Nebourejte žižkovské nádraží
Ze zajímavé industriální stavby může být výrazná dominanta Prahy 3. Anebo ji postihne stejný osud jako kdysi Těšnov Před pár lety mne jeden investor požádal, abych prozkoumal rozsáhlý areál pražského Nákladového nádraží na Žižkově. Tak jako většina Pražanů jsem do té doby znal jenom čelní funkcionalistickou budovu do Želivského ulice - působivou čtyřpatrovou stavbu z poloviny 30. let s dlouhými okenními pásy a tmavočerveným keramickým obkladem.
Co by tu mohlo být: studia, byty, dílny... To je ale jen administrativní část velkého komplexu. Ten tvoří ještě dvě kolmá křídla, která běží několik set metrů směrem na východ, a prostor mezi nimi.
Do něj je zavedeno několik kolejí, nad nimiž probíhají ocelové lávky s výtahy. Zboží se zde vykládalo z vagonů, dopravovalo výtahy na lávky a odtud distribuovalo do skladišť v obou paralelních křídlech. K nim pak zvnějšku přiléhaly široké rampy, k nimž zajížděly nákladní automobily. Tahle pozorovateli téměř skrytá část je nádherná! Díváte-li se od východu, tedy z rozřaďovacího kolejiště, vidíte složitou spleť železných nýtovaných konstrukcí, která fascinuje. Je to doslova oslava industriální architektury - tak jako třeba některé vysoké pece na Ostravsku.
Křídla se skladišti ve dvou úrovních jsou rovněž velmi zajímavá. Jsou tak dlouhá, že je bylo nutno rozčlenit na segmenty a označit obřími písmeny. Prostory uvnitř, s betonovou konstrukcí a hřibovými stropy, jsou flexibilní: jednotlivé sekce lze oddělit nebo vzájemně spojit. Když jsem tudy tehdy procházel, byla tu ještě skladiště jednotlivých firem. Všechno bylo sice utilitární, ale stále plně funkční a s mnoha krásnými detaily: jsou tu luxferové stropy pasáží, trubková zábradlí betonových schodišť, ocelová výklopná okna...
Hned jsem si začal představovat, co všechno by tu mohlo být: kromě skladišť třeba designérská studia, ateliéry výtvarníků nebo architektů, školní posluchárny, knihovny a obchody, výrobní dílny, montovny počítačů a další elektroniky, předváděcí salony, firemní zastoupení, netradiční loftové byty, etnické kavárny nebo muzejní prostory a depozitáře.... Využít by se dala i plochá střecha, na níž by se mohly objevit různobarevné nástavby, výstavní terasy, letní restaurace.
Vešla by se sem celá čtvrť Není to přitom stavba, která by měla být chráněná do posledního šroubku. Naopak, aby mohla žít s novou funkcí, měla by být atakována, ovšem samozřejmě s rozmyslem a jasným výtvarným záměrem. Striktní památková ochrana by jí tedy spíš ublížila a znemožnila smysluplné využití.
Krátkému křídlu do Želivského ulice by asi nejvíc slušel dnešní administrativní provoz nebo adaptace na byty. A v přízemí restaurace, obchody, kavárny. Protože nádraží je zrušeno, budou se všude kolem stavět byty a kancelářské budovy. Plocha kolejiště je tak obrovská, že se sem vejde celá nová čtvrť včetně infrastruktury. Uprostřed tohoto území by zůstalo nákladové nádraží - jako přirozená dominanta, připomínka meziválečné éry a skvělý objekt pro mnohostranné využití. Ponechal bych tu aspoň jednu kolej pro jízdy historických vlaků.... Když se v letech 1934-1936 tento objekt stavěl, šlo pravděpodobně o jednu z nejrozlehlejších budov ve střední Evropě - objemem mnohem větší než třeba Veletržní palác v Holešovicích. Autory nádraží byli dva významní pražští architekti: docent pražské ČVUT Karel Caivas (1897-1976) a Vladimír Weiss (1897-1989), který byl nadto uznávaným malířem (v Řevnicích, kde bydlel, je po něm pojmenovaná ulice). Dvojice absolventů pražské techniky se ve 20. letech věnovala především projektům malobytových domů, které se stavěly v žižkovské Lucemburské ulici, v bubenečské ulici Terronské, na Podolském nábřeží nebo v dejvické ulici Nikoly Tesly. Také navrhovali funkcionalistické rodinné domy ve vilových koloniích na Barrandově, Rokosce nebo Hanspaulce. Caivas rovněž projektoval lázeňské domy a vily v Teplicích nad Bečvou, moderní zemědělské statky a také působivé módní salony pražské city (ty se bohužel do dnešních dní nedochovaly). Projekt Nákladového nádraží na Žižkově, čp. 2200, byl ale jejich životním dílem.
