Prohlídka areálu nádraží Žižkov s ministryní kultury Hanákovou a ministrem dopravy P. Dobešem
Z výše čtvrtého patra čelní budovy si ministryně kultury Alena Hanáková s kolegou z resortu dopravy Pavlem Dobešem prohlédla celý areál žižkovského nákladového nádraží, které bylo v únoru již podruhé prohlášeno kulturní památkou. „Chtěla jsem ten obrovský objekt vidět in natura, protože dosud jsem jej znala jen z dokumentů a fotografií,“ řekla ministryně a vzápětí dodala: „Je to krásné.“
Ministryně bude mít poslední slovo v případě vyhlášení nákladového nádraží kulturní památkou, poté, co se zástupce developera, který chce na území nádraží stavět nový obytný soubor, odvolal proti rozhodnutí památkové komise ministerstva. „Ten objekt mi byl popisován v mnoha barvách a já jsem si řekla, že jej musím vidět, abych si mohla udělat představu, úsudek o celém objektu a posléze i o situaci, která se kolem toho vytvořila, a tím také o případném konečném rozhodnutí, které určitě v blízké době padne,“ řekla Hanáková poté, co si areál nádraží prohlédla a vyslechla výklad o jeho historii a významu, kdysi dopravním a dnes architektonickém.
Architekti se přou
Hned na místě se opět rozhořel spor o možném budoucím využití objektů nádraží, na jehož jedné straně byl historik architektury Zdeněk Lukeš a na druhé architekt Ivan Vavřík, který je poradcem městské části Praha 3. Podle něj nejde v případě nádraží o funkcionalistickou architekturu, ale o projev dobové architektury. „Dnes už není ani funkční, ztratilo své opodstatnění, stejně jako je ztratily hrady v renesanci,“ řekl Vavřík.
Připustil, že jde o zajímavou stavbu, kterou by možná stálo za to zachovat, ale dnes prostě na jeho rekonstrukci nejsou peníze. „Vím, že to bude stát miliardy a ptám se, kdo to bude rekonstruovat. Jestliže na to nikdo nemá, pak tato budova nemá opodstatnění tady stát,“ dodal Vavřík.
Zcela opačný názor zastává architekt Lukeš, který se domnívá, že využití budov by mělo být multifunkční a podle toho by se také postupně měla odvíjet rekonstrukce. Tím by se i relativně vysoké náklady daly zvládnout.
Ještě se bude jednat
„Myslím si, že využití pro tu budovu by se určitě našlo, pokud dostane tu šanci. Ale v této chvíli po mě nechtějte žádné soudy, bylo by to spekulativní,“ řekla ministryně Hanáková při odjezdu na žižkovskou radnici, kde za účasti ministra Dobeše jednala s představiteli Prahy 3 a developera Žižkov Station Development, v němž jsou České dráhy a společnost Sekyra Group. Představitelé občanských sdružení, která jsou proti případnému zbourání nákladového nádraží, k jednání přizváni nebyli.
„Je tu stále možnost úplné demolice, nebo částečné demolice s ponecháním jižního křídla objektu nádraží a části ocelových dopravních věží, zatímco na místě severního křídla by byla vedena Jarovská spojka,“ řekl Deníku zástupce Sekyra Group Leoš Andrle. Podle ministra Dobeše však Jarovská spojka není v dohlednu, protože na ni nejsou finance. „Myslím, že územní plánování nelze dělat s ohledem na to, zda v dané chvíli na tu investici je nebo není dostatek zdrojů – ta situace se může za pět či deset let změnit a když ten koridor nebude v té době v územním plnu volný, tak pak už nebude cesta zpátky,“ dodal Andrle.
Ministr dopravy Pavel Dobeš řekl Deníku:
Zvažujeme, že budovu nádraží prodáme městu
Prohlídka areálu nákladového nádraží Žižkov za účasti ministryně kultury Aleny Hanákové a ministra dopravy Pavla Dobeše (na snímku). Co vyplynulo z úterního jednání na žižkovské radnici, změnila se nějak stanoviska obou stran?
