Žižkovský kemp konečně otevřel. Co se vlastně dělo?
Asi máloco na Praze 3 v poslední době vyvolávalo tolik spekulací jako dění kolem kempu. Proběhlo výběrové řízení, ale oficiální zprávy o výsledku nebyly. Areál kempu měl být součástí Sletu čarodějnic, ale na poslední chvíli byl program z kempu přesunut a kemp zůstal zavřený. Veřejnost opět nevěděla proč.
Aby byl příběh úplný, začneme od toho, jak žižkovský kemp vůbec vznikl.
Jesle a školka
Žižkovský kemp dnes stojí na pozemku bývalých jeslí (později školky). Budovy, které zde stále stojí, byly postaveny kolem roku 1970. Dnes je tam ubytovna, jídelna a učebny. Vše je ve správě příspěvkové organizace městské části Praha 3 s názvem SARAP (Sportovní a rekreační areál Pražačka).
Skromné začátky
Kemp původně začal kolem roku 1993 na nedalekém fotbalovém hřišti (tehdy ještě škvárovém). Na červenec a srpen radnice hřiště pronajala konsorciu QaQ, později Basketu Slovanka. Tak to fungovalo zhruba do roku 2000, kdy SARAP dostal do správy pozemek a budovy nedaleké zrušené školky. Na pozemku byly stromy a pro kemp byl vhodnější než sluncem zalité hřiště. Přesunul se tedy tam. SARAP začal provozovat kemp sám jako vedlejší hospodářskou činnost, ale protože to bylo poměrně zatěžující, tak to vyřešil novým pronájmem.
David Renza, který dělal v kempu recepčního, byl osloven, zda by si kemp nechtěl další rok dělat na sebe. Kolem roku 2002 si tedy pronajal od SARAPu na dva letní měsíce holou louku a přes léto nevyužité prostory v budově (recepce, sprchy, WC). Občerstvení bylo jen pro ubytované, veřejnost tam neměla přístup.
Plány na zrušení
V roce 2010 zde radnice pod vedením ODS plánovala výstavbu tzv. ústupového bydlení, kam by přesouvala lidi, kteří by nechtěli užívané obecní byty privatizovat (viz obr.). V tomtéž roce ovšem už ODS volby nevyhrála a z projektu sešlo.
S kempem se počítá
Nové vedení radnice deklarovalo, že oblast Pražačky má být sportovně-rekreační, a že se tedy s kempem do budoucna počítá. David Renza začal na své náklady areál zvelebovat. Nájemní smlouvu měl sice vždy pouze na jednu sezónu (od roku 2010 květen až září), ale jeho strýc, ředitel SARAPu Martin Čadek ho ubezpečoval, že radnice tam kemp chce a vždy po skončení sezóny se dohodli na pokračování spolupráce v následujícím roce. Dnes k tomu bývalý ředitel dodává: „Měli jsme vyzkoušeno, že prosazení delšího pronájmu je složité, tak už jsme to pak ani nezkoušeli.“ David Renza postupně přestal využívat prostory uvnitř budovy a recepci, sprchy a záchody postavil své venku. Zvýšil ploty, postavil novou vchodovou bránu. Vyrostlo dětské hřiště a koutek se zvířaty. Areál kempu se otevřel pro veřejnost. Z malého občerstvení se postupně stal venkovní bar s pódiem na koncerty. V roce 2014 přibyl grill, který nabízel teplá jídla. V roce 2015 kavárna. Z holé louky se tak stala velice příjemná oáza uprostřed rušného města, kam mohl kdokoli zdarma zajít na koncert i s dětmi. Všechny stavby byly dřevostavby bez pevného základu, ke kterým dostal ústní svolení tehdejšího ředitele Čadka. Po minulé sezóně se tradičně dohodli, že v roce 2016 bude David Renza pokračovat, přičemž dostal také svolení k rozšíření kavárny, které se začalo na podzim minulého roku realizovat.
Nástup nového ředitele
Vedení radnice se rozhodlo pod SARAP přiřadit stadion Viktorky Žižkov, čímž SARAP narostl. Bylo potřeba ho reorganizovat. Radnice také chtěla v rámci programu šetření zlepšit jeho hospodaření. Na podzim minulého roku byl tedy vypsán konkurz na nového ředitele. Každý kandidát měl předložit celkovou koncepci organizace. Vítězem se stal ing. Václav Bartásek, který se 2.12.2015 ujal funkce.
Bývalý ředitel Martin Čadek vysvětluje, že původní představa byla taková, že ředitel bude dělat celkovou koncepci organizace a marketing. Pod sebou měl mít dva technické vedoucí. Jednoho pro stadión Viktorky, druhého pro zbytek včetně Pražačky. Tím druhým měl být on, tedy dosavadní ředitel Čadek. Proto také ujistil Davida Renzu, že se nemusí obávat, že by nedostal smlouvu na sezónu 2016.
