Nákladové nádraží Žižkov je opět kulturní památkou
Ministerstvo kultury (MK) opět prohlásilo nákladové nádraží Žižkov kulturní památkou. Památkový odbor MK tak rozhodl již 21. února. ČTK o tom dnes informovalo sdružení Tady není developerovo, které se o záchranu nádražní budovy zasazuje.
Prohlášení budovy za kulturní památku znamená, že s ní její majitel nemůže libovolně nakládat, případně ji odstranit. Vlastník se může proti rozhodnutí odvolat, v dřívějším řízení tak již učinil.
Pokud by se odvolal i proti druhému rozhodnutí MK, o případné památkové ochraně nádraží by už rozhodovala jako odvolací orgán sama ministryně kultury Alena Hanáková (STAN). Podle jejího dřívějšího vyjádření je památková hodnota budovy "nesporná".
Sekyra má svoje posudky
Sekyra Group zahájila protiútok vůči lidem a sdružením, kterým se nelíbí plánovaná forma nové výstavby na území Nákladového nádraží Žižkov. Firma 23. února na tiskové konferenci představila několik odborných posudků, které nesouhlasí s případnou památkovou ochranou funkcionalistické budovy nádraží.
Proti bourání je místní občanské sdružení nazvané "Tady není developerovo". Na pozemcích současného nádraží mají vzniknout byty asi pro 15.000 lidí. Developeři chtějí ale stavět také kancelářské budovy nebo obchodní plochy. V areálu chtějí stavět i společnosti Sudop Group a Discovery Group. V projektových firmách, které projekty na místě stávajícího nádraží připravují, mají majetkovou účast také České dráhy. Budova nádraží stojí v cestě takzvané Jarovské spojce. Ta má areál napojit na stávají dopravní tepny. Developerský plán počítá se zbouráním funkcionalistické stavby. "Odstranění budovy není primární zájem developera, ale jde o veřejný zájem na vybudování této komunikace," řekl novinářům Luděk Sekyra, hlavní akcionář Sekyra Group.
Majitel objektu, tedy firma společnost Žižkov Station Development, rozhodnutí obdržela 28. února a od té doby běží patnáctidenní lhůta, ve které se může odvolat, sdělili ČTK pracovníci památkového odboru MK.
Nákladové nádraží Žižkov je opět kulturní památkou
Objekt již byl za památku jednou prohlášen, po odvolání vlastníka ale tehdejší ministr kultury Jiří Besser rozhodnutí zrušil a vrátil případ svým památkářům k přezkoumání. Nyní památkový odbor dospěl již podruhé k rozhodnutí, že nákladové nádraží je díky nezpochybnitelné historické, technické a architektonické hodnotě kulturní památkou.
Za památku byla vyhlášena rozlehlá hlavní budova nádraží, která je podle rozhodnutí mimořádně kvalitním příkladem funkcionalistické stavby technického určení a dochovala se v dost intaktní podobě. Památkou se ale narozdíl od předchozího prohlášení už nestaly přilehlé budovy vrátnic a původní oplocení. Podle současného vyjádření MK údajně již "pozbyly značnou část autenticity".
Obsáhlé odůvodnění se opírá především o závěry čtyř nových znaleckých posudků, které doporučují budovu nádraží zachovat. Některé z nich připouští i rozsáhlejší úpravy budovy, kterým by památková ochrana neměla bránit. Jedná se například o možnost navýšení stavby o původně plánované, avšak nikdy nerealizované třetí podlaží (dle posudku Národního technického muzea).
Společnost Žižkov Station Development vlastní Sekyra Group a České dráhy. Plánuje na území nádraží vystavět novou čtvrť. Konečné rozhodnutí MK by se také mělo promítnout do změny územního plánu, která je pro případnou přestavbu areálu nutná.
"I když se developer odvolá, bude po více než roce našeho úsilí pro paní ministryni politicky neúnosné námitkám developera vyhovět a ochranu opět sejmout," míní Matěj Stropnický, člen sdružení Tady není developerovo a zastupitel Prahy 3 za Stranu zelených. Podle něj se navíc začíná rýsovat možnost, že by zachráněná budova mohla po rekonstrukci sloužit Národnímu filmovému archivu.
Vizitka nákladového nádraží Žižkov
- Nákladové nádraží Žižkov bylo postaveno ve 30. letech 20. století, pravidelný provoz tam byl zahájen v březnu 1936 a ukončen v roce 2002.
- Nádraží sloužilo především k zásobování Prahy, hlavně potravinami (proto bylo vybaveno i chladírnami), ale třeba i uhlím. Využívalo se též na vývoz zboží z Prahy.
- Funkcionalistické budovy se železobetonovým skeletem navrhli Karel Caivas a Vladimír Weiss, tratě projektoval Miroslav Chlumecký.
- Nádraží je koncové (neprůjezdné), budovy jsou postaveny do tvaru písmene U. Areál tvoří správní budova, dvě křídla (větší jižní křídlo měří přes 350 metrů) pro vykládku a nakládku zboží, která lemují nákladové rampy (vnitřní pro železniční vagóny, vnější pro nákladní automobily) a dvě vrátnice. V kolejišti stojí ocelové výtahové věže spojené lávkami s horními patry obou křídel skladišť, další výtahy obsluhovaly suterény, pod budovami i kolejišti jsou příčné tunely.
- Podle řady odborníků jde o jedinečnou ukázku meziválečné industriální architektury. Dle Klubu Za starou Prahu je nádraží největší a nejlépe dochovanou funkcionalistickou průmyslovou budovou v Praze.
- Odpůrci prohlášení nádraží za památku mimo jiné poukazují na obrovské rozměry budov, které by byly ve statutu památkové péče v podstatě nevyužitelné, a tudíž i neudržitelné.
- Majitelem objektu je společnost Žižkov Station Development patřící společnosti Sekyra Group a Českým drahám.
- Majitel i další developeři tam plánují vystavět novou čtvrť až pro 15.000 obyvatel. Nádraží hrozí likvidace, což u veřejnosti i u části odborníků vyvolalo vlnu odporu. Budova stojí na místě, kudy by podle záměru developerů měla vést nová komunikace - Jarovská spojka.
- Objekt již byl za památku jednou prohlášen (2010), po odvolání vlastníka ale tehdejší ministr kultury Jiří Besser rozhodnutí zrušil a vrátil případ památkářům k přezkoumání.