Nákladové nádraží Žižkov 2 roky poté: Památka. A co dál?
30.5.2013 Tady neni developerovo 2
Dne 28. května se uskutečnilo v kině Aero pokračování veřejné debaty na téma záchrany Nákladového nádraží Žižkov, kterou občanské sdružení Tady není developerovo před 2 lety odstartovalo. Členové a členky tenkrát čerstvě vzniklého sdružení si vytkli za cíl zasadit se o ochranu přírody a kulturního dědictví na Praze 3, jejíž charakter je stále více ohrožován necitlivými stavebními záměry developerů. Debatu moderovala Lída Rakušanová z Českého rozhlasu a více než 100 občanů.
Trocha historie
Debata byla změřená v prvním bloku na otázku, zda byly uplynulé dva roky ztracené nebo získané. V prvním panelu vystoupil za organizátora Dan Merta, Michal Novotný z Klubu za starou Prahu, Leoš Andrle ze Sekyra Group (jako jediný zástupce developerů) a Jan Sedlák z Fakulty architektury na ČVUT.
Jan Sedlák popsal bizarnost situace, kdy se projektu Nákladového nádraží věnuje už od roku 2006, a od té doby se podle zadání projekt měnil: v jednom administrativní budova nádraží byla, ve druhém už nebyla, ve třetím opět byla a tak dál, aby se v současné době opět vrátila situace na začátek, tak, jak bylo navrhováno v roce 2006.
Z pohledu pana Sedláka to tedy byly roky spíše ztracené. Také Dan Merta hodnotil poslední dva roky jako ztracené, a to hlavně proto, že se toho událo málo. Michal Novotný naopak vnímá skutečnost, že bylo Nákladové nádraží definitivně prohlášeno kulturní památkou, jako velký úspěch, jelikož Klub za starou Prahu byl první iniciátor této snahy již před lety.
Kulturní pamatka a její současnost
Ve druhém panelu debatovali diskutující nad tím, zda je prohlášení budovy nádraží kulturní památkou zkáza nebo spása. V tomto panelu vystoupil Milan Čermák z Českých drah, Naďa Goryzcková, ředitelka Národního památkového ústavu, Matěj Stropnický, zástupce starostky na Praze 3 a Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu. Bohužel i přes slíbenou účast nedorazil Martin Sankot z Ministerstva kultury.
Paní Goryczková ukázala divákům, jak se podobné industriální stavby využívají různě ve světě. Také uvedla na pravou míru obavy z toho, že se nyní budova nádraží bude muset zakonzervovat jako památka. Uvedla, že tak tomu rozhodně není, jelikož industriální památky mohou být konvertovány volněni a každopádně nebude kontrolován každý hřebík.
Matěj Stropnický přednesl ambiciózní plán na vytvoření Sdružení právnických osob, které by se skládalo z veřejnoprávních i soukromých kulturních institucí, a každá z nich by si zakoupila jednu či více částí budovy nádraží, která se dá teoreticky rozdělit na 14 pomyslných dílů. V současné době probíhá zjišťování, zdali je to technicky i právně proveditelné. Toto sdružení by společně na základě svých stanov rozhodovalo o změnách, rekonstrukcích a využití prostor. Předběžný zájem již projevily tyto instituce: Galerie Jaroslava Fragnera, Národní filmový archiv, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Městská knihovna v Praze, Centrum pro současné umění Praha, Muzeum hlavního města Praha, Muzeum dělnického hnutí a zájem o využití prostoru projevili také pořadatelé Designbloku.
V minulosti kritici záchrany budovy předhazovali lidem bojujícím za její zachování neschopnost najít pro ni vhodné využití, tak, aby zároveň bylo dostáno památkové ochraně, nemluvě o finanční náročnosti takových řešení. „To je ale prostý alibismus, neboť nacházet řešení pro taková území není primárně cílem neziskovek, jako je občanské sdružení Tady není developerovo, ale nejlépe veřejné diskuse za jejich účasti stejně jako zástupců města, developerů, investorů a dalších partnerů z řad veřejného, soukromého a neziskového sektoru,“ řekl Dan Merta, předseda sdružení.
Budoucnost, developeři a vizionařské projekty
Poslední blok byl zaměřen na budoucnost. V panelu se setkali Ondřej Rut, zástupce starostky MČ Praha 3, Ivan Kroupa, vedoucí atelieru Architektura II na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a opět Leoš Anderle ze Sekyra Group. Zástupce dalšího developera Otto Dvořák z Discovery Group sice dorazil, ale těsně před začátkem třetího panelu odešel. Nedorazil ani žádný zástupce Útvaru rozvoje města.