Osobně si myslím, že z jednání vyšlo, že by bylo záhodno – i s ohledem na zkušenosti z Evropy – nějakým způsobem umožnit zásah do budovy nádraží, protože převážná většina projektů na využití té budovy počítá alespoň s nějakým zásahem do samotné koncepce té budovy. To je samozřejmě na rozhodnutí ministerstva kultury, ale dnes šla debata tímto směrem.
Je tedy možné, že by nádraží nebylo vyhlášeno památkou jako celek, ale třeba jen jeho část?
I tato varianta je možná, stejně jako to, že by byla vyhlášena celá budova, ale bylo by umožněno uvnitř budovy zasahovat do celkové koncepce v zájmu konkrétních projektů pro její využití.
Co na to říká developer, který počítá na tom místě s výstavbou bytů pro asi 15 tisíc lidí?
Pokud jde o výstavbu bytů, tak ta je plánována zejména v okolí budovy nádraží. Nejde tedy jen o budovu samotnou a o pozemek pod ní, ale o celou tu rozvojovou oblast. Územní plán v tuto chvíli s tou výstavbou bytů počítá, v tom by neměl být problém. Tento plán ovšem také počítá s tzv. Jarovskou spojkou, která by podle dnešních plánů měla vést přes severní křídlo budovy nádraží. Pokud by toto bylo v územním plánu zachováno, pak by muselo dojít k demolici této části budovy, pokud by tato část budovy byla prohlášena za památku, tak by muselo dojít ke změně územního plánu.
Ministerstvo dopravy a ani Praha nyní však nepočítají s financováním Jarovské spojky.
My jsme jednoznačně řekli, že tato komunikace je městského typu a my nyní nepočítáme v kapitole ministerstva dopravy s penězi, které by byly utraceny za výstavbu této komunikace.
Jak se vy sám díváte na současné využití nádraží?
Momentálně je pronajímáno a odečteme-li platbu za ostrahu, tak jsme ročně v plusu asi dvěma miliony korun. Není to nijak závratná částka, na druhou stranu to není ani ztrátová záležitost. Uvažujeme o tom, že bychom budovu nádraží odprodali hlavnímu městu, respektive jeho rozvojové agentuře, pokud o to bude mít zájem. Myslíme si, že by to potom zvýšilo vyjednávací schopnost hlavního města, které má v rukou jak územní plán, tak potom případně územní rozhodnutí ve vztahu s developerem. Takže to má svou logiku.
Chystají se nějaká další jednání, případně kulaté stoly?
Budeme jednat se Sekyrou Group i na úrovni Sekyra Group – České dráhy. Samozřejmě, že celá koncepce je odvislá od toho, jaké bude finální rozhodnutí ministerstva kultury a jak moc se bude moci zasahovat do samotné budovy.
Nedávno se konala výstava o případném využití nádraží. Zaujal vás tam nějaký návrh?
Ano, byl to konkrétně návrh využít budovu pro národní filmový archiv. Podle mě je špatné odsouvat takovou instituci na okraj Prahy nebo někam hodně daleko (uvažuje se o Nových Butovicích, pozn. redakce). Naopak využít tyto prostory pro veřejné instituce je podle mě správná varianta. Navíc by to přineslo nějakou aktivitu do toho uvažovaného sídliště.
Architekt Zdeněk Lukeš se domnívá, že revitalizaci by šlo řešit po částech. Souhlasíte s ním?
Myslím si, že to má racionální jádro. To postupné využití je možné jak ve spolupráci se soukromými subjekty, tak pro nějakou veřejnou službu či instituci, třeba ten archiv, nebo knihovny, divadelní prostory atd. Nevyužít ty prostory by byla chyba. Uvažujeme-li o bytech, tak také musíme uvažovat o tom, co tam ti lidé budu dělat, jak se budou vyžívat třeba o víkendech.
Na úterní jednání nebyli přizvání zástupci občanských sdružení. Chcete se s nimi v dohledné době sejít?
My už jsme se navzájem několikrát setkali a dalšímu setkání se nebráníme. Tentokrát ovšem bylo pozvání v kompetenci městské části Praha 3, ta je nepozvala a my jsme to museli respektovat.
Čtěte také: Nádraží je (opět) kulturní památkou
Autor: Jan Horák