Podivné smlouvy
Při seznamování se s fungováním organizace narazil však nový ředitel na nájemní smlouvy, které se mu zdály velice podivné. Jeho dojem následně potvrdil i procesní audit. Ve smlouvách byly nízké částky nájemného, odkazy na již neexistující zákony atd. Rozhodl se, že vše jasně nastaví standardně pomocí výběrových řízení. Jednou z takových smluv byla i nájemní smlouva s kempem, která skončila v říjnu 2015, tedy ještě před jeho nástupem.
Bývalý ředitel Čadek vysvětluje, že nájemné bylo stanovováno podle paušálu na metr čtvereční, který se rok od roku zvyšoval. David Renza dodává: „Když se vychází jen z částek zaplacených za rok, tak si člověk neuvědomí, že takhle to tu dřív nevypadalo a pronájem byl také na kratší dobu. Dnešní stav je výsledkem budování v posledních letech, které jsem platil ze svého. Dlouho tu nic nebylo, takže i spotřeba energií byla minimální. Do roku 2007 byl také pronájem jen na 2 měsíce, od roku 2008 o měsíc déle a teprve od roku 2010 máme nájem na pět měsíců v roce.“
Ředitel Bartásek k otázce nájmu dodává: „Za posledních deset let zaplatil pan Renza nájem ve výši cca 900 000,- Kč. Vítěz soutěže nabídl roční nájemné ve výši 755 000,- Kč.“
Na stavebním odboru navíc ředitel Bartásek zjistil, že pro každou stavbu na veřejném pozemku je třeba Rozhodnutí o umístění stavby, které žádná ze staveb v kempu neměla. Byly to tedy právně „černé“ stavby. Bývalý ředitel Čadek vysvětluje: „Komunikoval jsem s investičním odborem a oni mi řekli, že to jsou stavby bez pevného základu, že to není problém. Žádný papír samozřejmě nemám, ale chodili sem i lidi z radnice, nikomu to nevadilo.“
Další podivností v očích nového ředitele bylo, že podle zřizovací listiny SARAPu má být každá nájemní smlouva každoročně schválena Radou MČ, což se nedělo. Bývalý ředitel k tomu říká: „Dělal jsem to tak, jak jsme byli zvyklí to dělat celou dobu. Neslyšel jsem, že by si nějaký ředitel chodil na Radu schvalovat smlouvy.“
Nový ředitel nastoupil do zaběhnutého systému, který zcela neodpovídal tomu, co bylo v „papírech“, ale byla to zaběhnutá dlouholetá praxe. Z rozporů mezi „papíry“ a realitou byl šokován a vzbuzovalo to v něm řadu pochybností. Rozhodl se tedy vše napravit a uvést do souladu. Námitku, že mohl stávajícímu nájemci prodloužit smlouvu s vyšším nájmem odmítá: „Netroufám si stanovovat výši nájmu od stolu a výběrové řízení je jediný způsob, jak se k nějaké částce dostat.“
Výběrové řízení
Když se David Renza dozvěděl, že mu nový ředitel nechce dát smlouvu na další sezónu, tak si s ním domluvil schůzku, přičemž mu bylo řečeno, ať se připraví na to, že to nebude příjemné jednání. David Renza se lekl a začal přes facebook svolávat lidi k podpoře kempu. Podporou od opozice (ŽnS) kemp vstoupil na politickou půdu. První schůzka s ředitelem se tedy nesla v atmosféře značné nedůvěry.
Ředitel později veřejně prohlásil, že na provozovatele kempu bude vypsáno výběrové řízení, což zopakoval i na schůzce s dosavadním provozovatelem u starostky.
Do veřejné soutěže se přihlásili tři zájemci. 21.3.2016 byly za účasti zástupců koalice i opozice rozlepeny obálky. Ukázalo se, že nejvyšší nabídku nepředložil David Renza (3. místo), ale Patrik Harvalík, provozovatel Šlechtovky ve Stromovce, který tam měl končit: „Od podzimu jsme intenzivně hledali prostor na přestěhování, projížděli jsme všechny vývěsky městských částí, účastnili jsme se několika výběrových řízení.“ Výsledek měl být víceméně obratem veřejně vyhlášen, ale to se nestalo. Situace byla nejasná a bylo třeba se nějak dohodnout.