Ivan Kroupa představil 4 odvážné návrhy urbanistických studií území nákladového nádraží od svých studentů a zdůraznil, jak je lokalita výjimečná z přírodního hlediska, které se často opomíná. V posledních dvou letech bylo v lokalitě zaznamenáno přes třicet chráněných živočišných druhů, některé z nich jsou zahrnuty v rámci NATURA2000 a dokonce se zde nachází i jeden "kriticky ohrožený druh", což je nevyšší možný stupeň ochrany.
Ondřej Rut představil studii Útvaru rozvoje města pro změnu územního plánu. Poměrně nečekanou a nemilou informací pro většinu diváků byla informace o záměru developera Discovery Group vybudovat mega nákupní centrum v severozápadním rohu území nákladového nádraží. Nejzáludnější je, že Discovery group ani nemusí žádat o změnu územního plánu, jelikož většinová část pozemku, který vlastní, už dnes je stavební parcelou. Jediný, kdo jim v současné chvíli brání ve výstavbě, je stavební úřad hlavního města Praha, ke kterému se městská část Praha 3, ÚRM i Sekyra Group odvolali, poté, co Stavební úřad Prahy 3 povolení pro tuto stavbu periferního rozměru i charakteru udělil. Údajně ji udělil pod hrozbou arbitráže, kterou developer Discovery Group vyhrožuje. Nicméně je zde řeč o obchodním centru s prodejní plochou 35 000 metrů čtverečních, které by se nacházelo necelý půl kilometr od obchodního centra Flora. Tento projekt jde navzdory všem urbanistickým řešením nákladového nádraží jako celku, a na rozdíl od Sekyra Group nejsou Discovery Group nakloněni ani vyjednávání a dialogu, což zástupce Discovery Group potvrdil svým předčasným odchodem z diskuse.
Z publika se také jako jeden z dotazů ozvalo, co můžou občané dělat, aby tomuto projektu Discovery mohli zabránit. „Pokud v Anglii Discovery Group staví s respektem k okolí, je to hlavně díky tomu, že je jim bráněno, aby si stavěli, co chtějí, to samé musí být i u nás! Nedělám si iluzi, že developeři z Discovery Group, kteří do projektu již nainvestovali nemalé peníze, budou stavět v zájmu občanů a s ohledem na kulturní památku Nákladového nádraží.“ Okomentoval tento projekt z publika Matěj Stropnický.
A to byl také závěr debaty, veřejnost by teď měla mít uši nastražené a striktně vyjádřit nesouhlas tam, kde je to třeba.
Besedy se zúčastnila řada odborníku a významných osobností, např. ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze paní Helena Koenigsmarková, bývalý Ministr dopravy Pavel Dobeš, zástupce starostky na Praze 3 Josef Heller, vedoucí odboru kultury z Prahy 3 Eva Hájková, bývalý starosta Prahy 3 Tomáš Mikeska a další. Mnozí z nich se v průběhu odpoledne zapojili do diskuse.
30.5.2013 Tady neni developerovo 2
Související články
Nákladové nádraží Žižkov je opět kulturní památkou
9.3.2012 Autor: ČTK 5
Ministerstvo kultury (MK) opět prohlásilo nákladové nádraží Žižkov kulturní památkou. Památkový odbor MK tak rozhodl již 21. února. ČTK o tom dnes informovalo sdružení Tady není developerovo, které se o záchranu nádražní budovy zasazuje.pokračování
Nákladové nádraží Žižkov prohlášeno kulturní památkou
30.11.2012 TZ MK
Ministerstvo kultury vydalo 29.11.2012 v pořadí již třetí rozhodnutí o prohlášení hlavní budovy bývalého nákladového nádraží na Žižkově v Praze za kulturní památku. První rozhodnutí ve věci padlo v prosinci 2010, druhé letos v únoru. Proti nim podal účastník řízení – společnost České dráhy a.s. rozklad a následně druhoinstanční rozhodnutí uložilo ...pokračování
Nádraží památkou: zkáza, nebo spása?
22.3.2013 Matěj Stropnický Mgr. zastupitel za SZ ŽNS 1
Názory
Nákladové nádraží Žižkov bylo prohlášeno kulturní památkou. Kdyby jej Alena Hanáková nechala zbourat, četla by o své nekulturnosti, kdežto takhle čte, že je kvůli ní veta po rozvoji okolního území. Je třeba se ministryně zastat.pokračování
