle mne běžnou reakcí na sousedské soužití je, že když mi něco na chování souseda vadí, tak na něj zazvoním a řeknu jim co mi vadí (anebo zavolám na telefon, či napíšu mail). Alespoň tak to dělám já. Komunikace je základ. Teprve pokud to k ničemu nevede, tak pak volím formu stížností. Stěžovatelé včetně pana Stomého volili přímou cestu stížností a hned v té první stojí, že pan Stomé je ochoten sepsat petici za zrušení Kliniky.
S panem Stomé jsme se sešli a řadu věcí si vyjasnili (k tomu později v samostatném textu). Například co mu vadí (především venkovní koncerty na zahradě, a že proti Klinice nic jiného nemá a neusiluje o její zrušení. Klinika zase přislíbila, že bude mnohem více dbát na venkovní hluk a zásadně omezí venkovní produkci, která ale rozhodně neprobíhala každých 14 dní. Kdyby se takto, formou přímé osobní komunikace postupovalo od začátku, vyvarovali bychom se řady problémů a nedorozumění.
Váš text do sousedského soužití, které obnáší i spory, pře a nedorozumění vnáší spoustu zášti a obvinění. Můžete mi říct, jak jsme pana Stomého zastrašovali? Napsali jsme slušný, otevřený a podepsaný dopis jako reakci na stížnosti, to se snad v rámci demokratických principů může, ne? Obviňujete nás, že nechceme věc řešit. Nečetl jste dopis, kde jsme psali o snaze řešit případné sousedské problémy již na jaře, dávno před těmito stížnostmi. Jak víte, že to nechceme řešit? Mluvil jste z někým z Kliniky? Víte, že jsme se s panem Stomém sešli?
Z vašeho textu mám spíš pocit, že Vám Klinika „nevonní“ politicky. Nic proti, to je zcela legitimní, jen mi není jasné proč Vy, jako člen politické strany, upíráte politickou aktivitu jiným. Ano, Klinika je politika a byla takové od samého počátku, stačí si pročíst projekt, který Klinika předložila hned v první den obsazení prázdné budovy (http://451.cz/projekt.pdf) anebo principy, na kterých od začátku funguje (http://klinika.451.cz/2015/02/05/k-cemu-se-hlasime-na-cem-stoji-klinika/) a kde explicitně stojí: „Chápeme naše aktivity jako politické a politiku jako přímou součást našich životů. V době, kdy lidé propadají skepsi a apatii vůči politice jako takové, chápeme politizaci zdola jako nástroj zapojení lidí do utváření podoby a chodu společnosti.“
Píšete, že jste zveřejněním dopisu selhali. Pokud ano, tak Vaším článkem v tom jen pokračujete.
S pozdravem Arnošt Novák (Klinika)
Diskuse
Názor: Nepravdy ve službách Kliniky
Re: Reakce na pana Ptáčka
9.1.2016 16:26 vložil Jirka Ptáček
Dobrý den pane Nováku,
děkuji za vysvětlení s těmi metry. Tedy pár desítek metrů lze vyložit i jako osmdesát desítek metrů. Jste dobrý počtář :-)
Můžete mi vysvětlit, odkud jste čerpal tu pasáž s o vyjmutí z privatizace a o nahrazení za cokoliv lukrativnějšího?
Zaujala mě také Vaše snaha, řešit vše pěkně po sousedsku. Nikde nahlas o tom nemluvit, zavolat si a dohodnout se. Můžete mi prosím říci něco o tom, jak tuto filozofii uplatňujete sami na sebe? Já mám za to, že zrovna Vy máte rád psaní otevřených dopisů a své problémy řešíte velmi nahlas. Ostatně sám ve svém otevřeném dopise píšete „Někdy je třeba hlučet, abychom byli slyšet.“
No a nakonec by mě zajímalo, jak je to s tou podporou od státu. Mám za to, že filozofií Kliniky je, takovouto podporu nepřijímat. Obýváte objekt, který stát nevyužíval. Vlastně jej tak hlídáte. Rozumím.
Jak se zachováte ve chvíli, kdy stát neprodlouží smlouvu a bude jej chtít využít? Co když dojde k realizaci původního záměru udělat z objektu ubytovnu pro policisty? V klidu odejdete, nebo budete chtít zachovat stávající stav?
Pokud byste totiž usilovali o zachování stávajícího stavu, stanete se v ten okamžik příjemcem podpory v hodnotě velké budovy v širším centru Prahy. Není fér si to přiznat?
Prosím neberte má řádky jako projev nepřátelství. Ve svém článku jsem jasně psal, že jsem Kliniku vnímal jako zajímavý experiment a pozorně sledoval. Mé myšlení je sice konzervativní, ale snažím se na věc dívat i očima protistrany. Myslím však, že i Klinika by měla být schopna unést polemiku bez zbytečných emocí.
Jirka Ptáček
děkuji za vysvětlení s těmi metry. Tedy pár desítek metrů lze vyložit i jako osmdesát desítek metrů. Jste dobrý počtář :-)
Můžete mi vysvětlit, odkud jste čerpal tu pasáž s o vyjmutí z privatizace a o nahrazení za cokoliv lukrativnějšího?
Zaujala mě také Vaše snaha, řešit vše pěkně po sousedsku. Nikde nahlas o tom nemluvit, zavolat si a dohodnout se. Můžete mi prosím říci něco o tom, jak tuto filozofii uplatňujete sami na sebe? Já mám za to, že zrovna Vy máte rád psaní otevřených dopisů a své problémy řešíte velmi nahlas. Ostatně sám ve svém otevřeném dopise píšete „Někdy je třeba hlučet, abychom byli slyšet.“
No a nakonec by mě zajímalo, jak je to s tou podporou od státu. Mám za to, že filozofií Kliniky je, takovouto podporu nepřijímat. Obýváte objekt, který stát nevyužíval. Vlastně jej tak hlídáte. Rozumím.
Jak se zachováte ve chvíli, kdy stát neprodlouží smlouvu a bude jej chtít využít? Co když dojde k realizaci původního záměru udělat z objektu ubytovnu pro policisty? V klidu odejdete, nebo budete chtít zachovat stávající stav?
Pokud byste totiž usilovali o zachování stávajícího stavu, stanete se v ten okamžik příjemcem podpory v hodnotě velké budovy v širším centru Prahy. Není fér si to přiznat?
Prosím neberte má řádky jako projev nepřátelství. Ve svém článku jsem jasně psal, že jsem Kliniku vnímal jako zajímavý experiment a pozorně sledoval. Mé myšlení je sice konzervativní, ale snažím se na věc dívat i očima protistrany. Myslím však, že i Klinika by měla být schopna unést polemiku bez zbytečných emocí.
Jirka Ptáček