Jak chcete, aby městská část zasahovala do budoucnosti Nákladového nádraží? Přečtěte si, koho volit.
Na území Prahy 3 se nachází Nákladové nádraží Žižkov, kulturní památka s nejasnou budoucností. Městská část v budovách ani pozemcích nemá majetkový podíl, přes to může ovlivnit jeho využití. Ale měla by? A jak? Na to se názory stran různí – a mohou být i vodítkem při rozhodování, koho v nadcházejících volbách volit.
Těsně před volbami zveřejňujeme na webu Kauzy 3 sérii textů „Koho volit?“. U sedmi politických témat jsme se podívali, co strany odpovídají v naší volební kalkulačce a zeptali se jich na vysvětlení. Nákladové nádraží Žižkov je posledním z nich.
Více o pozadí kauzy Nákladového nádraží si můžete přečíst ve shrnujícím článku Kauzy 3.
Drtivá většina politických stran v kalkulačce odpověděla, že městská část by se měla „stanovit rozumné limity pro budoucí výstavbu a snažit se o vytvoření podmínek pro vznik nové části Prahy 3“. Patří mezi ně TOP 09 (v minulých volbách strana získala 24 % hlasů), ODS (21 %), ČSSD (17 %), KSČM (7 %), Volba pro město – nezávislí kandidáti (VPM, 4 %) a Demokraté Jana Kasla (DJK, v minulých volbách strana nekandidovala). KSČM je přitom jediná z nich, která zastává názor, že by se městská část měla aktivně snažit odkoupit pozemky pod nádražím. Jaké konkrétní plány tyto strany mají?
„Jsme pro, aby České dráhy dle svého vyjádření nalezly způsob jak bezplatně převést budovu NNŽ na ministerstvo kultury nebo Hlavní město Prahu. Jsme zásadně proti variantě odkupu pozemků,“ odpovídá za TOP 09 lídryně strany a dnešní starostka Vladislava Hujová. Je podle ní také dobře, že se dnes budova využívá, i kvůli bezpečnostním rizikům. Podle Alexandra Bellu, kandidáta na starostu za ODS, je třeba „urychleně s investory dořešit plán výstavby a podmínky“ s tím, že konktétně by výsledkem mělo být „prodloužení ulice Olšanská a napojení na městský okruh, (...) nové školské zařízení a kulturní zařízení, maximální plocha zeleně a rozumný koeficient zastavitelnosti území a výškový horizont budov“. Kulturní akce v budově podporuje, pokud budou „finančně nenáročné“.
„Úlohu Prahy 3 vidíme zejména v hledání smysluplného využití budovy NNŽ tak, aby se stala plnohodnotným kulturním a společenským centrem naší městské části,“ odpovídá Irena Ropková, lídryně ČSSD s tím, že o variantě odkupu pozemků jsou oshotni uvažovat tehdy, pokud by se na investici majoritně podílel pražský magistrát. Tomáš Bláha za VPM odkup pozemků odmítá s tím, že městská část by měla aktivně řešit „například dopravu a občanskou vybavenost prioritně ve spolupráci s hl. městem Prahou“. S kulturním využitím souhlasí pokud nebude „ruinován rozpočet městské části“. Michal Konvička, lídr DJK, odpovídá, že kulturu na NNŽ by přenechal „jiným státním institucím a soukromým subjektům“. „Praha 3 vydává na kulturu 47,6 milionů korun což je třikrát více než Praha 2,“ vysvětluje. Konkrétní plány s nádražím nezmiňuje.
KSČM (7 %), podle které by městská část měla o odkup pozemků usilovat, tvrdí, že má „jiný názor“ na využití nádraží. „Lze zachovat sklady pro zásobování centra města železnicí; lze zde mít konečnou stanici osobní dopravy po železnici; lze na Basilejském náměstí udělat odbočku tramvaje do Malešické; je možné postavit bytové domy, v parteru obchody a služby, při Malešické ulici (...) je možné např. postavit moderní střední technickou školu při ulici U nákladového nádraží; je nutné zachovat místo pro stanici metra,“ vysvětluje Pavel Ambrož, lídr kandidátky strany.
Strana Svobodní (0,5 %) zastává názor, že „nádraží je v rukou investora a městská část by nijak neměla zasahovat do jeho práv“. „Svobodní rozhodně nesouhlasí s případným odkupem pozemků ze strany městské části za desítky milionů korun,“ vysvětluje Tomáš Štampach. Obdobně odmítá i podporu kultury ze strany radnice. „Kulturní akce mají mít soukromého pořadatele a jen na něm záleží, zda se s vlastníkem pozemků a budov domluví na pořádání akcí či nikoliv“.
Dvěma stranami, podle kterých by městská část „měla aktivně bránit snahám developerů zastavět celý areál nákladového nádraží“ je DOMOV (nekandidovala) a Žižkov (nejen) sobě (Ž(n)S, koalice SZ, KDU-ČSL a Starostů, 20 %). „Jsem přesvědčena, že Praha 3 by se měla snažit o vykoupení pozemků a využít celé Nákladové nádraží pro kulturní a sportovní a sportovní akce svých občanů,“ odpovídá za Domov Radima Pekařoává. Konkrétní plány neuvádí. Kandidát na starostu za Ž(n)S Matěj Stropnický uvádí, že o budově by městská část měla „moderovat debatu s vlastníky, hlavním městem a státem (...) dokud nepřevezme iniciativu hlavní město nebo Ministerstvo kultury“, protože žádný jiný hybatel se na scéně podle něj prozatím neobjevil. „Většina pozemků by měla zůstat bez výstavby a město by mělo tlačit na jejich rychlé zpřístupnění pro veřejnost, proto budeme iniciovat jednání o jejich převodu nebo výkupu,“ vysvětluje. Letošní sezona podle něj ukázala, že kulturní akce v prostorách fungují.
Jedna věc je, co strany říkají během kampaní, a druhá, co dokáží realizovat po volbách. Na rozdíl od důvěryhodnosti stran se však dají názory politiků jasně rozebrat a zpětně jejich jednání hodnotit. Odpovědi dalších tří kandidujících stran se Kauze 3 nepodařilo získat (žádná z nich v minulých volbách nezískala nad 5 % hlasů).
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.