Z uvedených skutečností plyne, že objekt by mohl být při vhodném využití v budoucnu jednou z výrazných dominant Žižkova a obvodu Praha 3. Přesto se stále častěji mluví o jeho likvidaci.
Prodloužení Olšanské třídy?
Hlavním argumentem má být prodloužení Olšanské třídy - jakési hlavní východo-západní osy tohoto území, jíž dnes budova bývalého nádraží stojí v cestě. Necháme-li stranou fakt, že i dnes je na ní v úseku Olšanské náměstí - Želivského ulice minimální provoz, nemůže být přece problém objet areál nádraží severně nebo jižně (případně jednosměrně po obou stranách) či komunikaci svést do tunelu a objekt podjet.
Možná by bylo nejlepší celý tah z tohoto území vypustit, vždyť tu má být rezidenční čtvrť a nová magistrála by ji rozťala na dvě části. Každopádně je to problém řešitelný.
Nádraží je robustní stavba, která - pokud pro adaptaci nebudou ihned k dispozici peníze - klidně pár let na svou revitalizaci počká. Byl bych nerad, kdyby budovu žižkovského Nákladového nádraží potkal osud nádraží Denisova na pražském Těšnově. A mnoha desítek krásných industriálních areálů, které by mohly sloužit novým účelům, zatím ale mizí jeden za druhým jako na běžícím pásu.
Související články
Zapojte se do diskuse o budoucí podobě Nákladového nádraží Žižkov
11.11.2008 Ondřej Rut a Michal Šperling 15
Názory
V tichosti dochází k rozhodnutí o zásadní změně Prahy 3. Přestavba Nákladového nádraží bude největší jednorázovou změnou v moderní historii Prahy 3, ale i celé Prahy. Nebuďte lhostejní k její budoucí podobě. Teď je čas něco změnit! Až budou postaveny mrakodrapy a zahltí nás tisíce nových aut, tak bude pozdě. pokračování
Připomínky sdružení Arnika k přestavbě Nákladového nádraží
Připravované změny v územním plánu Prahy přinesou mrakodrapy, dopravní zácpy a úbytek zeleně. Praha se má stát největším staveništěm Evropy. Prahu 3 bohužel zasáhne tato smršť také. Především to bude přestavba Nákladového nádraží. Přinášíme text, který zaslalo sdružení Arnika jako připomínku k tomuto bodu územního plánu.
pokračování
Přestavba žižkovského nádraží je v ohrožení
25.9.2009 Lucie Boháčová, Lukáš Marek - Pražský deník 1
Už v příštím roce se zde mohlo začít stavět obchodně-komerční centrum a bytové domy a místo se mělo proměnit k nepoznání. Jenže developeři, kteří už si na areál brousili zuby, budou mít možná smůlu. Na pozemky jsou totiž vydány dvě stavební uzávěry, takže se realizace projektu za zhruba čtyři miliardy korun zatím odkládá.pokračování
Přestavba Žižkovského nádraží odložena
13.10.2009 Mirek Trejtnar 2
Rozhodla o tom dnes rada hlavního města, která kvůli dopadu krize na developery a neshodám s urbanisty odložila další projednávání změn územního plánu. Změny se týkaly i dalších kritizovaných projektů, jako jsou přestavba Masarykova nádraží, nádraží Praha - Smíchov, nebo lokality Bubny - Zátory.pokračování
Nesouhlas s bouráním budovy Žižkovského nádraží
V minulosti lidé vyjadřovali nesouhlas s bouráním hlavní budovy. Nikdo se ale o tomto problému nezmínil v souvislosti s územním plánem. pokračování
Žižkov přijde o funkcionalistickou chloubu, radnice o „barabiznu“ nestojí
14.4.2010 Lenka Poláková, idnes.cz 7
Funkcionalistická budova nákladového nádraží Žižkov má ustoupit nové obytné čtvrti, v plánech se s ní už nepočítá. Na jejím místě nejspíš povede hlavní ulice. Zatímco radnice Prahy 3 to neřeší a nechává debatu o "barabizně" na odborné veřejnosti, architekti litují ztráty industriálního unikátu.pokračování
Přestavba pražských nádraží je velká příležitost. Zastupitelé ale musí začít hájit zájmy občanů, konstatuje studie.
21.5.2010 Arnika - Centrum pro podporu občanů
Plánovaná přestavba nádraží Masarykova, Žižkov, Smíchov a Bubny je velkou příležitostí. Pozemky jsou natolik velké, že zde mohou vyrůst technologicky vyspělé čtvrti s ekologicky šetrnou architekturou, které vzbudí zájem celé Evropy. Developeři však zatím šanci nevnímají a projektují konvenční budovy, které sice přinesou rychlý zisk, ale město poškodí. ...pokračování