David Renza argumentoval, že by výherce měl být vyzván k tomu, aby zahájil sezónu, což by nikdo kromě něj nebyl schopen garantovat. Sám totiž vlastnil veškeré vybavení a jako jediný mohl včas otevřít. Ostatní by museli odstoupit. Ředitel Bartásek to odmítl s tím, že za tak nízké nájemné, měly být už stavby v majetku SARAPu a odkázal ho, ať se zkusí dohodnout s vítězem, že on se rozhodne podle výsledku jejich jednání.
David Renza si nechal vypracovat znalecký posudek a na tomto základě nabídl firmu k odkupu Patrikovi Harvalíkovi. Tomu se zdála cena příliš vysoká a nabídku odmítl. Ředitel Bartásek k tomu dodává: „Měl jsem informaci od pana Harvalíka, že pan Renza požaduje přes 7 mil. Kč. Kdyby částka byla výrazně nižší a pan Harvalík ji přesto neakceptoval, tak jsem byl připraven výběrové řízení zrušit.“ Situace byla ve slepé uličce, jednání se vlekla a ředitel zvažoval podání výzvy k vyklizení kempu. To by trvalo zhruba dva měsíce, sezóna by se nestihla a kemp by otevřel až příští rok.
Přestože SARAP žádnou zprávu o výsledku výběrového řízení nezveřejnil, prostřednictvím sociálních sítí lidé věděli, že David Renza nevyhrál. Chodili ovšem kolem kempu a tam zůstávalo po týdny vše při starém.
Patrikovi Harvalíkovi nakonec prodloužili Šlechtovku ještě na tuto sezónu a tak dospěli s Davidem Renzou za asistence místostarosty Bellu k dohodě, že tuto sezónu nechá Harvalík Renzovi a sám začne až od příštího roku. Začalo se pracovat na trojdohodě, jejímž výsledkem by byla smlouva s Davidem Renzou na tuto sezónu a s Patrikem Harvalíkem na příští.
Čarodějnice
Městská část pořádala 30.4. Slet čarodějnic v lesoparku na Pražačce. Ve spolupráci s Davidem Renzou měla být část programu i v kempu. Kemp by poskytl pódium, ozvučení, občerstvení, čímž by SARAP ušetřil. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva nebyla do konání akce podepsána, byla radnice nucena akci na poslední chvíli přesunout na pozemek k nedalekému bazénu. Běžný návštěvník byl zmaten a opět nevěděl, co se děje. Brány kempu zůstávaly zavřené. Jednání proběhlo až 27.4.2016 a Rada MČ již nestihla smlouvy schválit. Bartásek zpoždění vysvětluje „liknavostí dosavadního nájemce“, Renza se hájí tím, že vyhotovení znaleckého posudku nešlo urychlit.
Schvalování smlouvy
Na jednání všech tří stran se došlo k dohodě. „Byl jsem pod tlakem, musel jsem vše prodat za zlomek ceny,“ komentoval jednání David Renza. Rada smlouvy schválila 11.5. a 13.5. byla smlouva podepsána. David Renza mohl konečně kemp otevřít. V následujících měsících se bude řešit odkup některých součástí areálu (elektrické přípojky, ploty, brána atd.)městkou částí. Patřičná povolení by měly zpětně získat i stavby v kempu.
Nedávný vývoj událostí kolem kempu ukazuje rozpor mezi zaběhnutou praxí a snahou o transparentnost. Přechod od zaběhnutých pořádků k novému transparentnímu systému („papíry“ odpovídají praxi a naopak) s sebou nese určité paradoxy: David Renza např. záměrně a vědomě nestavěl „černé“ stavby. Měl souhlas ředitele Čadka a ten souhlas investičního odboru. Neznalost zákona samozřejmě neomlouvá, ale vzhledem k tomu, že s tím až doposud nikdo neměl problém, tak se zdá, že šlo o zaběhlou praxi. Zpětně stavby legalizovat by také neměl být velký problém.
Bývalý ředitel Čadek si nenechával nájemní smlouvy schvalovat Radou, což měl ve zřizovací listině, ale nedělal to nikdo. Na dotaz, dokdy tato praxe fungovala, radnice nereagovala. Lze se však důvodně domnívat, že tato praxe ještě zcela neskončila.
Vysoutěžený roční nájem byl třikrát vyšší než nájem za minulou sezónu. Nájem měl tedy David Renza v tomto srovnání určitě nízký. V tom byl pro něj starý systém výhodný. Kemp znal určitě nejlépe ze všech zájemců a tomu mohl přizpůsobit svou nabídku v soutěži. Vybudovat kemp do dnešní podoby mu ovšem trvalo roky a nikdy neměl garantováno, že o své investice náhle nepřijde. Nezbývá tedy nic jiného, než mu poděkovat za půvabné místo, které vybudoval a popřát mu úspěšnou poslední sezónu.